Plísně na rostlinách, které kvůli změně počasí a ročního období včetně kratších dní končí své vegetační období, nemá smysl řešit. Prostě tyto rostliny po poslední sklizni zlikvidujte. Jde o cukety, dýně, melouny, okurky, patizony a další teplomilnou zeleninu včetně rajčat, paprik a lilků. Obzvláště dýně, cukety, okurky a jim příbuzné druhy už mají v září obvykle listy doslova bílé. Plísně se ale šíří i tam, kde si je nepřejeme. Třeba plísní napadené trvalky, které již odkvetly, nebo nyní kvetou a do země se začnou zatahovat až později, mohou dost ztratit. Možná i uhynout. Záleží na jejich podzemních zásobních orgánech a odolnosti. Plísně také nechcete třeba na jahodnících, které musí v zahradě přečkat zimu, stejně jako na chladu odolné zelenině, kterou chcete sklízet až v zimě (pórek, kapusta apod.). Plísně nám mohou vadit i na ovocných a okrasných keřích. Spolu s podzimním vlhkem, které plísním každoročně nahrává, je značným zdrojem plísní i spadané listí a ovoce, stejně jako počasím oslabené rostliny. Ze základních opatření proti plísním lze doporučit podzimní úklid především listí a jiných rostlinných zbytků, dále odstranění nemocných částí rostlin, případně na nich visících hnijících (nebo již mumifikovaných) plodů. Další opatření znamená se vzdát části produkce. Pokud jste totiž na jaře vysadili rostliny příliš blízko sebe, je na čase to právě kvůli plísním vyřešit probírkou. U okrasných kvetoucích rostlin stačí vystřihávat květiny do vázy namátkově, ne od jednoho místa, ale vždy tu a tam nějakou. U jiných je prostě třeba sáhnout po radikálnější redukci, případnému vyrytí a dělení trsů, ale i likvidaci části příliš nahusto pěstovaného rostlinstva. Dosáhneme tak hlavně lepšího proudění vzduchu v rostlinné hmotě. Ostatně mnohé druhy, které si na jaře koupíme, nám do podzimu přerostou přes hlavu a v dalším roce by to už byla vyloženě katastrofa. Kromě přístupu vzduchu jde navíc i o přístup světla. Proč nic neroste pod invazními bolševníky, pajasany, zlatobýlem, křídlatkami, ale třeba i pod neinvazním šeříkem a bezem černým? Nedostane se tam slunce. Nekompromisně prořezat, pročistit, otevřít, ale zase ne moc. Rozumně. Důležitá je také prevence pomocí fungicidů vyráběných na bázi mědi nebo síry, případně přírodních přípravků. A to se již dostáváme k našemu tipu, protiplísňovému odvaru z přesličky. Kromě toho, že je takový bylinný odvar velmi zdravý i pro člověka (samozřejmě v rozumné míře), pomůže při vyšších koncentracích právě i s plísněmi na rostlinách. Je to vlastně až neuvěřitelně jednoduché a funkční. PRAVĚKÁ přeslička (Equisetum) je v naší přírodě běžnou rostlinou, kterou považují zahradníci, zahrádkáři a zemědělci za plevel. Jenže právě přeslička má skvělé fungicidní schopnosti. Konkrétně naše nejběžnější přeslička rolní (Equisetum arvense) je vlastně drobounkým potomkem kdysi na planetě rostoucích obrovských přesliček, ze kterých postupně vzniklo černé uhlí. Éra přesliček je sice dávno pryč, přesto ale tento rostlinný druh přežil ve zmenšené podobě (cca až 40 cm výšky) do dnešních dnů. Přesličky běžně rostou na travnatých místech, rumištích, podél cest i v lesích. Poznáte je snadno podle přeslenovitě větvené lodyhy a na jaře klasů s výtrusy, které vlastně vypadají tak trochu jako houby. V létě nám vyrostou malé zelené přesličkovité stromečky. Pokud byste ale hledali bylinu pro své léčení a prevenci, musíte si dát dobrý pozor na jedovatou přesličku bahenní (Equisetum palustre). Poznáte ji podle vysoké zubaté pochvy u nejspodnějšího větvení, ze které rostlina vyhání zároveň plodné i jalové lodyhy. Nemluvě o tom, že roste často doslova z vody, nejen z bahna, a v takových podmínkách přesličku rolní nepotkáte. Rostlinám však přeslička bahenní při boji s plísněmi nevadí. Přesličky mají vysoký obsah kyseliny křemičité, která je právě klíčem k jejich fungicidním schopnostem. Dovede rostliny chránit před rzí, černými skvrnami na rostlinách, moniliózou, kadeřavostí broskvoní a v podstatě jakýmikoli běžnými plísněmi. Dokonce funguje i proti strupovitosti jabloní, padlí jabloňovému, révovému a okurkovému, padání klíčních rostlin a nemocem, které způsobují vadnutí okurek. Pomůže i s alternariovou a septoriovou skvrnitostí rajčat. Přeslička je pro rostliny díky kyselině křemičité všelék. Postřik vyrobený z přesliček je nejlepší používat proti plísním již preventivně a pravidelně, nejlépe celé jaro i léto a nakonec i nyní na podzim. Ono se to sice může zdát podzimní optikou naopak, ale právě na jaře a v létě jsou kulturní rostliny ohrožovány plísněmi nejvíce. Na podzim to většinou souvisí již jen s koncem sezóny, odumíráním rostlinné hmoty a ukládáním se k spánku. Podzimní postřik se vyplatí hlavně u trvalek a rostlin, které chcete zazimovat, aby se v našich zahradách nemusely chovat pouze jako jednoleté.Ovocné stromy je dobré ošetřovat odvarem z přesliček od tvorby pupenů až do opadu květu, u okurek od fáze devíti hlavních listů až do fáze devíti vedlejších šlahounů, u rajčat jakmile začnou kvést. A když je místo prevence potřebný akutní zásah, je dobré intenzivně postřikovat alespoň tři dny po sobě. 1. Postřik z přesličky vyžaduje 1 kg čerstvých nebo 150 g sušených přesliček na 10 litrů vody. Množství přesliček tedy odměřujeme podle celkového potřebného množství roztoku.2. Začneme studeným výluhem, čili ponořením přesliček v čisté vodě alespoň po dobu 24 hodin.3. Pak se voda s přesličkami přivede k varu a necháme ji přibližně půl hodiny vařit na mírném plameni.4. Po vychladnutí se odvar scedí a můžete postřik aplikovat.5. Někomu budou stačit 2 litry postřiku, někdo bude potřebovat litrů 20, spotřeba je individuální. V každém případě ale vývar po scezení dořeďte vodou, klidně i víc. 6. Nespotřebovaný roztok vydrží v lednici přibližně týden. Samozřejmě můžete použít vyzkoušený fungicid, případně jiný typ přírodního postřiku než zrovna ten přesličkový. To je na každém, volba je individuální.Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz
