Akustická pohodaOptimální akustickou pohodu v interiéru je nutno řešit již ve fázi samotného návrhu konstrukce budovy a jejích jednotlivých částí. Pokud akustiku podhodnotíme, bývají důsledky špatného návrhu velmi citelné. Zlepšení akustických parametrů ve fázi, kdy je podlaha hotová a budova již obydlená, je finančně velmi nákladné, v reálu prakticky neřešitelné.Abychom dokázali správně navrhnout konstrukci s akustickým útlumem, musíme zkoumat šíření zvuku vzduchem a přenosem pevnými konstrukcemi, tedy vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost.Stropy a podlahy mohou prostor chránit a izolovat od hluku kročejového i šířeného vzduchem. U těžkých monolitických konstrukcí je rozhodujícím kritériem jejich celková plošná hmotnost. Pro efektivnější řešení je ovšem vhodné používat sendvičové konstrukce s akustickými „pohlcovači“ z minerální vlny, nebo elastifikovaného polystyrenu. Tepelná pohodaTepelné ztráty do země či chladných sklepů mohou tvořit až 25% všech tepelných ztrát. Na rozdíl od akustického zabezpečení podlah, kde se používají tloušťky izolací v řádech několika cm, nadimenzování tepelné izolace v podlahách se může vyšplhat až do řádu několika desítek cm.Z důvodů kondenzace vlhkosti a vzniku tzv. koutové plísně je nutné ověřit minimální povrchovou teplotu stěn i podlah. Kritickým místem bývá často průnik betonové konstrukce stropu s izolační vnější stěnou. Dotyková teplota podlahyNepříjemně studené kachličky v koupelně nebo podlaha v pokoji nad nevytápěnou garáží, to jsou příklady toho, co by nemělo nastat ve správně navrženém domě. Je nutné zaručit alespoň minimální nebo ještě lépe „komfortní“ povrchovou teplotu nášlapné vrstvy a její časovou stabilizaci. Zvláštní důraz bychom měli klást na podlahy nad nevytápěnými sklepy či garážemi, ale i na všechny ostatní podlahy podle druhu provozu a přání obyvatel, kteří budou v domě žít.Subjektivní pocity vnímání teploty se pokouší kategorizovat norma, kde se kvalita a kategorie podlahy vypočítá poklesem teploty chodidla (jako kdyby byl člověk bosý) po dobu styku nohy s podlahovou krytinou v délce trvání 10 minut. V závislosti na tom dělíme podlahy do 4 kategorií – velmi teplé, teplé, méně teplé a studené.Funkční vrstvy podlahyJe důležité si uvědomit, co od podlahy očekáváme. Když necháme estetické požadavky stranou a řešíme technické parametry, máme většinou tyto otázky: Bude podlaha zabezpečovat akustiku i teplo? Jaké bude zatížení podlahy? Jakou použít technologii?Zvláště při rekonstrukcích musíme respektovat technologické limity a návaznosti na ostatní konstrukce. Každá vrstva má svoji jedinečnou funkci. Podlaha musí být sladěná jako celek, určující je tedy druh provozu a účel místnosti.1. Nášlapná vrstva je v přímém kontaktu s provozem v místnosti, musí tedy mít dostatečnou pevnost, odolnost vůči poškození, proražení, musí být bezpečná pro daný provoz (např. protiskluzovost), měla by dále splňovat všechny ostatní požadavky vyplývající z její funkce a umístění (odolnost vůči vodě, ohni, ochrana proti usazování prachu,…) a v neposlední řadě by měla korespondovat s estetickou představou budoucího uživatele/investora. Může být tvořena některou moderní podlahovou krytinou, jako je PVC, vinyl či linoleum, dále pak laminát, dřevo, dlažba, teraco, koberec nebo dokonce stěrka. Dnešní nabídka je omezena pouze kreativitou stavitele. Materiál nášlapné vrstvy podlahy má obrovský vliv na subjektivní vnímání. Na první pohled „teplá“ podlaha s dekorem dřeva může být provedena z dlažby, která je ve skutečnosti chladná. Toto lze výborně kompenzovat například podlahovým vytápěním, které právě přes dlažbu může volně sálat příjemné teplo do místnosti.2. Separační a přípravná vrstva. Většina nášlapných vrstev vyžaduje přípravu podkladního povrchu, vyrovnání nebo separaci. Podle materiálu a technologie povrchu podlahy to může být např. pěnová PE fólie, penetrační nátěry apod.3. Roznášecí (akumulační) deska. Slouží k rovnoměrnému přenesení zatížení na izolační vrstvy, u pasivních domů a u podlah s podlahovým vytápěním slouží dále k