Pravda, za piniové oříšky si pořádně připlatíte, navíc nepatří mezi běžný sortiment obchodů, určitě však stojí za vyzkoušení. Pěstování přitom není vůbec jednoduché, respektive sklizeň, z čehož pak plyne o dost vyšší cena, než kolik stojí jiné oříšky. Piniové oříšky jsou jedlá semena sbíraná z samičích šištic borovice pinie (Pinus pinea), pěstována je tato borovice v Evropě, USA a Asii, největším vývozcem piniových oříšků na světě je Rusko, Čína, Mongolsko, Korea a Afghánistán, vyváží se však také z Itálie, Turecka, Španělska, Portugalska a Maroka. Navíc jsou v těchto zemích často používané v kuchyni. Evropské odrůdy borovice pinie mají semena dlouhá a štíhlá, asijské bývají kratší a americké jsou větší a nejsnáze se loupají (sklizená semena je třeba před konzumací zbavit slupky). Piniové oříšky jedli již římští vojáci před více než 2000 lety, V té době, kdy přepadli Británii. A písemné zmínky o borovici, jejíž semena lze pojídat, sahají až do roku 300 př. n. l. Psali o ní tehdy řečtí spisovatelé. Z nejznámějších pokrmů, v nichž jsou piniové oříšky nezbytné, je italské pesto. Pokud pak chcete piniové oříšky koupit, zaměřte se na obchody se zdravou výživou.Je známo přibližně 20 druhů borovic, které produkují dostatečně velká semena, aby dávalo smysl je sklízet a konzumovat. Nejčastěji jde o borovici čínskou, borovici mexickou, borovici Colorado a borovici italskou. Ovšem jen zřídka jsou borovice vysazovány právě kvůli produkci jedlých semen. Většina piniových oříšků na trhu pochází ze sběru semen v přírodních lesích. Borovice pinie (Pinus pinea) je dlouhověký strom (žít může až 1000 let), který se dovede přizpůsobit různým klimatickým podmínkám. Od drsného klima Sibiře až po horké a suché pouště Nevady a Mexika. Je též charakteristickým stromem Středomoří, kde mu vyhovují prohřáté, suché a kypré půdy. Tento neopadavý jehličnan se odlišuje svým deštníkovitým habitem a tvarem šišek s masivními apofýzami. Může dorůst výšky až 30 metrů. Deštníkovitá koruna je v obryse široce eliptická, někdy až polokulovitá. Kmen bývá často pokřivený a rozděluje se těsně nad zemí do mohutných větví. Mladé stromy mají borku šedou anebo světle šedou, starší ji mají již silně brázditou, rozdělující se do plošek. Vlastně připomíná šupiny ryb. Mladé větvičky jsou šedozelené a na koncích mají pupeny se světlehnědými šupinami a nepravidelně rozštěpenými okraji. Jehlice této borovice jsou tmavohnědé až šedozelené a mají velmi tenké podélné proužky. Jsou špičaté a často dosti volné, dlouhé přibližně 10 až 20 cm a široké cca 2 mm. V brachyblastech vyrůstají po dvou, někdy i po třech. Válcovité samčí šištice jsou dlouhé okolo 1 cm a rostou ve velkých počtech. Samičí šištice jsou v době své zralosti lesklé a světle hnědé až hnědočervené, velké cca 8 až 14 cm, tvaru vejcovitého až oválného. Semínka jsou sice jedlá, ale dozrávají tři roky po opylení na podzim až v zimě. Semena borovice pinie jsou jedlá a prodávají se pod označením piniové oříšky, případně pinocchi a piňolky. Před konzumací je třeba semena zbavit tvrdého osemení, poté lze semínka pražit a solit, hodí se ale i do sladkých jídel či v syrovém stavu třeba do salátů. Piniové oříšky jsou delikatesou, která je součástí mnoha pokrmů, tradičních i experimentálních. Syrová semena mají jemnou strukturu a sladkou až máslovou chuť. Hořká chuť může být známkou toho, že přírodní oleje v oříšcích začaly žluknout. A to se stane, pokud je balení oříšků dlouho otevřené, semena začnou oxidovat. Piniové oříšky je proto lepší skladovat třeba v mrazáku, ale i naložené v medu či zavařené, podobně jako