Život na zahraděNa každé zahradě, pokud samozřejmě nevybetonujete jediný kousek pozemku, který u domu vlastníte, pomáhá mnoho druhů živočichů hubit hmyz a jiné invazivní druhy, třeba slimáky (správně plzáky španělské). Tito živočichové hledají před zimou a blížícími se mrazy různé skrýše, skuliny, nebo se ukryjí v kompostu či právě v hromádce listí, které je dobrým tepelným izolantem. Na zahradě mohou žít ropuchy, ještěrky, užovka, ale i ježek a nebo naopak mnohem menší formy živočišné říše. Listí stromů – důležitá surovina i izolantZapomenout bychom také neměli, že na dokonale srovnané, posečené, ostříhané zahradě toho nebude moci zima příliš zdobit. Listí stromů je navíc velmi důležitou surovinou. Ne nadarmo je jím příroda obdařila. Pokud je listí napadené chorobami, což se stává především v případě listí ovocných stromů, musíme je zlikvidovat, například suché spálit, ovšem před pálením listí přetřiďte, abyste třeba zároveň neublížili ježkovi, užovce, ještěrce a jinému živočichovi. Napadené listí lze i kompostovat, ovšem v perforovaných pytlích a nebo v kompostu, který zůstane ležet zasypaný zeminou několik let. Jinak se choroby budou dál šířit. Pokud jsou ale listy zdravé, určitě nedávejte všechny do kompostu, budou se na mnoha místech zahrady a pro mnoho účelů hodit. Listí bude chránit rostliny před mrazem a stane se úkrytem mnoha druhům živočichů. Nakonec z něj též můžeme vyrobit kvalitní listovku.Pokud se třeba přece jen rozhodnete navézt veškeré listí na kompost, zajistěte, aby byl volně přístupný. Chcete-li ale zvířatům vytvořit umělé zimoviště, nakupte někde poblíž keřů několik hromad listí a nezapomeňte je zatížit klacky, větvemi a trouchnivými poleny. Najdou zde útočiště též čmeláci, motýli a jiní živočichové. Do jara se listí částečně rozloží a může být využito jako mulč, nebo prostě skončí na kompostu. Pokud budete toto listí kompostovat samostatně, bez dalšího materiálu, který do kompostu běžně dáváme, získáme po dalším roce výbornou listovku – kvalitní hnojivo. Hromádka trávyStejně tak můžete nechat ležet někde v koutu zahrady obyčejnou kupu trávy, respektive sena. Ovšem pouze kosou pokosené, krátké rozsekané kousky ze sekačky shnijí velmi rychle. Je též dobré takovou hromádku provzdušnit listím a větvičkami, případně slámou. Listí na záhonech po letničkáchNa mnoha záhonech je též dobré prostě nechat listí volně ležet a nebo dokonce ještě navrstvit. Bude nám sloužit jako přirozená ochrana před mrazy, stejně jako je tomu ve volné přírodě. Ta si listí také nikdy neshrabává. Na popadané listí jsou obzvláště hákliví zastánci dokonale střižených trávníků. Dobře tedy, ze svého trávníku listí odstraňte, ale využijte je jinak (viz výše). Zahradničení bez podzimní orbyDalším zajímavým tipem je zahradničení bez podzimního rytí. Prostě zahrňte záhony po letničkách listy, kompostem a trávou a nechte do jara ležet ladem. Na jaře pak záhony prokypřete rycími vidlemi, srovnejte hráběmi a je hotovo. Ovšem za předpokladu, že nemáte na pozemku těžkou, jílovitou půdu. Hluboké podzimní rytí zahubí značné množství prospěšných mikroorganismů. Nezapomeňte, že příroda nezná vystavení zorané půdy mrazu – to vymyslel člověk. A navíc i v půdě žije i mnoho užitečných živočichů. Uklizené, zryté a holé záhony jsou v zimě pouští. Trvalkové záhonyNa záhonech můžeme dokonce pěstovat druhy trvalek, které jsou schopny listí prostě postupně pohltit, listí mezi ně zapadá a ztratí se, načež se postupně rozloží a je využito jako zdroj výživy. Hovoříme o podsadbách kapradin, bohyšek, hluchavek, hortenzií, mahonií, čechrav, máty, čechřic, kakostů, dlužich, okrasných trav a dalších druhů rostlin. Listí poslouží těmto rostlinám jako ochrana kořenů před mrazy a zároveň jako mulč, která udrží vláhu a časem se prostě rozloží. Navíc se takový záhon s trvalkami a listím stane ideálním útočištěm mnoha druhů hmyzu – pavouků, svinek, různých