Stačí nahlédnout do statistik nehod. Nadpoloviční většina popsaných případů má dost stereotypní podobu – uklouznutí a pád. Takže postarat se o to, aby to tolik neklouzalo, má něco do sebe. Ne všude je to samozřejmě možné, ale třeba zrovna na domácích terasách, palubách, verandě, příjezdových cestách či hladkém dláždění to má něco do sebe. A navíc ani není těžké to zařídit. Pokud tyto pochozí plochy nějak natíráte, stačí do barvy přidat písek. Pokud hledáte řešení, které vytvoří bezpečnější prostor pro pohyb seniorů, je tohle opravdu schůdná cesta. Přidání písku do barvy zvýší tření na kluzkém povrchu, dodá mu texturu, hrubost. Z dobré klouzačky přinejmenším udělá špatnou klouzačku. A samozřejmě, s pískem přimíchaným do barev se dá čarovat také při natírání stropů a stěn. I když tam nejde tolik o bezpečnost, jako o vytvoření zajímavého vizuálního efektu. Ovšemže není písek jako písek. Ten přivezený z dovolené na pláži raději nepoužívejte. Vyhněte se také pískům s rozdílnou hrubostí zrn a určitě nepoužívejte ani písek kopaný. Velikost zrnek musí být „tak akorát“. Přidržte se rozmezí 0,2 až 0,8 milimetrů, jinak by pak samotný výsledek vypadal dost nevzhledně. Navíc by také příliš velká zrnka nemusela dobře přilnout k povrchu. Než tedy tápat v nejistotě a experimentovat, sáhněte po čistém křemičitém písku, který se přímo jako určená přísada do barev prodává. Kilogram vás vyjde přibližně na desetikorunu, balení se prodává po pětadvaceti kilogramech. Což je víc než dostatečná zásoba. Znalci doporučují jako funkční řešení i velmi jemný perlit.Dalším krokem je důsledná příprava terénu. Podkladu, na nějž budete písčitou barvu nanášet. Potřebujete maximální adhezi, přilnavost, takže se musíte vypořádat se zbytky starých barev a původních nátěrů, s nečistotami a třeba zbroušením. Čím více práce tomu věnujete, tím lepší – a trvalejší – bude výsledek. Největší podíl na úspěchu má samozřejmě správně zvolená barva a její složení. Vyplatí se zvolit – pokud jde o pochozí plochy – barvy snášející zvýšenou zátěž. Na interiérové stěny jsou dobré akrylové barvy na vodní bázi, jsou dostatečně přilnavé. Pro stropy jsou doporučovány barvy na latexové bázi. U dřevěných palub se osvědčily barvy s formulí zvýšené odolnosti vůči plísním. Ty přimíchávání písku snáší dobře. Nedobře to naopak funguje s polo-transparentními mořidly. Každý malíř doporučuje trochu jinou formuli, ale univerzální recept má podobu přibližně 4 dílů barvy na 1 díl písku. Hodně bude záležet na tom, jak to zrovna bude sedět vám. Příliš mnoho písku bude vytvářet hrudky, málo písku ubere na požadovaném efektu.Asi nejsložitější je udržet vyváženou koncentraci zrnek v nátěrové hmotě. Rozmíchávat budete, a ne jednou. Je třeba průběžně, protože zrnka postupně sesedají na dno. Takže zhruba každých 10 minut pořádně zamíchat, protřepat. Nátěr – štětcem nebo válečkem – provádíte precizně, rovnoměrně. A po úplném zaschnutí pak nanášíte druhý, svrchní nátěr. Ale už jen barvou, bez písku. Výsledkem je povrch, na němž pantofle nezmění v brusle. Na první pohled přitom nejde vidět, že je podlaha v něčem jiná. Ale rozdíl v bezpečnosti je patrný, a nemalý. Sypat schválně do barvy písek se může jevit rozpačitě, ale slouží to dobré věci.Zdroj: BobVila.com, Hunker.com, FamilyHandyman.com
