Chceme vám představit stavby, které se od okolních domů vnějším vzhledem nijak výrazně neliší. Jiné jsou ale tím, jak byly plánovány a promýšleny s ohledem na spotřebu energie. Představíme vám celkem 6 staveb z Jihočeského kraje a 3 ze sousedního Horního Rakouska. Na příkladech je patrný i rozdíl mezi Rakouskem a ČR. Nejnápadnější je ve velikosti domů a náročnosti technického vybavení. České realizace ukazují, že středně velký rodinný dům v pasivním standardu nemusí znamenat vysokou a nedosažitelnou investici a že vzhled domu může být naprosto „civilní“.Dům č. 6 – Jihočeský krajPŘESTAVBA VESNICKÉHO DOMUZajímavý příklad nízkoenergetického řešení rekonstrukce domu se nachází v menší obci nedaleko Dubného na Českobudějovicku. Jedná se o objekt původního statku s typickou dispozicí souběžného obytného a hospodářského křídla se štíty a bránou do návsi a vzadu situovanou stodolou.Záměrem majitele byla celková revitalizace obytné části domu s důrazem na dosažení co nejlepších energetických vlastností. V těchto případech bývá největším problémem vyřešení původních obvodových kamenných zdí. Jejich stav byl téměř havarijní a dodatečné zateplení bylo vyloučeno. Z toho důvodu byla provedena náhrada obvodového zdiva za energeticky úsporný cihelný blok. Vlastní objekt je poměrně velký, obdélného půdorysu 9,6 x 26,3 m s podélnou orientací jihovýchod – severozápad. Nová dispozice respektuje umístění obytných místností na osluněných stranách s tím, že jihovýchodní a především jihozápadní fasáda je ve velké ploše prosklená. Naopak většina střešních oken je situována na severovýchod.Dům má dvě podlaží. V přízemí jsou situovány rozlehlé obývací pokoje s kuchyní, prostory technického zázemí a příslušenství jsou na severovýchodní straně dispozice. Vstup se zádveřím je z jihozápadu, což bylo vynuceno přístupem ze dvora. V podkroví jsou ložnice, dětské pokoje, pracovny a koupelny, tedy soukromá část domu. Návrh architektonického řešení vychází z požadavku respektovat vesnický vzhled štítu do návsi, naopak pohled ze dvora má již novodobí ráz. Původní hmotové uspořádání však zůstalo zachováno. Vypočtená měrná potřeba tepla na vytápění budovy byla před zateplením 337 kWh/m2.rok, po provedení stavebních úprav 24 kWh/m2.rok. Zateplením došlo ke snížení měrné roční potřeby tepla na vytápění o neuvěřitelných 93%, i když není v domě instalováno řízené větrání s rekuperací tepla. Skutečná spotřeba paliva po zahájení užívání domu výpočtový předpoklad potvrdila. Zásluhu na tom mají nejen použité zdivo a tepelné izolace, ale i vynikající okna a pozornost, která se věnovala řešení detailů, tedy tepelných vazeb a tepelných mostů.Obvodová stěna z pálených cihelných bloků tloušťky 500 mm má součinitel prostupu tepla 0,16 W/m2.K. Založena je na 100 mm vysokých blocích z tvrzeného pěnového skla, základy navíc izolovány 80 mm deskou z extrudovaného polystyrénu.Střešní plášť má součinitel prostupu tepla 0,12 W/m2.K, stěny vikýřů 0,10 W/m2.K. Použit byl nadkrokevní systém s tepelnou izolací z PIR desek s tepelnou vodivostí 0,022 W/m.K v tloušťce 200 mm. Krokve jsou v interiéru viditelné, mezi nimi je v instalační mezeře ještě 40 mm izolace na bázi minerální vaty. Podlahy na terénu mají součinitel U 0,18 až 0,25 W/m2.K, kombinuje se zde podlahový EPS v tloušťce 160 mm s minerální vatou 60 mm v případě prkenných podlah nebo 240 mm EPS u podlah ostatních.Okna jsou osazená ve špaletě obložené deskami XPS tl. 40 mm a jsou z masivního dřevěného profilu, s trojskly a s celkovým součinitelem Uw 0,69 W/m2.K. Střešní okna energeticky úsporná s trojskly Uw 1,0 W/m2.K.Hlavním zdrojem pro vytápění jsou krbová kamna na kusové dřevo s teplovodním výměníkem, která dodávají do prostoru tepelný výkon 3,7 kW a do systému vytápění domu 11,3 kW. Pro vytápění domu slouží standardní otopný teplovodní systém s otopnými tělesy a v místech s dlažbou je podlahové vytápění. Maximální přívodní teplota vody do radiátorů byla v projektu navržena 55 °C a 40 °C do podlahového vytápění. Původní projektová dokumentace předpokládala osazení i podlahových konvektorů pod velkými okny. V průběhu stavby se ukázalo, že od oken „netáhne“ a konvektory není třeba montovat. Protože investor počítal s delšími přestávkami ve vytápění v důsledku nepřítomnosti rodiny v domě, je k domu přivedena plynová přípojka a osazen plynový kotel a kombinovaný nepřímotopný zásobník teplé vody o objemu 150 l umístěný pod kotlem. Ukázalo se, že i několikadenní přestávka ve vytápění nezpůsobí tak velký pokles vnitřní teploty, aby sepnul plynový kotel. Ani příprava teplé vody plynem není příliš rentabilní, protože díky malé spotřebě plynu zvyšují stálé platby za plynoměr cenu plynu tak, že je lépe vodu ohřívat elektřinou. Však také v současné době je přívod plynu uzavřen a plynoměr demontován a navrácen distributorovi. Pravda je, že rozlehlý dům je zatím využíván jen z poloviny. Uživatel má dostatečně vyzkoušeno, že přítomnost několika osob v domě navíc, způsobí stoupnutí vnitřní teploty. Také má vyzkoušeno, že díky pobytu osob, vaření a jiných činností není nutno v domě topit až do venkovní teploty 10 °C. Pokud je navíc venku slunečno alespoň po dobu 3 až 4 hodin, pak není nutno v domě topit až do venkovní teploty 0 °C.Text: Ing. Zdeněk Krejčí, Ing. Jiří Veselý a tým ECČBFotografie: archiv ECČB
