Jeden konkrétní případ pěstování nás může vyjít opravdu draho, totiž právě pěstování konopí. Je to s podivem vzhledem k aktuální situaci, ale legislativa se dosud radikálně nezměnila. Vlastně funguje jakýsi český hybrid, kdy nikdo pořádně neví, co smí a nesmí. Na jednu stranu si mohou v prodejních automatech zakoupit takzvané CBD výrobky doslova i děti, na druhou stranu můžete za pěstování konopí ve své zahradě dostat pokutu a za jeho zpracování být dokonce omezeni na svobodě. Nemá nyní smysl spekulovat o obsahu toho či onoho THC, navíc nejde zdaleka jen o prapodivně vícestranný přístup ke konopí. Třeba takový Kratom prodávaný jako osvědčený životabudič (koncentrovaný prášek z rostliny Mitragyna speciosa) pod zástěrkou sběratelského předmětu či látky určené pro výzkumné, studijní a vědecké účely, již trápí zaměstnance psychiatrických léčeben, psychiatry a psychology. Informace na obalech jsou přitom jen zástěrkou. V menších dávkách látka skutečně funguje jako mírný stimulant tlumící únavu, ovšem ve vyšších dávkách má účinky podobné opioidům, čili zklidňuje, tlumí a také způsobuje závislost. Navíc je řada vlivů na lidský organismus dosud neprobádaná. Ale zpět ke konopí, pokud vás třeba nepřejícný soused udá a policie, která bohužel musí udání prověřit, najde na vaší zahradě 5 a méně samičích rostlin netechnického konopí, čili takzvané marihuany, budete obviněni z přestupku podle § 36 odst. 1 písm. x) zákona č. 167/1998 Sb., který bude řešen ve správním řízení. Hrozí pak pokuta až 15 tisíc korun a marihuanu vám policisté zabaví. Tolik ke spravedlnosti konopné číslo 1. 5 takzvaně bájně povolených rostlin je vlastně nesmysl, vše je jen na vůli a zvůli vašeho okolí a příslušných orgánů. V neomezeném množství smíme přechovávat pouze semena marihuany. A tak jsou také prezentována v e-shopech. Jako sběratelský materiál. Pokud byste si pak propočítali, že vypěstujete až 5 rostlin pro každého dospělého člena rodiny, již bude legislativa pohlížet na takový čin jako na organizovaný zločin. A pokud začnete jakékoli množství rostlin zpracovávat (sklízet, sušit, drtit, skladovat apod.), automaticky se dopouštíte trestného činu dle § 286 trestního zákoníku. Za něj hrozí v nejhorším možném případě potrestání odnětím svobody až na pět let. Ovšem s výjimkou takzvaného technického konopí, tedy rostlin s obsahem THC nižším jak 1 % (určuje se z kvetoucího vrchlíku rostliny, případně provádí odhad soudní znalec). V případě technického konopí smíte beztrestně osít plochu až 100 m2. Pozor však, více ne, to už byste lidově řečeny “lezli do zelí“ pěstitelům a zpracovatelům technického konopí pro průmyslové a zdravotní účely. Za pašování rostlin ze zahraničí, obzvláště chráněných a ohrožených druhů, hrozí pokuty enormně vysoké. Byť nejsou pašované rostliny tak drahé jako zvířata a části zvířecích těl, co do množství pašovaných exemplářů rozhodně vedou. Navíc se s tím pojí i organizovaný zločin a snadno proto pro svou sběratelskou vášní spadnete do této kategorie. A stačí i jen pytlík semen. Že šlo o pohnutky, pěstitelské, nikoli touhu po zisku, budete dokazovat jen těžko. Sběratelé přitom často ani netuší, že jde o trestný čin. Například když se těží kus tropického pralesa, kácejí se stromy i s orchidejemi, které na nich rostou. Orchideje samozřejmě zahynou, ale tím, že je budeme chtít převézt domů, je z hlediska legislativy nezachraňujeme, nýbrž se dopouštíme pašování, které je trestné. Hrozí odnětí svobody a peněžité tresty ve výši až do 1,5 milionu korun. Bohužel se takových činů často dopouští i vědci, nejen sběratelé, známo je dosud mnoho případů. A skončit ve vězení zrovna někde v tropech kvůli orchidejím či třeba v Mexiku kvůli kaktusům, to skutečně nechcete... A pozor, ani v naší přírodě nesmíme svévolně a s pocitem beztrestnosti odebírat vzácné a chráněné druhy rostlin. Výši pokuty vždy určí příslušné úřady, přičemž obvykle vše začíná strážcem konkrétního národního parku, který vás nachytá při činu. Problémy si ale můžete přidělat i třeba chlubením se známým či v hospodě. Velice draho může vyjít i sběr chráněných druhů hub, stejně jako odchyt chráněných druhů živočichů. Chcete si vylepšit rodinný rozpočet a začnete prodávat na tržišti či přes internet vlastní silou namnožené rostliny? Třeba různé trvalky? Tak pozor! Pokud si chcete jakoukoli běžně prodávanou rostlinu namnožit pro své vlastní potřeby, případně sazeničky někomu darujete, nic se neděje. To je zcela legální. Pokud byste ale začali rostliny vypěstované z řízků prodávat a dokonce ve velkém, může vás překvapit vysoká pokuta. Například nezákonný prodej řízků hortenzií vás může vyjít až na 30 tisíc korun. Je už jedno, zda budete sazeničky nabízet na trhu, či přes internet včetně sociálních sítí. Konkrétní pěstitel, který konkrétní kultivar vyšlechtil (a často jde o velké společnosti), má výhradní právo jej prodávat a může proto požádat soud o vydání soudního příkazu za porušování vlastnického práva. Bez písemného souhlasu a s tím souvisejícího poplatku šlechtitelům prostě porušujete zákon. To samé platí i pro šlechtěné kultivary rostlin pokojových, podzemní zásobní orgány rostlin a semena. Ministerstvo životního prostředí před několika lety dokončilo novelu zákona, která upravuje podle nařízení Evropské unie, problematiku boje proti invazivním druhům. A právě majitelé pozemků, kteří dosud neřeší, co jim na zahradě roste, by měli být obezřetní. Za potenciálně nebezpečný plevel totiž stát může napařit pořádně velkou pokutu. Horní hranice pokuty je 500 tisíc korun. Samozřejmě se ale až takto drakonická opatření týkají jen vybraných invazních druhů a obzvláště ignorantského chování, kdy lze jednoznačně prokázat, že se invazní druh šířil dál z konkrétního pozemku. Pro běžné zahrádkáře hrozí pokuta až 30 tisíc korun (v extrémních případech i více), právnickým osobám a podnikajícím subjektům až zmíněných 500 tisíc korun. Na likvidaci invazních druhů jsou ročně vynakládány miliony korun, úřady navíc mohou vyhlásit potřebná opatření pro konkrétní oblasti. S jakými rostlinami se svádí nejlítější boje? S bolševníkem velkolepým (Heracleum mantegazzianum), křídlatkami (Reynoutria) a netýkavkou žláznatou (Impatiens glandulifera). Zde najdete podrobný seznam nejnebezpečnějších invazních druhů rostlin v ČR.Zdroj: chalupari-zahradkari.cz, zahradkarskaporadna.cz, softsecrets.com, idnes.cz, lidovky.cz, hemps.cz, dtest.cz, invaznidruhy.nature.cz, mzp.cz, botany.cz, ČESKÉSTAVBY.cz