ořechy vlašské, tedy jejich jádra zbavená skořápky. Nejlepším způsobem skladování je samozřejmě i u piniových oříšků skladování v osemení. Piniové ořechy obsahují vitamín E, což je silný antioxidant rozpustný v tucích, který chrání lidská těla před volnými radikály. Chrání těž srdeční svalovinu před poškozením a je výbornou prevencí onemocnění srdce a cév. Dalším antioxidantem v oříšcích je lutein, který dle havajského institutu pro výzkum rakoviny brání tvorbě rakovinotvorných buněk. Oříšky též obsahují mastné kyseliny, díky kterým omezují chuť k jídlu, jsou proto vhodné při redukčních dietách. Kyselina olejová navíc dovede snížit hladinu LDL cholesterolu a zvýšit hladinu takzvaného dobrého cholesterolu. Dále oříšky obsahují množství fosforu, zinku, mědi, manganu, draslíku, niacinu, riboflavinu a vlákniny. Pozor však, vyskytují se i alergické reakce na piniové oříšky, jsou však méně časté než alergie na jiné druhy ořechů. Známý je pojem syndrom borovicových úst, což znamená, že někteří lidé mohou mít po jejich požití kovovou až hořkou chuť (cca po 48 hodinách). Neví se, čím je tato chuť způsobena, nejde ale o nic nebezpečného. Za několik dní syndrom odezní a postižený si prostě dá příště na tyto oříšky pozor. Sklizeň je časově velmi náročná a pracná. Trvá 15 až 25 let, než nově vysazené stromy začnou produkovat semena a až třikrát tak dlouho, než dosáhnou maximální produkce. Většinou se proto semena sbírají ručně v přírodních lesích. V šiškách semena dozrávají obvykle 18 měsíců, ale až 3 roky. Sklízí se pak koncem léta až začátkem zimy. Ke sklizni jsou semena připravena přibližně 10 dní před tím, než se šiška začne otevírat. A je velice obtížné je dostat ze šišky ven. Proce se urychluje tím, že se šišky uloží na cca 20 dní do prodyšných sáčků a nechávají se schnout na slunci. Pak jsou šišky rozdrceny, čímž se semena uvolní a sběrači je mohou ručně vysbírat. Šiška však není jediným obalem oříšku, druhým je tvrdá skořápka, kterou je také třeba odstranit. Lahodný oříšek v přibližném tvaru slzy je vlastně jedlou částí nejedlého obalu. Některé skořápky jsou tenké a odstraňují se snadno, jiné jsou tvrdé a rozbíjejí se obtížně. Piniové oříšky lze lisovat a získávat z nich olej, ten nejvyšší kvality se získává za studena. Olej se využívá v kosmetice především jako špičkový masážní olej. Prospívá též kůži, nehtům a vlasům. Dřevo borovice pinie je v zemích, kde roste, často využíváno především jako stavební řezivo a truhlářský materiál (okna, dveře, schody, kuchyňský nábytek). Je velice pevné, tvrdé a přitom obsahuje oproti jiným druhům borovic, minimum pryskyřice. Opravdu asi nejznámější je využití piniových oříšků v italském zeleném pestu v kombinaci s čerstvou bazalkou, olivovým olejem, parmazánem a česnekem. Oříšky pestu dodají jemnou chuť a hustou, krémovou konzistenci. Oříšky se také přidávají do salátů, obzvláště v podobě opékané. Jelikož obsahují mnoho tuků, opékáním (pražením) se stanou křupavější a delikátnější. Hodí se pak do salátů zeleninových i ovocných. Opečené piniové oříšky se také výborně hodí na ozdobení jakýchkoli pomazánek, přidávají se také do hummusu a dipů. Měkká konzistence a ořechová chuť jsou též skvělým základem jemných máslových korpusů a těst na dezerty, přidat je také lze do různého pečiva. A poslední zajímavost, z pražených piniových oříšků lze připravit i chutnou kávu. Především v jihozápadních částech USA se z piniových oříšků a také zároveň i oleje vyrábí tzv. piňon, čili káva s obsahem právě borovicových semínek.Zdroj: wikipedia.org, ochutnejorech.cz, orechy-seminka.cz, svetorisku.cz
