Konečným hostitelem parazitických hlístic Angiostrongylus vasorum jsou psovité šelmy. Čili u nás pes domácí (všechna plemena), vlci a lišky. Stačí, když váš milovaný Argo, Asta, Čiko, Aneta, Bella, Gordon a jiní výtečníci slimáka sežerou. Ano, je to nechutné, i psi to vědí, ale občas takovou chybu udělají. Parazit se pak zabydlí v plicích zvířete a způsobí mu nepříjemné zdravotní problémy. Projevovat se to může kašlem a dušností, ale i poruchami srážlivosti krve. Zvíře se pak poraní a může se krvácením nebezpečně oslabit. Plzák španělský (Arion lusitanicus) je prostě prevít. A jestli se spoléháte třeba na indické běžce, čili druh kachen, které slimáky s oblibou požírají, nejprve se ptejte, čím se živily v chovu, ze kterého jste si je přivezli. Je totiž dost dobře možné, že budou vyžadovat například granule a ke slimákům ani nepřičichnou. V tomto ohledu jsem slyšel výborný vtip ze života. Sousedka házela sousedovi s naprosto čistým svědomím a zcela bezelstně posbírané slimáky přes plot, protože mu po zahradě běhali indičtí běžci. Tvářila se při tom jako bůh při konání dobrých skutků. Krmila přece zadarmo sousedovu drůbež. Ještě by jí měl poděkovat. Než se dal její manžel se sousedem do řeči a ten jen mávl rukou a řekl: „Žere to z chovu jenom granule, slimáků si ani nevšimnou. Ale nějak se mi tady poslední dobou slimáci množí. Jsou všude. Běžce vytluču a už je pořizovat nebudu… A slimákům nasypu chemii.“ Existuje dokonce druh hlístice, který mohou plzáci španělští přenášet i na člověka. Jmenují se Angiostrongylus cantonensis, přenášené jsou i měkkýši, ale u nás se jich bát nemusíme. Tento parazit žije pouze v teplých jižních oblastech Evropy, tedy v místech, odkud se k nám plzák španělský rozšířil. V našich klimatických podmínkách je výskyt této hlístice zatím nemožný. Zato výskyt druhu hlístic, který je slimáky přenášen na psovité šelmy, je zcela běžný. Poprvé byl u nás plzák španělský nalezen v 90. letech (1991) minulého století a rychle se rozšířil napříč celou zemí. Invaze to byla rychlá a nekompromisní, má se přitom za to, že k ní došlo spolu s převozem sazenic, plodin a jiných zemědělských materiálů. Nejprve se objevil z oblastí svého původního působiště (severní část Pyrenejského poloostrova, západní Francii a jižní Anglie) v roce 1955 ve Švýcarsku, poté se rozšířil do Německa, Itálie a Rakouska, čímž začala invaze napříč celou Evropou. Dnes je běžný i ve Skandinávii a směrem na východ až na Ukrajině. V roce 1998 byl výskyt tohoto slimáka potvrzen i v Severní Americe. Plzák španělský se zprvu šířil hlavně kulturní krajinou, kde se zaměřil na lidské výpěstky, postupem času si ale přestal brát servítky zcela a je prostě všude. A co hůř, nemá žádné přirozené nepřátele ani parazity. Dokonce i u nás běžně se vyskytující parazité plžů z nějakého dosud neznámého důvodu plzáky španělské vynechávají. Účinné hlístice se pouze prodávají a účinné jsou jenom na mladé jedince. Zalévají se jimi proto zahrady již brzy na jaře. Ale levné to není. Co se týká predátorů, ti jsou zřejmě odrazováni velkým množstvím slizu, který plzák španělský produkuje. Prostě je nechutný. A když si vzpomenete na Harryho Pottera a kletbu „žer slimáky“, která se obrátila proti Ronovi Weasleymu, určitě byste nechtěli čekat, dokud nedojde zásoba slimáků ve vašem žaludku. Plzák španělský se navíc již adaptoval na chladnější klima, dovede u nás přezimovat. Ostatně jeho šíření do vyšších nadmořských výšek a na severu Evropy až do Skandinávie nedokazuje nic jiného. Dobře a hojně se přitom rozmnožuje a na měkkýše je to dost aktivní lezec, který dovede překonat dost velké vzdálenosti. I při slimáčí rychlosti. Vytlačuje původní druhy slimáků a zároveň páchá velké škody v zemědělství. Způsoby, jak plzáky španělské hubit, by vydaly na celou knihu. A pořádně tlustou. Do toho navíc vstupují ochránci zvířat, kteří by si přáli, aby slimáci byli hubeni humánně. Proto vznikly nekonečné spory o vhodnosti různých postupů. Jedni říkají, že slimáky můžeme hubit jakkoli, jiní křičí, že některé metody jsou nepřijatelné. A vlastně to vypadá, že pro někoho úplně všechny. Nejlepší by asi bylo převážet živé plzáky v kontejnerech zpět do Pyrenejí. Někdo dokonce radí, že nejlepší je každému jedinci rychle uříznout hlavu, další je topí ve vodě, načež jiní tvrdí, že musí být vařící, aby se utopili (uvařili) rychle. Do toho EU zakáže účinné chemické přípravky a povolí na trh granule se sníženou účinností. Výsledkem je, že si jich musíte koupit více, a že se slimáci trápí déle. Nebezpečná je pak i otrávená masa slimáků. Totiž pro další zvířata. Plzák španělský je vlastně zcestovalým svědkem lidské rozpínavosti i hlouposti zároveň. A onu rozpínavost od nás jaksi okoukal. Hloupost rozhodně ne. Na to má až příliš slizkou hlavu.Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, tn.nova.cz, Wikipedia, pasti.czDalší články na téma plzák španělský:Nejúčinnější boj se slimáky je ten podzimní. Zlikvidujete jejich vajíčka a mladé jedincePivní lázeň není efektivní cesta, jak se zbavit slimáků. Šetřete si dobré pivo pro sebeJak zlikvidovat slimáky pomocí hlístic? Jak používat Nemaslug?Jak hubit slimáky?Boj se slimáky, především s invazivním plzákem španělským, musí začít již brzy na jařeJak se zbavit slimákůVideo návod: Jak si vyrobit jednoduchý elektrický ohradník proti slimákůmKteré rostliny v zahradě odolají slimákům, tedy které jim vůbec nechutnajíNejezte slimáky aneb recept proti plžům, který se nepovedlCo je vlastně ve slizu slimáků a hlemýžďů? A k čemu je to dobré?Bojujte se slimáky chytře. Indičtí běžci budou hlídacími psy vaší zahradySlimáci ani hlemýždi už nejsou v Anglii za škůdce. Zkusíme to i u nás?