akumulaci tepla a k jeho vyzařování do místnosti. V případě těžké plovoucí podlahy je nejčastěji vytvořena z vyztuženého betonu, nebo litého anhydritu, v případě lehké plovoucí podlahy pak deskovými materiály (OSB, sádrovláknité desky…). Průmyslové podlahy s velkým zatížením využívají masivní železobetonovou desku.4. Separační vrstva. Mezi minerální vlnou a potěrem musí být separační vrstva, která zamezí pronikání vody do minerální izolace. To je velmi důležité, při trvalém namočení vlny dochází k její nevratné degradaci. Používá se většinou PE fólie. Separační vrstvu lze vynechat mezi pěnovým polystyrenem a betonem, v případě anhydritového potěru je nutné separaci provést vždy.5. Akustická izolace. Slouží k zamezení šíření kročejového zvuku a ke zlepšenívzduchové neprůzvučnosti. Mezi nejvhodnější materiály patří skelné nebo čedičové vlny, případně elastifikovaný polystyren. Akustická izolace funguje zároveň jako tepelná, v případech podlah nad nevytápěnými místnostmi je nutné doplnit dalšítepelnou izolaci.6. Tepelná izolace. Podlaha na terénu, nad nevytápěným sklepem či garáží, nebo podlahy v nevytápěných půdách, tam všude je potřeba doplnit ještě silnou vrstvu tepelné izolace. Lze použít minerální vlnu i pěnový nebo extrudovaný polystyren.7. Vyrovnávací vrstva. Zejména u rekonstrukcí je potřeba nosný povrch vyrovnat, protože desky tepelné a kročejové izolace nejsou schopny plně kopírovat nerovný povrch nosné konstrukce. Používají se podsypy malé zrnitosti (0-4 mm) nebo nivelační stěrky.8. Nosná konstrukce. Měla by být staticky připravena na provoz v místnosti a také na přitížení vlastní podlahy. V případě malé únosnosti stropu je možné do statického výpočtu zkalkulovat lehkou plovoucí podlahu.Příklady skladeb podlahových konstrukcí – plovoucí podlahy v obytných místnostechTento typ podlah je doporučen do bytových domů i do kanceláří, kde užitné zatížení nepřesáhne míru 5 kN/m2 (500 kg/m2). Jedná se o všechny typy podlah, které jsou uloženy tzv. plovoucím způsobem. To znamená, že podlaha není pevně spojena s podkladem ani s vertikálními konstrukcemi v místnosti. Od nosného základu je oddělena pružným materiálem, který způsobuje zmiňované „plavání“. Hlavní důraz je kladen na akustiku. Pokud jsou podlahy umístěny mezi rozdílně vytápěnými prostory, tak je třeba zohlednit i možné tepelné ztráty. Plovoucí podlahy se dělí na několik druhů podle materiálového řešení a technologie provádění. Těžká plovoucí podlahaRoznášecí deska je tvořena vyztuženým betonem nebo anhydritem. Výhodou jsou dobré akustické parametry vzduchové i kročejové neprůzvučnosti, mechanická odolnost a možnost akumulovat teplo. Nevýhodou je potom „mokrý“ proces výroby, vyšší hmotnost a časová náročnost – tvrdnutí a vysychání desky. Lehká plovoucí podlahaRoznášecí vrstva je tvořena deskovou konstrukcí, např. jednou nebo dvěma vrstvami křížem položených a spojených OSB desek. Výhodou těchto podlah je nízká hmotnost, rychlost provedení a možnosti menší tloušťky podlahy. Lehké podlahy je třeba vždy navrhovat a provádět jako systémové certifikované řešení včetně předepsaných detailů. Pochozí i nepochozí podlahy na půdáchPokud chceme zaizolovat půdu a nelze vložit tepelnou izolaci přímo do stropu, může se udělat jednoduchá zaizolovaná podlaha na půdě. Tyto podlahy nejsou určeny k trvalému provozu. Jsou ale velmi jednoduché, levné a tím svoji funkci dokonale splní.Řešení se systémem Isover STEPcrossÚsporným řešením při zachování tepelně izolačních, odkladových a zároveň pochozích vlastností půdy je kombinace minerální vaty s pěnovým polystyrenem. Systém Isover STEPcross využívá pevnosti EPS trámců s výplní paropropustnými deskami z minerálních vláken. Dalšími výhodami jsou jednoduchá aplikace bez tepelných mostů, minimální přitížení stropu a cena systému. Podívejte se na montážní videonávod. Přehled skladeb podlahových konstrukcí včetně obrazových montážních návodů je součástí příručky Izolace podlah, která je k dispozici ke stažení na stránkách www.isover.cz nebo v tištěné podobě zdarma na vyžádání na info@isover.cz.
