Chata, která nakonec vznikla na odlehlém norském pobřeží, má hodně netradiční příběh, ale také výslednou podobu. Bezpečné útočiště pro norskou rodinu uprostřed divoké přírody a místního tvrdého přímořského klima vlastně vzniklo opačně, než bývá zvykem. Přístavba totiž stála dřív než hlavní stavba, která nahradila původní hlavní stavbu. Výzva to nebyla pro architekty rozhodně lehká a tak se do ní opřeli hodně originálně. Vlastně vznikly dvě architektury v jednom, na části stavby je klasická sedlová střecha, na stavbu jsou však napojeny nové moduly se střechou plochou. Původní chata šla tedy k zemi, byla zbourána. A chybějící hlavní dům architekti doplnili tak, aby přístavba nepůsobila jako cizí těleso. Měla být přirozenou součástí celé kompozice fungující skvěle jak vizuálně, tak prostorově a provozně. Nová chata v Arsundu taková nakonec skutečně je. Byť přístavbu původně navrhla jiná architektonická kancelář již o několik let dříve a nově přistavěný modernistický komplex je vlastně soustavou přistavěných jednotek. Přístavbami k přístavbě. Zní vám to jako věty pronesené v „blázinci“? Nebudete daleko od pravdy, ale výsledek funguje. Včetně nádherných výhledů do krajiny a pobytových krytých teras. Norské studio Rever & Drage Architects prezentuje budovu jako do sebe napojené moduly. Uvádějí: „Horní, resp. přední modul orientovaný na západ je malou pracovnou s nejkrásnějším výhledem z domu, přímo na oceán. Konstrukce modulu umožňuje flexibilitu i při silném větru! Moduly, které se naklánějí k východní stěně hlavní konstrukce, a které jsou chráněny před západními větry, slouží jako ložnice a útočiště pro členy rodiny, když potřebují čas pro sebe.“ Přední část byla navržena tak, aby její kompozice byla vyvážena dvěma způsoby. Autoři vlastně svůj záměr prezentují jako „tádžmahálskou“ symetrii nebo také trik. Za prvé je hřeben sedlové střechy skloněn směrem k přístavbě, střechu přístavby proto lze vnímat jako jižní stranu velké sedlové střechy, která pokrývá jak hlavní objem, tak i přístavbu. Za druhé velké okno horního předního modulu slouží jako ústřední prvek celé kompozice. Zároveň je ale dynamickým protějškem skleněného rohu v úrovni terénu na severozápadě. Právě tyto dva kompoziční triky jsou podobné mírnému náklonu minaretů Tádž Mahalu směrem od hlavní stavby, aby při pohledu z dálky působily kolmě. Vchod do domu byl koncipován tak, aby byl zároveň lákavý i tajemný. Zavede vás k němu zakřivená cesta spolu se střechami a objemy, které vchod obklopují. Ten tak zůstává trochu skrytý a nejistý. Nejednoznačnost podtrhuje použití šindelů na zdi vedoucí ke vchodu. Ty jsou obvykle vyhrazeny pro zdi a střechy vystavené povětrnostním vlivům. Základním úkolem architektů prostě bylo navrhnout hlavní dům k hotové přístavbě tak, aby celek působil harmonicky. A výsledný návrh má vlastně dvě základní tváře, na jednu stranu působí jako tradiční chata jednoduchého tvaru a se sedlovou střechou, zároveň je však i moderní sestavou přistavěných modulů s plochými střechami. Vlastně to vypadá tak trochu jako stavebnice. Ale právě tato neobvyklá kombinace dává stavbě její charakter. Dům přitom pracuje i s větrem a například jeho pracovna je ve větru pohyblivá. Pracovnu ukrývá již zmíněný horní čelní modul orientovaný na západ. Nádherné výhledy na vody Tingvollského fjordu jsou podtrženy tím, že za bouří se místnost může lehce pohupovat. A ne chybou, šlo o jednoznačný záměr. Konstrukce má za silného větru jistou záměrnou pružnost. Interiér chaty je pak typicky severský, což znamená minimalistický, vzdušný, bez zbytečných ozdob a s důrazem na přírodní materiály. Použité materiály a barevnost přitom navazují na původní přístavbu. Tím došlo i k vnitřnímu ucelení stavby. Trochu tajemným hlavním vstupem umístěným mezi stávající přístavbou a novým domem plynule pokračujete do hlavního obytného prostoru. Tedy obýváku s krbem, kuchyní, jídelního koutu a nádherných výhledů z nich. Dům má dvě samostatné modulové ložnice (každá je v jiném modulu) a kompaktní blok zázemí s šatnou, koupelnou a samostatným WC. Navíc je výrazně propojen posuvnými dveřmi na krytý venkovní prostor se skleněnou střechou a terasu se schody a několika úrovněmi. Je tak zajištěno propojení s okolní přírodou. Celková užitná plocha domu poskládaného z víceúrovňových modulů kolem centrální části je 135 m2. Nyní „částečně“ nová chata v Arsundu ukazuje, jak citlivě navázat na již existující stavbu, ale také dokazuje, že dům se dá skládat i z menších částí různých funkcí. A když se to celé doplní o systém teras jako krytých venkovních míst, obytný prostor se rozšiřuje až o další desítky metrů čtverečních. A pak je to už jenom krok do přírody (zahrady a okolí).Zdroj: Rever & Drage ArchitectsFoto: Tom Auger
