Projekt vznikl v roce 2016 z poměrně pozitivně-naivních představ. Jeho ústředním prvkem byla idea šetrného domu, který žije v celkové symbióze s přírodou. Stavení, které nabídne střechu nad hlavou a útulné bydlení celé rodině, ale přitom si bude schopno nezávisle na okolních zdrojích vyrobit vlastní, čistou elektrickou energii. Ze slunce. A bude ji ukládat do bateriového úložiště ke spotřebě. Domu, který bude dokonale uzpůsoben k jímání dešťové vody, kterou pak po přečištění zužitkuje v běžném provozu. Obydlí, které chytře pracuje s teplem a zbytečně se ho nezbavuje. Přitom ale bude dbát na to, aby se uvnitř dobře dýchalo. Zní to krásně? Jistě, všechny tyto zmíněné prvky a technologie jsou nám už známé a teoreticky dostupné. Idea ostrovních systémů a na okolí nezávislých soběstačných domů, je dnes ve světě velmi živá. Dosud tu ale chyběl projekt, který by tyhle užitečné a často diskutované „zázračné“ součásti ozkoušel v praxi. Na příkladu obyčejného rodinného domu, který by plně od samého počátku vznikal na těchto šetrných a rozumných principech. Český soběstačný dům je u nás prvním takovým. Počin, za kterým od roku 2016 stála inciativa Pavla Podruha a návrh architekta Vojtěcha Lichého (ze studia MLAA), ale za čtyři léta dost nabobtnal. Do objemu i kvality. Z původního jednoduchého záměru se stala doslova laboratoř k testování nápadů, a Český soběstačný dům se stal platformou pro vyzkoušení udržitelných technologií. Ať už po stránce využití dostupných zdrojů obnovitelné energie, práci s vodou, vzduchem, alternativními materiály. Teď už je pod projektem podepsáno přes čtyřicet kreativních studentů, odborných kapacit i výzkumných institucí. A s tím pochopitelně narostl i význam celého díla. Nabízí totiž možnost vyzkoušet, jak to i v našich podmínkách dělat lépe. A činí tak v sympaticky lidském měřítku: domy (ony totiž budou dva vedle sebe) jsou určeny k běžnému celoročnímu obývání. Originální je toho na tomhle projektu spoustu, ale mezi hodně potěšující zprávy patří, že si triky a finty ověřené praxí nenechávají pro sebe. Své výstupy, doporučení a ozkoušené postupy sdílí s veřejností. Tento open-source přístup dnes rozhodně není obvyklý, přitom právě on je do značné míry nástrojem akcelerace začleňování udržitelných principů. V návaznosti na projekt Českého soběstačného domu teď každý rok probíhá stejnojmenná celostátní soutěž pro studenty architektury a stavebnictví. Všechny kompletní koncepty různě energeticky soběstačných a úsporných budov jsou zdarma ke stažení, inspiraci a třeba replikaci. S tím se pojí další zajímavost: z přehlídky dostupných nápadů a řešení si můžete volně vybrat ta, která se hodí právě vám. To, že už máte vlastní dům, totiž neznamená, že byste jej v některých aspektech nemohli posunout směrem k udržitelnosti a soběstačnosti. Zase tak těžké to není. Ostatně, i sami tvůrci projektu zřetelně odlišují domy ostrovní, tedy nepřipojené k inženýrským sítím, kde je cenou za nezávislost teoreticky možné jisté omezení uživatelského komfortu; domy hybridní, které si část vlastní energie vyrábí samy a zbytek pobírají ze sítě a třeba domy aktivní, které se snaží o maximální výrobu energie a sdílení jejich přebytků. Kde tedy Český soběstačný dům hledat? Pokud zabloudíte na Kyselov, vesničku-osadu jen kousek nad Vyšším Brodem v Jižních Čechách, máte to k cíli už je kousek. Pár stovek metrů od sjezdovky v Kramolíně, kdybyste se pořád nemohli trefit. Lokace, napůl usazená mezi loukou a lesem, bez připojení k inženýrským sítím. Ať už chystáte rozsáhlou rekonstrukci nebo rovnou novostavbu, můžete se sem vydat pro inspiraci a osahat si to, co tu funguje. Třeba vlastní malá elektrárna, zdroj vody na pozemku i čistička, která přečištěnou vodu vrátí zase zpátky do přírody. Jednou z priorit návrhu bylo snížit na minimum spotřebu vody z vrtané studny na pozemku. Součástí domu je proto podzemní nádrž, ve které se dešťová voda bude zadržovat. Po přečištění se pak použije na splachování, praní, sprchování a pro závlahu zahrady. Jak prozrazuje autor projektu, spotřeba pitné vody z vrtané studny se díky tomuto řešení sníží až o polovinu. Odpadní vody pak protečou biologickou čistírnou a následně se vsáknou do pozemku, čímž se celý koloběh vody v soběstačném domku uzavře. Jednoduché, efektivní. A jak to má Český soběstačný dům s energií? Veškerou elektřinu si dům vyrobí ze slunce, uloží si ji v GWL bateriích a následně spotřebuje. V létě tak vyrobí energie nadbytek, zato v zimě bude občas potřeba se trochu uskromnit. Je to logické skromnosti. Tedy třeba nenechávat zbytečně rozsvíceno, dodržovat určitá opatření a celkově přemýšlet nad spotřebou elektrické energie. Aby při výjimečném nedostatku energie systém nezkolaboval, počítá projekt se záložním nouzovým zdrojem. Nechybí však ani další technologické vychytávky, jako je například fasádní systém s chytrou omítkou. Zvolené cihly minimalizují spotřebu energie a pomohou udržet teplo v domě.Český soběstačný dům je sice svou rozlohou malý, ale jeho význam má zatraceně velký přesah. Ukazuje, jak jde samozřejmé věci dělat lépe, šetrněji a smysluplněji. Pokud vás zajímá, jak se jeho stavba krok za krokem ubírala, od prvních nesmělých nákresů, přes vyběhávání potřebných povolení až po první kopnutí do země, podívejte se přímo na stránky projektu.