brouků. Trvalky navíc nebudeme před zimou stříhat, aby živočichům poskytly maximální ochranu a učiníme to až na jaře. Před silnými mrazy pak můžeme trvalkové záhony navíc přikrýt slámou či chvojím, ovšem do té doby již stačily poskytnout mnoho chutných semen ptákům.Plody na zahraděPlody mnoha druhů především okrasných rostlin nekonzumujeme, ale pro mnoho živočichů a především pro ptactvo se stanou takové rostliny hotovými hodovními síněmi. Ovšem nejen ovocné stromy a keře, na kterých necháte nějaký ten plod a plody mnoha druhů okrasných bylin a dřevin, ale třeba i slunečnice, které prostě na podzim nesklidíte a necháte i se semeny postupně umírat, budou tvořit bohaté, schnoucí talíře květů, plné semínek s cennou výživou. Luční porostPokud navíc máme alespoň v části zahrady i luční porost, nechte na zimu alespoň kousek neposečený – nechte ležet ladem takzvanou stařinu. Též v ní přezimuje mnoho druhů živočichů – čmeláci, škvoři, slunéčka, drabčíci, střevlíci a jiní. A navíc stařinu využijí i ptáci, kteří se živí semeny. Na jaře porost pokosíte kosou (nikoli sekačkou, která vše živé rozšmelcuje) a to je vše. Trsy okrasných travAni trsy okrasných trav na podzim neseřezávejte, opět se stanou ochranou pro živočichy, zdrojem semen pro ptáky, ale i pohlednou zimní dekorací zahrady, ať už pokryté jinovatkou a nebo posypané popraškem sněhu. Kdybyste tyto trávy před zimou sestřihli, dostala by se navíc k jejich srdéčkům voda, která by zmrzla a rostliny by mohly uhynout. Okrasné trávy prostě seřezávejte až na jaře a pokud jsou trsy příliš vysoké, svažte je. Hromádka klestíVelmi užitečná je také hromádka klestí někde v koutu zahrady. Určitě na zahradě najdeme po podzimním, ale i jarním řezu dřevin dostatek větviček, které nám s vytápěním domu příliš nepomohou. Naopak budou dobrým úkrytem pro plazy, ježky a hmyz, nebo též lasičky – i když zrovna tyto živočichy nemají chovatelé domácích zvířat rádi. Nezapomeňte, že v zimě bude lasička lovit hryzce, hraboše a myši. A než si ji nastěhovat do kolny vedle kurníku či do stodoly, to ji raději nechte venku. Nezapomeňte ale kupu větviček promíchat s listím kvůli tepelné izolaci, případně trávou a také trouchnivým dřevem, které je vyhledáváno mnoha druhy brouků (respektive jejich larvami).Hromádka kameníA pokud nemáte na zahradě skalku, kde by alespoň v její části byla kopička volně ložených kamenů, též ji někde vytvořte. Mezi kameny se ukryjí ještěrky, slepýš, užovky a ropuchy a pokud hromádku kamení dokonce doplníte trouchnivým dřevem, bude to pro ně ráj, jelikož jim tak zajistíte i potravu v podobě larev hmyzu. Na druhou stranu není kopice kamení vyloženě nutná, spokojí se i s listím či trávou. Kámen milují plazi a obojživelníci hlavně v létě, jelikož výborně akumuluje teplo. Ptačí budky, krmítka, pítkaA jestli chcete před zimou něco skutečně čistit, vyčistěte důkladně ptačí budky (pokud je na zahradě ještě nemáte, je to škoda) a vydezinfikujte je roztokem vápna. Takové budky se stanou pro ptáky i zimním útočištěm, které je ochrání před mrazivým větrem a sněhem. Nezapomeňte též na stále plné krmítko na bezpečném místě, kam se nedostanou kočky domácí a vedle krmítka ani na pítko se stále čerstvou vodou. Nebudete tomu věřit, ale nejvíce ptáků zahyne za mrazů kvůli nedostatku vody – sněhu se totiž nenapijí. Na nepořádku v zahradě prostě závisí život. Jděte se podívat do lesa a na podzimní stařiny neposekaných luk a palouků a zjistíte, že naopak pořádek je nepřítelem života. Nehubte život na své zahradě, nevyhánějte jej, nechte ho přežít zimu! Je naprosto nesmyslné chovat na své zahradě pouze to, co si můžeme zavolat a pohladit. A přitom jsou tito divocí návštěvníci našich zahrad zcela nenároční – mnoho toho od nás nepotřebují, vlastně jen trochu „odpadu.“ Zdroj: www.ireceptar.cz, www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.wikipedia.com, www.shutterstock.com
