Rekonstrukci bytového jádra můžeme provést několika způsoby. V zásadě se rozhodujeme mezi pórobetonem a sádrokartonem. Pórobetonový zdící systém je lehký, má dobré tepelně izolační vlastnosti a díky složení tvárnic se s ním poměrně snadno manipuluje. Dá se dobře řezat a snadno se do něho vyřezávají drážky pro vnitřní rozvody. Kromě všech těchto vlastností má velice dobrou požární odolnost. Nevýhodou pórobetonu je, že tvárnice řezat prostě musíme, díky jeho snadné opracovatelnosti máme k dispozici užší sortiment.Pórobeton se vyrábí bílý a v menším množství šedý. Bílý je ze směsi křemičitého písku vápna, cementu, vody a plynotvorné přísady (hliníkového prášku). Šedý má stejné složení, ale do směsi je přidán elektrárenský popílek. Výroba pórobetonu je energeticky nenáročná. Směs se lije do forem a vytvrzuje tlakovou parou při teplotě 190 oC. Je to přírodní materiál s mírně alkalickým složením, které působí proti vzniku plísní v interiéru. Tím pozitivně ovlivňuje mikroklima. Po vybourání starého umakartového bytového jádra si podle projektu vytvoříme půdorys budoucích sanitárních prostor. Skelet jádra vyzdíme pórobetonovými tvárnicemi, montážní pěnou ukotvíme příčky. V ložných spárách se používá pouze tenká vrstva zdící malty. Vysekáme otvory pro rozvod elektřiny, vody a odpadu. Zdivo zpevníme perlinkou a provedeme celoplošnou stěrku stavebním lepidlem. Štukovou omítku natáhneme do míst, kde nebudou obklady. Poté začistíme rohy a montážní otvory.Rekonstrukce bytových jader pomocí pórobetonu je velice oblíbená. Při použití pórobetonu nemusíme stěny dále vyztužovat pro zavěšení zařizovacích předmětů s větší hmotností (např. toalety, umyvadla, bidety, skříňky, police nebo zrcadla). Obklady lepíme na neomítnutou stěnu tenkou vrstvou lepidla. Nevýhodou je pouze větší nepořádek než při využití suchého způsobu (sádrokarton). V sádrokartonové konstrukci příček navíc snadno vedeme instalace, zatímco do pórobetonu musíme sekat drážky.
