Pro složitější konstrukce na zateplování je foukaná celulóza nezbytná, vyplní každou dutinku, záhyb, dostane se i za roh. Práce s ní je rychlá, na klíč, nevzniká žádný stavební odpad. Zaizolování foukanou celulózou si objednáte, přijede zkušený pracovník, nafouká ji a vy jste bez práce. Každý určitě ocení, že má čas na jinou, zábavnější činnost, než je složité izolování třeba střechy izolačními deskami. Celulóza přitom izoluje dlouhodobě a kvalitně. Pouze ve vlhkostně náročnějších konstrukcích, třeba ve styku s vlhkou zeminou, je vhodnější například foukaný polystyren. To však není situace, se kterou bychom se setkali u moderních pasivních domů. Při současných mírnějších zimách je ještě větším problémem než tepelné ztráty letní přehřívání, obzvláště v podkrovích se střešními okny. A právě pro tento účel funguje foukaná izolace skvěle. Využijeme zde totiž vysokou hodnotu měrné tepelné kapacity. Experimentálně bylo prokázáno, že podkroví (bez střešních oken) udrží chládek od vnějšího horka na celých 9 hodin, pokud byla jako izolant použita foukaná celulóza. Například oproti lehké tepelné skelné izolaci, která udrží „vedro na uzdě“ pouze 3,5 hodiny, činí rozdíl 5,5 hodiny. Což je hodně vysoké číslo. Konkrétně foukaná celulózová izolace Climatizer Plus má vysokou tepelnou akumulaci a střední objemovou hmotnost. Jak foukaná celulóza ovlivňuje energetickou bilanci pasivních domů? V podstatě podobně jako jiné izolanty, které však mohou mít oproti foukané celulóze v některých parametrech nedostatky.Co se týká úspory tepla, vnitřní návrhová teplota je dnes podle norem pro obytné místnosti 21 oC, oproti dřívějšku se tato teplota zvedla o cca 5 oC. Jenže se v domácnostech běžně vytápí na 23 až 24 oC, i více. Zvýšení teploty v místnostech o jediný stupeň Celsia přitom představuje zvýšení energetické náročnosti domácnosti o 6 %. Každý stupeň tedy znamená o dost vyšší spotřebu energií, teplo proto musíme uchovat doma, je zbytečné přicházet o komfort, který si platíme. Celkovým zateplením ušetříme až 60 % energií, obzvláště kritické jsou přitom střechy, protože teplo stoupá vzhůru. Právě kvalitním zateplením střechy snížíme spotřebu energií až na 35 %. A aby bylo dosaženo až takové hodnoty, počítá se s každou izolantem vyplněnou dutinkou navíc. Foukaná izolace eliminuje možné problémy s plísněmi a tedy i alergiemi a astmatem. Umožňuje realizace skvěle funkčních difúzně otevřených konstrukcí. Pouhé vybavení pasivního domu rekuperací není všespásné. Čili ke zdravému mikroklima a pohodě v pasivním domě přispívá izolace z foukané celulózy jednoznačně! Musíme si uvědomit, že podle statistik Světové zdravotnické organizace se počet astmatiků a dětí trpících alergií za posledních 10 let zdvojnásobil. 31 % dětí ve věku 13 až 17 let trpí alergií a dalších 10 % dětí starších jak 5 let trpí astmatem. A jedním z nejhorších zabijáků zdravého dýchání jsou plísně, které se bohužel objevují nejen ve starších budovách, ale právě i v nových bytech a domech, včetně pasivních. Plísně vyrůstají tam, kde vzniká velké množství vlhkosti, kterou se nedaří účinně odvětrat. A právě v plesnivých domech a bytech se žije špatně alergikům i astmatikům. Vhodný je příměr se svačinou v igelitovém pytlíku, kterou dítě zapomene přes víkend ve školní aktovce. Zplesniví kvůli vlhkosti uzavřené v igelitu. Pokud by byl pytlík papírový, nebyl by výsledek běžné dětské zapomnětlivosti tolik tristní. Stejně tak zplesniví i dům, který zabalíte do neprodyšné tepelné izolace. Pasivní domy musí být i proto vybaveny rekuperací, ta však není všespásná. Přírodní izolační materiál, jako je celulóza, se s vlhkostí umí vypořádat stejně jako papírový pytlík. Celulóza už ze své podstaty „větrá“, a neuzamyká tak vlhkost uvnitř domu. Celulózová izolace je velmi úzce spjata s difúzně otevřenými konstrukcemi. Už jen při čtení termínu „difúzně otevřený“ se vám lépe dýchá. Pasivní domy by neměly být pasivní v ekologii a ochraně nerostného bohatství. A jelikož se foukaná celulózová izolace vyrábí z upcyklovaného papíru, jde o vysoce ekologické, recyklační řešení. Hovořit se také dá o uhlíkové bance, izolace je uložena na mnoho let v konstrukci, přičemž se zateplováním celulózovou izolací Climatizer Plus ušetří až 5.600 tun oxidu uhličitého ročně.Foukaná celulózová izolace Climatizer Plus dostal jako první v České republice značku Ekologicky šetrný výrobek (EŠV). A pozor, tepelné izolace již v současné době nemohou tento certifikát získat. Je přitom zřejmé, že snižování potenciálu globálního oteplování pomocí materiálu vyrobeného z recyklované suroviny, je možné i v případě pasivních domů. Příměr ochrany životního prostředí je krásným příběhem jedné půdy zateplené foukanou celulózou. Taková půda pasivního domu například o ploše 120 m2 pak díky izolaci Climatizer Plus o mocnosti 30 cm zachrání cca 25 až 26 středně vzrostlých stromů. A nejen to. Záchranou stromů je ušetřena také lesní půda o ploše zhruba 500 m2. Na jednom stromě může žít až tisíc druhů hmyzu, který je potravou pro vyšší živočichy. Díky recyklaci zůstává les okolo nás, ne zabudovaný v domě. Foukaná celulózová izolace není odpad, ale surovina, cenná komodita, se kterou se obchoduje, a která je čím dál vzácnější. Jejím používáním nejen snižujeme uhlíkovou stopu, ale také minimalizujeme dopady na životní prostředí. Především u pasivních domů jsou ekologické dopady opravdu důležité.Díky nám lidem dochází k drancování planety již dlouhé desítky let. Je to naprosto neregulované a se strmým nárůstem počtu obyvatel na planetě Zemi bychom potřebovali pro své potřeby a odpad, který vytváříme, rovnou planety tři. Takové množství to je. Profesor Miroslav Bárta řekl k tématu: „Jsme první civilizace, která si neumí poradit se svými odpady.“ Určitě tedy není možné ve stavebnictví rezignovat na recyklaci. Naopak by právě pasivní dřevostavby měly jít příkladem. A zateplená podkroví zděných domů jsou vlastně tím samým – „dřevostavbou na betonovém stropě podezdívky“.Pasivní domy by skutečně neměly být pasivní v ekologii a ochraně nerostného bohatství. Naopak by se měly chovat ekologicky šetrně, měly by dodržovat zásady minimalizace dopadu na životní prostředí a neměly by neúměrně zvyšovat uhlíkovou stopu.
