S péčí o trávník můžeme začít již v březnu, ale čas je vlastně až do konce dubna, čili zatím jsme nezmeškali nic. Zásadní rozdíl je, jestli pěstujeme dokonale střižený pažit a nebo se přikláníme k lučním porostům. V tom druhém případě je totiž nejen nejdůležitější jarní zásah, ale další již během roku obvykle není třeba. Dvakrát (až nejvýše třikrát) za sezónu posekat, usušit seno a je hotovo. Zato dokonalý golfový green vyžaduje údržbu o mnoho častější. Luční porost se nám oproti dokonalému trávníku odvděčí oživlou zahradu, hmyzem i ptactvem, ale třeba i obojživelníky a jedinci z plazí říše.Další články o trávnících a péči o ně najdete ZDE. Vertikutaci provádíme od půlky března až do konce dubna. Venku by mělo být již stabilně 8 až 10 °C nad nulou a trávník nesmí být přemokřený, zabahněný, jinak bychom travní (ale i bylinný, luční) porost poškodili. Verikutátorem prořezáváme travnatou plochu nadvakrát, pokaždé kolmo na sebe. Zato aerifikaci (provzdušnění) provádíme pouze v jednom směru a jednou. Nože vertikutátoru trávník mělce prořežou, odstraní stařinu, naruší travní drn a podpoří jeho regeneraci. Do drážek vytvořených vertikutátorem se nám pak též snáze uchytí hnojivo a křemičitý písek, který doplníme. Po vertikutaci a aerifikaci musíme trávník pořádně zavlažit, lépe a rychleji se vzpamatuje. Tedy pokud zrovna neprší. Vertikutace ještě více odhalí a prohloubí suchá místa a lysiny. Není však třeba žádná panika. Plochu uhrabeme a poté aplikujeme hnojivo. Na dosev je čas. Podvyživené trávníky snáze usychají, prorůstá jimi mech a postupně se šíří plevele a travní porost potlačují. Může to znít paradoxně, ale porost jednoděložných travin je velmi náročný na živiny, ale i vodu. První hnojení provedeme ihned po vertikutaci a shrabání nečistot. Po dalších čtrnácti dnech pak můžeme trávník dosít a nadále pokračujeme s hnojením. Dosev je nejlepší po vydatném jarním dešti. Můžeme použít průmyslově vyráběná hnojiva, lze si však pravidelně připravovat také bylinnou jíchu se základem z kopřiv. Prodávají se též hnojiva určená přímo pro trávníky s vyšším obsahem dusíku (podporují růst a vytváření zelené hmoty). Ale pozor, před podzimem, čili na konci léta, je třeba s dusíkem přestat a naopak vsadit na draslík (posiluje kořeny i rostlinná pletiva), díky kterému rostliny snáze přežijí zimu. Hnojte opatrně, tedy je třeba se držet doporučeného dávkování. Prodávají se trávníková hnojiva běžná, rychle rozpustná a nebo dlouhodobě působící. Je na každém, jak se rozhodne. Hnojivo je třeba stejnoměrně rozprostřít po celé travní ploše a následovat by vždy měla zálivka (a nebo déšť). Doporučujeme též zálivku probiotiky, tedy těmi rostlinnými, jogurt na trávníky určitě neaplikujte. Probiotické bakterie trávníku pomohou výživné látky z hnojiva účinně zpracovat.Lepší než průmyslově vyráběná jsou organická hnojiva, která se pro potřeby trávníku prodávají v granulované podobě. Na holá místa (tzv. holiny) vysejeme travní semeno také ještě na jaře. A nejlépe právě cca 14 dní od vertikutace, aerifikace a prvního jarního pohnojení. Postupujeme jako při zakládání nového trávníku, čili půdu jemně rozhrabeme, nasypeme rovnoměrnou vrstvu travního osiva a semínka zalijeme. Před výsevem je vždy třeba travní směs promíchat rukou, dosáhneme tak homogenního vzhledu trávníku. Je třeba cca 20 až 25 g travní směsi na každý m2, lépe však i více. Půdu ještě před zálivkou semínek (tedy vlastně semínka) přikryjeme tenkou vrstvičkou nové zeminy (přidat lze např. kompost a utužit, převálcovat, ale stačí i pošlapat) a nakonec i sena. Odradí to hladové ptáky před hledáním semínek a také odplavení semínek. Růst nového kořenového systému mladých rostlinek zároveň podpoříme přidáním hnojiva s vyšším obsahem fosforu.Nově vyseté části trávníku udržujeme vlhké hlavně první až 4 týdny. Kropíme směrem vzhůru, voda se pak snáší jako déšť, případně jemně postřikujeme vodní mlhou. V zalévání pokračujeme i po vyklíčení osiva. A nezapomeňte, že okolo stromů a bohaté vegetace vyžaduje trávník závlahu vydatnější. Dokonalý pažit musíme sekat tak často, abychom vždy odsekli třetinu délky při zachování stále stejné výšky porostu (tu máme nastavenu na sekačce). Sečeme tedy na úrovni listu, nikoli stébla pod listem. Jinak by byl trávník především v létě zažloutlý, rychleji by prosychal, pomalu by se regeneroval a píchal by do nohou. Nezapomeňte na strniště na polích po sklizni obilí. Za sucha je třeba přidávat nejlépe 10 litrů vody na 1 m2 třikrát týdně. Jde o to, aby se voda dostala do hloubky až cca 10 cm, kde travní rostliny začínají kořenit. Méně vydatné zálivky nemají valný smysl, tráva navíc začne kořenit mělce (kořínky si půjdou za vodou) a o to rychleji pak bude vysychat.Nakonec nezapomeňte, je úplně jedno, zda jste trávník zakládali výsevem a nebo jako travní koberec. Údržbu vyžadují oba stejnou, jen ne v prvních dvou letech.
