Je to vlastně svým způsobem podobné, jako byste v Česku chtěli postavit uprostřed přírody mrakodrap, vlastně 16 mrakodrapů, které by navíc hrozily zvýšeným hlukem. Nejvyšší české budovy přitom jenom lehce překračují svými špičkami 100 metrů, vyšší jsou jenom některé vysílače. Zatímco každý z nových „větrníků“ (větrných stožárů) by měl měřit okolo 166 metrů a s rotorem nahoře (v nejvyšší poloze) 250 metrů až ke špičce lopatky. A prý by tyto větrníky měly kromě jiného kazit výhled na vlastně podobně technickou stavbu nedávné doby, totiž vysílač na Ještědu. Nová monumentální elektrárna by měla být postavena v bývalém vojenském areálu Ralsko na Českolipsku. A plán výstavby byl představen již v červenci loňského roku. Provozovat ji má společnost ČEZ PV & Wind ze Skupiny ČEZ, která městu Ralsko nabídla až 600 milionů korun nebo také plán podpory skrze Nadaci ČEZ. Podle tiskového mluvčího skupiny Martina Schreiera má jít o jakousi formu „odměny“, která má zahrnovat jednorázovou částku po dokončení změny územního plánu, poplatek z každé vyrobené megawatthodiny a bonus z objemu produkce elektřiny. Navíc je plánovaná elektrárna svého druhu unikátní nejen podle českých, ale i světových měřítek. Jenže má celá stavba stát jenom několik kilometrů od hradu Bezděz, což vadí památkářům. Ochráncům přírody a myslivcům je pro změnu trnem v oku přírodní stanoviště stavby. A proti tomu stojí jak profit Ralska, tak plánovaný výkon elektrárny, který by Česku přinesl výrazný energetický skok. Ve větrné výrobě elektřiny jsme totiž na chvostu Evropy, průměrný výkon větrné turbíny se přitom ve světě pohybuje pod hranicí 5 MW. Ale každý stožár nové ralské elektrárny by měl produkovat okolo 5,56 až 7,2 MW. Při plánovaném počtu 16 stožárů by elektrárna měla být schopna celkového výkonu 88,96 až 115,2 MW. Průměrný výkon moderní větrné turbíny na pevnině se přitom v roce 2023 podle GWEC (Global Wind Energy Council) pohyboval na hodnotě 4,84 MW. Nová česká elektrárna by tedy měla přinést technologii špičkovou i na světové poměry. Současný stav větrné energie je u nás takový, že dosud dovedeme vyrobit v součtu okolo 371 MW. ČEZ se tedy vydal cestou smluv s více než čtyřiceti obcemi po celé České republice, energetický potenciál má totiž z hlediska větrné energie více krajů. Možné navýšení kapacity větrné energie by pak mohlo být až 600 MW. Největší potenciál má podle ředitelky firmy ČEZ Obnovitelné zdroje Kateřiny Bičákové Vysočina, kraj Středočeský, Pardubický, Liberecký a Moravskoslezský. Když porovnáme čísla s jadernou energií, jenom Dukovany mají nyní pouze v jednom bloku elektrický výkon 512 MW a při provozu všech 4 bloků je to celkem 2 048 MW, což představuje 20 % veškeré elektřiny, kterou v naší zemi spotřebujeme. Ovšem stavby nových jaderných elektráren nejsou nyní zřejmě reálné. Proto vítr. Konkrétně Ralsko by pak mohlo ze spolupráce se Skupinou ČEZ těžit dlouhodobě. Možná je například podpora Nadace ČEZ v podobě příspěvků na školky, jesle nebo dětské tábory, ale i různé kulturní akce nebo opravy veřejných budov a prostor. Město by také mohlo rozvinout své energetické hospodářství včetně podpory veřejného osvětlení a fotovoltaických systémů. Realita je však taková, že příliš mnoho zastánců projekt dosud nemá. Například na únorovém setkání v Mimoni se shromáždilo plné kino lidí, kde se vyjádřili například starostové z blízkých obcí a Národní geopark Ralsko. Město Ralsko se nevyjádřilo a spekuluje se, že už pravděpodobně finanční nabídku ČEZu dříve přijalo. Výhrady památkářů pak prezentoval Miloš Krčmář z Národního památkového ústavu, který vyjádřil obavu o ohrožení pohledových aspektů významných