Koupelna je nezpochybnitelně především světem vody, ale i různých nádob na prostředky osobní hygieny a předmětů, bez kterých se při ní neobejdeme. A právě květiny takový výběr “exponátů“ skvěle doplní, respektive potlačí, utlumí. Vše ostatní se bude okolo nich stále měnit. Spotřebujeme sprchový gel, vyhodíme nádobu, koupíme novou zubní pastu, mění se osušky atd. Živé barvy a bujný růst rostlin zde však budou stále a při osobní hygieně vám vždy zlepší náladu, pomohou regenerovat. Ne nadarmo se říká, že zeleň uzdravuje. Ale ta skutečně živá, zelené kachlíky vás nezachrání. Co víc, rostliny potřebují občas osprchovat a mnohé pravidelně rosit. A právě koupelna je rájem vody, voda je v ní stále po ruce. Pro vás i rostliny. Jen zapomeňte na to, že byste se mohli třeba spolu s rostlinami sprchovat. Horká voda, šampon a sprchový gel by jim nechutnaly. Pokud jste již při navrhování nové koupelny na rostliny mysleli, nebude problém je postavit na vhodné místo. Různé odkládací plochy lze vyřešit již jen stavebně, není třeba koupelnu zahlcovat regály a jiným nábytkem. Vhodným místem pro rostliny je pak samozřejmě i vnitřní okenní parapet. Ovšem široký rantl okolo vany, vyzdění sprchového koutu nedokončené až ke stropu a podobné stavební prvky budou místy, kterými rostliny také vezmou za vděk. Stavebními prvky se dají v koupelně udělat doslova zázraky, akorát si pak přiděláme další práci kvůli časově náročnějšímu obkládání takových prvků. A nakonec třeba i dostatečně velká (široká i dlouhá) kamenná, dřevěná nebo MDF deska pod umyvadlem je pro pokojovky výborným místem. V dostatečně velké koupelně pak můžeme větší rostliny ve větších nádobách postavit i na zem. Další možností jsou závěsné skleněné nádoby včetně skleněných baněk (aerária), případně zavěšený substrát s kořínky obalený mechem, čemuž se říká kokedamy (pozor, kokedamy mohou také stát na podmiskách). Koupelna s rostlinstvem se může stát doslova tropickou džunglí, rostliny však mohou prostor také jen decentně doplňovat. A jaké rostliny se do koupelen hodí? V každém případě ty, které mají rády teplo a vlhký vzduch, nikoli suchý. Potom si však musíme tyto rostliny rozdělit do dvou skupin. V té první budou druhy nenáročné na denní světlo, kterým se bude dařit i v koupelně s menším oknem. A do té druhé zařadíme rostliny náročnější na světlo a tedy vhodné do dobře či alespoň lépe prosvětlených koupelen. Pokud chcete, aby vaše dostatečně světlá koupelna vypadala jako džungle, vsaďte na mramornatku (Dieffenbachia), marantu (Maranta) a kaláteu (Calathea). Ale pozor, tyto druhy budou potřebovat stále více místa. Do stísněnějších koupelen se naopak hodí třeba šáchor střídavolistý (Cyperus alternifolius), pokud vybereme vhodný kultivar, syngonium (Syngonium) a šplhavnice (Epipremnum), kterou snadno vyvedeme směrem vzhůru a po stěnách. Voděnka (Tradescantia) pak potřebuje dostatek vlhka (její kořeny vyžadují stále vlhko), stejně jako šťastný bambus (Dracaena sanderiana) z čeledi chřestovitých, který nám dokonce poroste i z nádoby s vodou, nepotřebuje tedy substrát. Skvělou volbou je také třeba ibišek čínský čili čínská růže (Hibiscus rosa-sinensis) a kamélie (Camellia), stejně jako mnohé druhy kapradin, u kterých je to s nároky na světlo dosti proměnlivé, proto je zařadíme níže mezi stínomilnější. Ve světlejší koupelně s nimi však chybu také neuděláme. Vyšší nároky na světlo mají též orchideje (Orchidaceae) a pokud vám nechtějí kvést, vlhký vzduch ve světlejší koupelně jim určitě prospěje. Dobrou volbou jsou i různé druhy sukulentů, například pryšec trojboký (Euphorbia trigona), dužnatka (Echeveria), opuncie (Opuntia) a léčivá aloe pravá (Aloe vera), kterou je dobré mít stále po ruce kvůli různým poraněním včetně popálenin. Koupelnu ocení i pokojový bambus (Pogonantherum paniceum), půvabná trávovitá a keřovitá rostlina, která ale potřebuje více prostoru, dorůstá výšky až 1,5 metru, a také více světla. Stejně jako begonie Masonova (Begonia masoniana), která ohromí kresbou na listech i jejich barvou. Přesunutí do koupelny na zimu pak vyloženě ocení Asparagus plumosus, kterému v suchých interiérech zasychají konečky listů. S kapradinami nebude vaše koupelna vypadat jako tropická džungle, nýbrž vám připomene poklidná lesní zákoutí. V koupelně může být třeba americké kapradí Phlebodium aureum, něžné netíky (Adiantum), ledviník (Nephrolepis), sleziník hnízdovitý (Asplenium nidus), lopatkovec (Spatiphyllum), křídelnice (Pteris cretica), knoflíkovka (Pelea rotundifolia) a další druhy. Doplnit je můžeme třeba nesmrteným zelencem (Chlorophytum comosum), voděnkou (Tradescantia), šplhavým fíkusem (Ficus pumila), až bizarně tvarovanými parožnatkami (Platycerium bifurcatum), podivuhodnou monsterou (Monstera deliciosa) a naprosto nenáročným zamiokulkasem (Zamioculcas zamiifolia), který snese i opravdu hodně tmavé kouty. Kousek od něj může stát na místě světlejším tchynin jazyk čili tenura (Sanseviera). Chybu neuděláte také toulcovkou (Spathiphyllum), toulitkou (Anthurium) a pokojovým břečťanem (Hedera). Všechny 3 druhy vyloženě upřednostňují stinná místa. Na pěstování o dost náročnější pak bude kroton (Croton) s nádhernými, velkými, kožovitými, lesklými a vícebarevnými listy. Výborně se bude ve vlhkém koupelnovém prostředí dařit též tilandsiím (Tillandsia), které žijí prakticky jen ze vzdušné vlhkosti. I v koupelnách mohou být vyšší koncentrace různých škodlivin, ať již jakéhokoli původu (stavebního, nábytkářského i kosmetického). Naštěstí však existuje mnoho druhů rostlin, které dokážou škodliviny v ovzduší výrazně eliminovat. Především pak v případě, že jsou v dobré kondici a bohatě olistěné. Patří mezi ně třeba krotony, toulcovky, toulitky, zelence, ledviníky, filodendrony, dracény, azalky, aglaonemy, gerbery a některé druhy palem a orchidejí.Zdroj: Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz
