Dům se nachází na okraji malé vesnice v Boloňských Apeninách v nadmořské výšce přibližně 750 metrů. Je zasazen do krajiny s výrazně venkovským, zemědělským charakterem. Proto byl také celý projekt koncipován s cílem najít rovnováhu mezi tradičními stavebními technikami regionu a současným architektonickým jazykem. Co si pod tím představit? Objekt rozetnutý do dvou částí a dohromady nesoucí užitnou plochu 150 metrů čtverečních, tu nahrazuje původní stavbu ze 70. let minulého století. S tím, že částečná demolice a náročnější rekonstrukce si vyžádaly hluboká zamyšlení nad tím, co v místě povolovaly stavební předpisy, regulační omezení a též specifická svažitá topografie terénu. Architekti ze studia LADO architetti tu zkrátka museli pracovat se spoustou věcí, které si nezvolili, ale byly jim okolnostmi vnuceny. Jakoby předem byla dána výška, definovaný objem a požadovaný odstup od přilehlé venkovské silnice. To vše se promítalo do plánování a navrhovaných funkčních řešení. Výsledkem je ve své podstatě čistý geometrický objem, který moderně reinterpretuje tradiční šikmou střechu, charakteristickou pro apeninské domy. Jednolitá silueta domu je ovšem rozčleněna do dvou odlišných objemů – větší část je rodinný dům, menší část je garáží - čímž pospolu vzniká zajímavá hra forem. Lidé z týmu LADO si tu nechtěli „hrát na reprodukci lidové architektury“, ale snažili se ji obohatit o nějaké nové formy. V barvách se ale drželi při zemi. Zvolili velmi jednoduché monochromatické pojetí celé fasády. Její černý plášť je sice radikální volbou, ale v kontextu s okolní rustikální krajinou je to vlastně docela chytré řešení. Dům, který je na jedné straně posledním bodem silničky, a z ostatních už je součástí přírodní scenérie, tak lépe splývá se svým okolím a je nenápadnější. Garáž - oddělená od hlavního objemu, ale propojená portikem, přináší prvek přirozeného začlenění. Předsazenou kovovou mříž, konstrukci určenou pro popínavé rostliny. Zjemňuje to strohost geometrie a znovu to snižuje celkový vizuální dopad stavby na okolí. Tvarové strnulosti se Boloňský dům brání i užitím drenážního štěrku a stabilizované zeminy na celém pozemku. Stavba tak vypadá, že roste bezprostředně ze země. Materiálově je dům řešen s pomocí tzv. X-LAMu. Jde o strukturální nosné panely z masivního smrkového řeziva, lepené do velkých formátů. O podlahy se pak stará vrstvené dřevo, jehož použití tu odlehčuje stavbu a umožňuje jí přizpůsobit se nízké únosnosti terénu na parcele. Izolace z dřevních vláken zvyšuje energetickou účinnost, zatímco fotovoltaické panely (které napájí integrovanou baterii) a systém sběru dešťové vody doplňují tento nenápadný a přesto velmi atraktivní dům o ekologickou vizi.Zdroj: LADO architettiFoto: Marcello Mariana