dominant. Myslel tím hlavně vrch Ralsko a kulturní památku v podobě hradu Bezděz, ale i hotelu s vysílačem na Ještědu. Podle jeho vyjádření není v Evropě běžné, aby se stavby takových rozměrů vyskytovaly v blízkosti národních kulturních památek. Do toho se přidali lesníci a ochránci přírody. Lesníci vyjádřili obavy o své dlouhodobé snahy v oblasti, ohrožena by podle nich mohla být místní rezervace zubrů. Agentura ochrany přírody a krajiny navíc předpokládá rozšíření okolní infrastruktury, což je nežádoucí poblíž přírodních rezervací a chráněných lokalit. Předpokládá se, že by mělo dojít k veřejné debatě organizované městem Ralsko, kde by se pravděpodobně měli objevit i zástupci skupiny ČEZ. Ti v Mimoni chyběli.Co bude dál? Pokud bude realizace stavby schválena, mělo by se začít stavět v březnu roku 2027 a výstavba by měla trvat zhruba 2 roky. Celková netto výroba elektřiny loni (2025) v ČR vzrostla poprvé od roku 2021, konkrétně o 2,6 TWh na celkových 71,4 TWh. Růst výroby přitom táhly jaderné elektrárny. Jejich netto výroba vzrostla meziročně o 2,2 TWh na 30,3 TWh (brutto výroba dosáhla 32,066 TWh). Oproti tomu české uhelné elektrárny vyrobily loni stejně jako v roce 2024 necelých 24 TWh elektřiny, což je o téměř 10 TWh méně než v krizovém roce 2022 (od té doby klesla výroba uhelných elektráren o 28 %). Předpokládá se, že řiditelný výkon uhelných elektráren by do budoucna měly nahradit především nové plynové teplárny a elektrárny. European Resource Adequacy Assessment 2025 však indikuje problém se zajištěním zdrojové přiměřenosti v ČR. Ten se odráží v počtu hodin, kdy zdroje nebudou schopné pokrýt poptávku po elektřině (až 68 hodin v roce 2035).Čistá spotřeba elektřiny dosáhla v ČR loni 59,3 TWh, což je meziroční nárůst o 2,3 %. Důvodem je především chladnější počasí oproti předchozímu roku a vyšší stabilita koncových cen elektřiny. Co se týká exportu, došlo loni k nárůstu prodejů elektřiny do sousedních států. Čistá obchodní bilance ČR tvořila 7,56 TWh elektrické energie (oproti roku 2024 nárůst 18 %). Poměr exportu vůči importu byl zhruba 77:23 (6735 hodin : 2025 hodinám).Rok 2025 potvrdil posilování role obnovitelných zdrojů energie v české elektroenergetice. Celková výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů dosáhla zhruba 12,1 TWh (cca 17 % celkové výroby elektřiny v ČR). Ovšem tempo růstu solárních elektráren začíná narážet na své limity a sektor čelí novým, především ekonomickým výzvám. Přesto ale solární zdroje zůstává nejrychleji rostoucím druhem zdrojů v ČR.A větrná energie? Výroba elektřiny z větrných elektráren klesla meziročně kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám o 13 %. Výroba větrné energie tedy byla nejnižší od roku 2018. Ovšem očekává se určitý obrat k lepšímu. Legislativní změny (akcelerační zóny, vyšší limity, komunitní energie) a rozsáhlé plány investorů vytvářejí podmínky pro rychlejší rozvoj v následujících letech.Z pohledu fungování krátkodobého trhu pak loňský rok přinesl jednu zásadní novinku, totiž přechod na 15minutový obchodní interval na denním trhu. Zkrácení vypořádací periody je klíčové hlavně v kontextu rostoucího instalovaného výkonu v intermitentních obnovitelných zdrojích, což je právě fotovoltaika a větrné elektrárny.Celková výroba elektřiny: 71,4 TWh (+3,8 %)Výroba jaderných elektráren: 30,3 TWh (+8,0 %)Výroba solárních elektráren: 4,71 TWh (+ 20,4 %)Podíl OZE na výrobě: 17 % (-0,05 %)Přeshraniční bilance: 7,56 TWh (+18,0 %)Čistá spotřeba elektřiny: 59,3 TWh (+2,3 %)Obchodní složka ceny elektřiny: 2942 Kč/MWh (-8 %)Nulové či záporné ceny: 375 hodin (+17,6 %)Zdroj: oenergetice.cz, energozrouti.cz, Wikipedia, ČEZ
