Zazimování zahrady je třeba stihnout především včas, ještě před příchodem prvních mrazíků a sněhové nadílky. Co vše nás při zazimovávání zahrad čeká? Začněme rostlinstvem, tedy živou součástí našich zahrad, dekorativní i užitkovou. Jako první zazimováváme rostliny v mobilních nádobách, často jde o letněné pokojovky, ty musí samozřejmě včas zpět do tepla a nyní v listopadu je na to již pozdě. Pokud jste je dosud nechali venku, zřejmě skončily, tedy alespoň většina z nich. Dále zazimováváme rostliny balkónové. Mnohé nesmyslně každý rok kupujeme nové, přitom stačí jen zastřihnout a v květináčích uložit do vhodného prostředí, aby na jaře opět obrazily. A třeba muškáty vydrží venku poměrně dlouho, byť velmi milují teplo a sluníčko. Obzvláště v zahřátých městech na jižně orientovaných okenních parapetech, balkónech a terasách, nás mohou těšit ještě i v listopadu a v teplejších oblastech i o něco déle, třeba na jihu Moravy. Rostliny, které v nádobách zimu bez problémů přežijí, třeba okrasné jehličnany, je pak také dobré zazimovat, tedy zateplit jim kořínky. Existují dva způsoby, prvním je zapuštění do záhonu i s květináčem a druhým zateplení květináče zvenčí. Navíc květináče postavíme na tepelně izolační podložku, třeba z korku, polystyrenu atd. Předností pěstování okrasných rostlin v mobilních nádobách je možnost libovolného rozmístění na terase a v zahradě, prostě nejsou pevně poutány kořeny v půdě na konkrétním stanovišti. Navíc u dřevin tím dosahujeme jejich menšího vzrůstu, což je obzvláště malých zahrádkách více než žádoucí. Kochání se miniaturami vede až k vášni jménem bonsaje a kdo jim propadne, není mu pomoci. Čili některé balkónovky můžeme zazimovat ještě i ke konci listopadu, stejné je to se zateplením kořínků mrazuvzdorných druhů (obzvláště dřevin) v nádobách. Jim navíc kromě dvou výše zmíněných postupů velmi svědčí nádoby mrazuvzdorné, tedy takové, které se neroztrhnou vlivem mrazu a zamrzání vody. Nejhůře pak reagují na zimu nádoby plastové, ovšem poškodí se vlivem mrazu a zamrzání vody i nádoby z pálené keramiky a jiných materiálů. Obecně platí, že mrazuvzdorná nádoba je minimálně nasákavá, nejlépe pak vůbec. Právě tuto vlastnost sice splňují do důsledku plasty, některé však vlivem mrazu mění své mechanické vlastnosti a výrazně se zkracuje jejich životnost. Ostatně to známe v případě běžných zahradních plastových židlí a křesílek z hypermarketů, které když před zimou neschováme, možná již nepřežijí ani tu první. Sednete si a rup, v lepším případě skončíte na zádech bez jakéhokoli zranění. Mnohé rostlinné druhy naši péči před zimou vlastně ani nepotřebují. Případně jen minimální, třeba trvalky stačí nad zemí seříznout a ty choulostivější pak něčím zakrýt, tedy místa, kde nám přezimují pod zemí v podobě hlíz, cibulek, oddenků a kořínků, kořenového vlášení. Rostliny, které v zahradě přezimují nad zemí, mají též svá specifika. Obzvláště na mráz choulostivější druhy, často subtropické, ale i z vyšších horských poloh tropů, bez naší pomoci různými způsoby zakrytí zimu přežít nemusí. Použít můžeme bílou netkanou textilii, jutovinu, chvojí, listí, dřevní mulč a další materiály. I mladé dřeviny je dobré ochránit a pokud nemáme pozemek dostatečně oplocen, je potřebná také ochrana před okusem v zimě hladovějící zvěří. Některé keře je pak dobré svázat kvůli sněhu, aby se nám nepolámaly, stejně jako třeba uschlé okrasné trávy, které budou přes zimu zdobit zahradu i v suché podobě. Na jaře je seřízneme a ony znova obrazí a vyrostou do zelené či panašované krásy. I řez stálezelených keřů musíme přizpůsobit sněhové nadílce a mrazu. Tvar by měl být takový, že se nám hmota směrem vzhůru alespoň mírně zužuje. Zátěž sněhem a ledem pak rostliny nepoláme. Na skalkách pak některé choulostivé druhy dokonce ochraňujeme sklíčky, ale zazimování skalky by bylo téma na samostatný článek. Nátěr kmenů obzvláště ovocných dřevin je dobrý nejen z hygienických důvodů, ale především kvůli střídání teplot. Ostré zimní slunce by je mohlo poškodit. Záhony před zimou minimálně zryjeme, ještě lépe pak zaryjeme organické