Nezáleží na tom, jakou bude mít daný objekt střechu, důležitá je především kvalita provedení její konstrukce. Ať už může být střecha konstrukčně a architektonicky dobře řešená, její netěsnost vlivem špatného provedení všechny tyto klady zhatí. Šikmá střecha Šikmé střechy patří mezi evergreeny, jejich použití sahá hluboko do minulosti. K vidění jsou jak na novostavbách, chatách či chalupách, tak na skanzenech, kde šikmou střechu zdobí došky či šindele. Jejich výhodou je, že voda ze střechy snadno steče a nehromadí se na ní. Co se týká historie, stavěly se a staví šikmé střechy už od nepaměti. Realizací šikmé střechy vzniká mezi nosnou konstrukcí stropu a střechou prostor, který je využitelný jako půda nebo prostor pro bydlení - lze v něm vytvořit podkrovní místnosti. Dříve tento prostor sloužil k uchování sena, slámy, obilí či dokonce potravin. V dnešní době je s oblibou využíván k bydlení. Střešní okna přinášejí spoustu světla, takže je celý podkrovní prostor světlý a útulný. Na druhou stranu podkroví omezuje možnosti rozložení nábytku. V některých případech není možné umístit šatní skříň, jak se nám zlíbí. Ideální je zde nábytek na míru, aby nedocházelo k nevyužitým, hluchým místům v místnosti. Dalším negativem je vznik tepelných mostů v případě špatně provedené tepelné izolace, projevující se únikem tepla. V neposlední řadě je třeba zmínit, že je většina šikmých střech tvořena ze dřeva, které prochází několika vrstvami a při nedůkladné realizaci může docházet ke kondenzaci vodních par, které jsou následně úrodnou půdou pro nejrůznější dřevokazné houby a plísně. Šikmé střechy o sklonu 30 až 50 o vytvářejí větší konstrukční plochu, kterou je navíc třeba tepelně izolovat. Obecně lze říci, že konstrukce krovu stavbu prodražuje. Na druhou stranu je však třeba uvést, že šikmé střechy bezpečněji chrání před povětrnostními vlivy, dávají možnost využití podstřešních prostor a činí stavbu architektonicky zajímavější. Pro šikmé střechy můžeme použít jakoukoli střešní krytinu, od betonových, pálených tašek, asfaltových šindelů, došek, plechových tabulí, plastových šindelí, břidlice a podobně. V závislosti na sklonu je třeba vyřešit kotvení krytiny ke konstrukci krovu. Plochá střecha Konstrukční řešení plochých střech je velice jednoduché. V tomto případě se dá jednoduše říct, že jde o střešní konstrukci bez krovu. Před desítkami let se první rovné střechy objevovaly u panelových domů, kdy byla krytina rovné střechy tvořena asfaltovou hydroizolací. Problematika rovných střech je jasná – důležité je tento druh střechy vytvořit tak, aby do ní neteklo a to ani v budoucnu. V minulosti se často stávalo, že se u plochých střech neprováděla dostatečná tepelná izolace a zábrana proti pronikání vodních par zevnitř budovy. Nebyla-li dostatečně provedena parozábrana a tepelná izolace, vodní páry procházely konstrukcí stropu až k vnějšímu plášti, který měl nižší teplotu. Tím docházelo ke kondenzaci vodní par a zatékání do objektu ve formě vysrážené vody. To mělo nepříznivý účinek i na provedenou hydroizolaci, která ve spodní části degradovala a tak se netěsnosti střechy projevovaly častěji. V dnešní době však ploché střechy prošly mnohými vylepšeními a jsou stále častěji k vidění u moderních ekologických a nízkoenergetických novostaveb. Ideální je plochá střecha s mírným sklonem od 0,5 do 10 o, která vytváří optimální přizpůsobení vnitřnímu prostoru. Vyžaduje také mnohem menší plochu, kterou je třeba opatřit tepelnou izolací, neboť plocha střechy se blíží zastavěné ploše domu. Díky jednodušší konstrukci ploché střechy navíc umožňují optimální využití místností. U plochých střech jsme však výběrem střešní krytiny poněkud omezeni. V tomto případě na klasickou taškovou krytinu zapomeňte, protože pro ni není připravena střešní konstrukce z hlediska dostatečného sklonu. Pro ploché střechy jsou tedy ideální asfaltové či plastové pásy, plechové tabule či vláknocementová vlnitá krytina, které svou vahou nezatěžují střešní konstrukci. Tyto střechy však musí v zimním období unést podstatně větší zatížení sněhu. Atypickým řešením je rovná střecha s takzvanou ´zelenou čepicí.´ Vegetačně vybudované střechy si začínají získávat stále větší popularitu. Výrazným způsobem ovlivňují teplotní režim v místnostech, navíc působí zelená střecha velmi efektivně. Tím, že zadržuje vodu, funguje jako izolační prvek a navíc nepodléhá působení slunce, deště, sněhu a ledu. Zelená střecha však vyžaduje dokonalou izolaci proti prorůstání kořenů a působení zadržené vody. Další možností využití ploché střechy je i parkování automobilů, přistávání helikoptér, umístění bazénu nebo realizace relaxační zóny se zahradním nábytkem. S tím je však třeba počítat už v projektu.
