Zdroj úvodní fotografie: Autor: ?Dimitar Najdenov – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=42954148Trnovec Kristův nám vyroste jako nízký keř (doroste 1 až 3 metru, výjimečně až 7 metrů za zcela ideálních podmínek) se silně trnitými výhony a s drobnými vejčitými lístky. Tvar koruny trnovce je kulovitý, lístky jsou zelené a opadavé. Květ tvoří drobné žluté koruny s dlouhými stopkami vyrůstajícími ve svazečcích z úžlabí listů. Jde o rostlinu medonosnou, proto vysazením trnovce pomůžete včelám. Pětičetné zlatožluté květy jsou uspořádané po pěti až jedenácti v krátce stopkatých úžlabních vrcholících. Jsou oboupohlavné a mají pět do kruhu rozprostřených kališních lístků a pět nejčastěji stočených korunních lístků. Plodem je plochá, čočkovitá nažka o průměru 2 až 3 cm a s vnější kožovitou slupkou. Na bázi u stopky je přirostlá suchá češule a kolem ní najdeme blanité, cca 1 cm široké, na okraji celistvé, zvlněné křídlo hnědočervené barvy. Uprostřed plodu najdeme nahnědlé, vejčité semeno. Trnovec Kristův vyžaduje písčitou či hlinitou půdu, pH zásadité, plné světlo (přímé slunce) a sucho. Vysazovat a s úspěchem pěstovat jej můžeme pouze v teplejších polohách. Tato rostlina je nenáročná na vláhu a živiny, načež kvete v červnu až červenci a jeho semena dozrávají v září a říjnu. Trnovec Kristův pochází z teplých a suchých oblastí u Středozemního a Černého moře, na Kavkaze, ve Střední Asii, na Blízkém východě a na severu Indie. Odsud se rozšířil do severní Afriky, Asie a amerického Texasu. Volně roste na suchých osluněných stráních a v písečných dunách. Najdeme jej dokonce i v nadmořských výškách až 3000 metrů. Při teplotách nižších jak -15 °C trnovec namrzá, proto dobře zvažte, v jaké lokalitě jej chcete vysadit. Například na jihu Moravy byste neměli mít žádný problém. Tento keř je bohatě větvený jeho kůra je šedá nebo červenohnědá, letorosty pak skořicově hnědé a chlupaté, až později olysávající. Tenké větve jsou porostlé střídavými, téměř dvouřadými listy s krátkými řapíky, jejichž palisty jsou přeměněné na dva červenohnědé trny. Jeden z obou trnů je vždy delší (až 8 mm), rovný a odstává šikmo, druhý je kratší a zahnutý dozadu. Čepele kožovitých listů jsou dlouhé 2 až 4 cm a široké 1,5 až 3 cm. Lístky trnovce jsou široké, oválné a nebo vejčitě okrouhlé, na bázi zaoblené a nebo lehce srdčité. Jsou celokrajné, případně pilovitě zoubkované, na líci (na horní straně) lesklé a sytě zelené, na rubu matné a světlejší. Trnovec Kristův je za příznivých klimatických podmínek (především teplo, světlo a sucho) pěkná okrasná dřevina. Hodí se jako solitér i pro tvorbu neprostupných, nestříhaných, živých plotů. Po čase oprvadu vytvoří doslova neprostupné trnité stěny. V lidovém léčitelství se používají listy i kůra obsahující tanin. Ten pomáhá při hojení kůže a sliznic. Plody jsou pro změnu výborným diuretikem zvyšujícím vylučování moči. A poživatelná jsou i semena jako výborný zdroj bílkovin. Čerstvá i sušená.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, pixabay.com
