Pavlovnie plstnatá (Paulownia tomentosa), česky také paulovnie plstnatá či pavlovnie vlnatá, latinským synonymem je Paulownia imperialis. Tento čínský císařský strom z čeledi pavlovniovité (Paulowniaceae) pochází z jihovýchodní části Číny, v teplejších částech Evropy je však již dlouho vysazována jako okrasný strom parkový strom. Jako solitér se však hodí i do velkých zahrad. Zajímavostí je, že před objevem polystyrenové ambaláže byla lehká a hebká semena této dřeviny používána jako obalový materiál čínskými výrobci a exportéry porcelánu. A jelikož bedny s porcelánem často netěsnily, semena se rozptylovala podél přepravních tras. Připočteme-li záměrně vysazované stromy, došlo v některých oblastech k situaci, že se dřevina stala agresivním plevelným stromem, tedy silně invazním. Své o tom vědí především na východě USA a v Japonsku. Pavlovnie plstnatá je rychle rostoucí dřevina s jednoduchými velkými řapíkatými listy a nápadnými modrofialovými zvonkovitými květy uspořádanými v nápadných květenstvích zvaných laty. Roste opravdu rychle - uvádí se jako nejrychleji rostoucí strom v evropských podmínkách s ročním přírůstkem mezi 1 m až v našich končinách těžko dosažitelných 5 m za rok. Také u nás je známa jako okrasný strom parkový, byť je klima mírného pásu chladnější než pavlovnie preferuje. Stromy mají široké koruny a dorůstají výšky okolo 20 metrů. Kmen je rovný a dobře viditelný až do horní části koruny, větve jsou v dolní a střední části koruny převážně vodorovné, v horní části koruny směřují vzhůru. Kůra pavlovnie je dosti hladká, barvy od šedé do hnědošedé. Listy pavlovnie plstnaté jsou rozměrné, velké 15 až 30 cm, tvaru oválného až srdčitého. Horní strana sametových listů je matně temně zelená a pokryta krátkými chloupky. Spodní strana plstnatých listů je šedá. I květy jsou poměrně velké, náprstkovitě zvonkovité, na vnější straně světle fialovomodré a uvnitř se žlutými proužky. Laty jsou vysoké až 50 cm. V Evropě kvete v květnu (jinak duben až červen) ještě před olistěním. Plody jsou tobolky dlouhé až 4 cm a široké 1,5 až 2 cm. Tobolky jsou nejprve zelené a lepkavé, při dozrávání však dřevnatí a mění barvu na šedohnědou. Obsahují mnoho drobných semínek. Pavlovnie plstnatá je dřevinou velice odolnou, která dokonce přežije i požáry. Kořeny jsou totiž schopné regenerace, načež vyženou nové dřevo. Výborně také odolává znečištěnému prostředí a nemá prakticky žádné nároky na půdu. Patří mezi takzvané pionýrské rostliny vhodné do oblastí, kde se mnoha jiným nedaří. Navíc obohacuje půdu dusíkem a brání svými kořeny erozím. Vlastnosti vynikající, stinnou stránkou je však za ideálních podmínek silná invaznost. Co ale pavlovnie plstnatá vyloženě nesnáší, to je stín jiných stromů. Své konkurenty prostě musí převyšovat, ostatně proto také roste tak rychle. Pavlovniím jsou velmi podobné vzdáleně příbuzné katalpy. U nás (a vlastně v celé Evropě) jde o dřevinu výhradně okrasnou, ovšem v Číně je její využití mnohostranné. Začněme tradicemi. V Číně je starým zvykem zasadit císařský strom při narození děvčátka. Strom pak rychle roste spolu s dívkou a když se blíží sňatek, strom je poražen a vyrobí se z něj předměty do výbavy děvčete. V Japonsku si pro změnu gejši zvýrazňovaly oční linie a obočí právě uhlíky z větviček pavlovnie. Výroba předmětů do výbavy dívek pak není náhodná, dřevo tohoto stromu je velmi lehké, pevné a má dokonce i výborné rezonanční vlastnosti. V Asii se z něj proto vyrábí hudební nástroje, přičemž nejlepší resonanční dřevo pavlovnie plstnaté pochází z regionu Lankao v čínské provincii Che-nan. Oblast je blízko pouště a klima má suché, což je pro rezonanční vlastnosti těchto dřevin ideální. V Číně a Japonsku se pak dřevo využívá v řezbářství, může ale sloužit i jako energetická surovina (rychlá produkce biomasy). Pavlovnii pojmenoval německý botanik Philipp Franz von Siebold po nizozemské královně Anně Pavlovně (nizozemsky Paulownaboom).Zdroj: Wikipedia.org