hnojivo. Půdu necháme po zrytí otočenou a hroudovitou, neuhrabanou. Voda tak totiž lépe pronikne do půdy a půda bude dostatečně provětraná, což usnadní rozkládání organické hmoty. Co se týká organického hnojení, záleží především na tom, co chceme v dalším roce na záhonech pěstovat. Je třeba brát obzvláště v případě zeleniny ohled na rostliny tzv. první, druhé a třetí trati. Dále odstraňujeme ze země všechny cibuloviny, které by zimu nepřežily, tedy jejich zásobní orgány – cibule, spolu se zazimováváním pak můžeme též řízkovat některé balkónovky, především muškáty. Nejenže nám přežijí letošní skvosty, ale ještě jejich sbírku rozmnožíme. Pokud opuštěné záhony nehnojíme, vyčistíme je od všech zbytků po sklizené zelenině a zryjeme. Rytím zároveň plejeme, čili odstraňujeme kořeny vytrvalých plevelů. Dobré je též přidat navrch zrytého záhonu mletý vápenec či kostní moučku, které snižují kyselost půdy a zlepšují její pěstební i hygienické vlastnosti. Na upravené záhony, které nechceme nechat dlouho zahálet, můžeme na podzim vysadit česnek a cibuli, případně vysít petržel a karotku. Samostatnou kapitolou je trávník, který na podzim naposledy posečeme, ale ne příliš nízko (na cca 4 až 5 cm). Zároveň tím posbíráme i poslední listí. Dobrá je též podzimní vertikutace, kterou trávník provzdušníme a zbavíme všeho nežádoucího, především pak mechu. Obnoví se přísun vody, vzduchu a živin ke kořenům travin. Holá místa je dobré dosít travním semenem, na to je ale již v listopadu pozdě, proto počkáme do jara. Trávník také můžeme pohnojit hnojivem podporujícím přezimování rostlin. Obzvláště důležitý je v tomto hnojivu draslík, který posiluje pletiva rostlin a ty jsou pak odolnější vůči zimnímu klimatu. Ostatně je podzimní hnojení draslíkem důležité pro téměř všechny v zahradě přezimující rostliny. Fosfor ve směsi pro změnu podporuje kořenový systém. V mírnějších oblastech může vydržet déle do zimy například čínské zelí, hlávková a růžičková kapusta, pórek a kadeřávek. Navíc tato zelenina po slabším přejití mrazem správně zkřehne. Choulostivější je čekanka, kterou raději ochráníme před mrazivým větrem. Před chladem také zakrýváme špenát, celer a pozdní odrůdy zelí. Zároveň můžeme rychlit petržel, pažitku a nať cibule. Třeba doma za oknem. Pokud ještě půda dosud nepromrzla, stihneme ještě vysadit některé ovocné a okrasné stromky, keře a dokonce i růže. Podzimní výsadba je v jejich případě výhodnější než jarní, rostliny totiž využijí vzácnou zimní vláhu. Musíme je ale také obalit chvojím nebo slámou, čímž je chráníme proti mrazům, přesychání a předčasnému jarnímu rašení. Před příchodem mrazů je navíc třeba výsadbu důkladně zalít, obzvláště pak okrasné stálezelené listnáče a jehličnany. Zálivkou zvýšíme jejich ochranu před mrazy. Raději ale zapomeňte na podzimní výsadbu teplomilných ovocných dřevin, především meruněk a broskvoní. Lepší je v jejich případě vyčkat do jara. Pokud stromky jste stromky a keříky koupili, ale vysadit je již nemůžete, zazimujte je v tmavé a chladné místnosti založené do rašeliny nebo vlhkého písku. Minimálně je alespoň založíme do půdy venku, ale o cca 20 cm hlouběji, než byly sazenice pěstovány. Na jaře je pak vyjmeme a vysadíme správně. Větší hloubka založení ochrání choulostivé kořínky. A pozor, jámy pro jarní výsadbu je dokonce vhodné si připravit ještě nyní na podzim. přihrnutím zeminy, na kterou ještě můžeme přidat listí, také chráníme před promrzáním růže. V tomto případě snad není ani třeba příliš radit. Kdo má bazén, moc dobře ví, že je třeba jej zazimovat a jak, to samé platí pro jiné vodní prvky a také zavlažovací systémy. Dřevěné prvky zahradních staveb a konstrukcí, které jsou vystavené vlivům klimatu, je dobré před zimou ochránit nátěrem, zároveň ukryjeme ten zahradní nábytek, který v zimě v zahradě nebudeme potřebovat, a navíc by mohl být mrazy a mrznoucí vodou poškozen. Co se týká úklidu zahrady, je vždycky lepší ji nenechávat přes zimu sterilně uklizenou. Vždy se najdou živočichové, kteří nějaký ten nepořádek ocení jako svůj úkryt.Zdroj: Petr Pojar, Radomír Dohnal, ČESKÉSTAVBY.cz
