Kuchyňské pracovní desky a obklady za nimi, parapety, schody, umyvadla, dlažby, obklady, obklady krbů a krbové římsy, ale i fasády, to vše lze pro interiér realizovat z přírodního kamene. Už jenom samotný výraz „přírodní kámen“ říká, že pokud použijeme kámen, dosáhneme spojení s přírodou a jejím vývojem. Domov plný uměliny nemůže mít své přirozené kouzlo.Nabídka mnoha druhů přírodního kamene, jeho barevné povrchy, kresba a struktura, ale i povrchová úprava zajistí interiéru přirozený, elegantní a originální vzhled. Nadčasovost přírodního kamene se pak snoubí s jeho dlouhou životností. Kámen můžeme použít v jakékoli místnosti – v chodbách, halách a předsíních, kuchyních, v koupelnách a na toaletách, v obývacích pokojích i ložnicích. Navíc je vhodný i pro jakýkoli typ budovy včetně interiérů rodinných domů a bytů v domech bytových.Své místo najde v interiérech mramor, žula, travertin, pískovec, vápenec, břidlice, opuka, rula, porfyr, polodrahokamy a další druhy kamene. Povrchové úpravy přírodního kamenePřírodní kámen může být například štípaný, řezaný, leštěný, matný, kartáčovaný a pemrlovaný (obouchaný). Zajímavostí je i vzhled přírodního kamene s názvem ANTIK. Dlužno dodat, že se teprve ve druhé polovině 19. století začal povrch přírodního kamene vnímat esteticky. Dokonce i kamenné sochy byly do té doby opatřované omítkami a nátěry. Ovšem povrchové opracování surového kamene bylo známo už od starověku. Úprava povrchu kamene má vliv na vzhled (estetiku) konečného výrobku, ale i na fyzikální vlastnosti kamene: protiskluznost, omyvatelnost, odolnost vůči zanesení nečistotami, možnost ochrany před graffiti, … Povrchovou úpravou je ovlivněna barevnost kamene, která se ovšem liší už u suchého a mokrého kamene. Při výrobě kamenných desek z velkých bloků je každého typu povrchu dosaženo specifickým postupem, za použití konkrétních nástrojů a chemikálií přidávaných pod leštící kotouče. Jakákoli změna v zavedeném postupu změní výsledný vzhled opracovaného kamene. Za hrubou povrchovou úpravu kamene považujeme opracování povrchu s větším rozdílem než 2 mm mezi výstupky a prohlubněmi. Rozlišujeme mezi povrchem broušeným, opalovaným, tryskaným a pemrlovaným a jinými. Přitom nelze požadovanou povrchovou úpravu aplikovat na všechny materiály. Například vápenec a mramor je náchylný k mechanickému poškození a proto vyžadují jemnější zacházení a také použití odlišných chemikálií a obráběcích nástrojů. Po hrubé povrchové úpravě má kámen šedavé odstíny. Následuje tedy finální povrchová úprava.Například antikovaný kámen se svým vzhledem a vlastnostmi pohybuje někde mezi kamenem broušeným a leštěným. Vhodná je též penetrace, která zvyšuje barevnost materiálů, stejně jako povrchový lesk (leštěný kámen) bez penetrace. Penetrace ovšem barevnost ještě více zintenzivní a kámen lépe ochrání.Zdroj: www.kamenictvi100klasa.cz
