Vlhkost do staveb proniká nejčastěji špatnou, porušenou a nebo zcela chybějící hydroizolací základových pasů a nebo základové desky. Voda však též může do domu zatékat střechou, porušeným odpadním či vodovodním potrubím. V případě poškození potrubí hovoříme o havárii. Své mohou navíc způsobit i hydrogeologické podmínky v místě, kde budova stojí, především pak vlastnosti podloží, propustnost jednotlivých vrstev a stav spodní vody (včetně jejího kolísání v čase). Velkou roli mohou hrát i silné srážky, o přívalových deštích či povodních nemluvě. Ovšem ať již je vzlínání vody způsobeno čímkoli, je právě tento fyzikální jev nejčastější příčinou vlhkosti stěn. Voda vzlíná do základů a stěn z podzákladí, čili dochází k pohybu vody v porézních materiálech, jakými jsou cihly a kámen včetně malty a omítky, působením kapilárních sil. Vzlínající voda navíc obsahuje soli, načež může tento koktejl pronikat zdivem i do velkých výšek, záleží na složení zdiva. Póry stavebních materiálů prostě sají vodu jako houba, načež nasávaná vlhkost stoupá stěnami někdy až po strop. Pokud prostě bariéra v podobě účinné hydroizolace chybí a nebo je poškozena, voda má cestu otevřenou.Výška, do které až dovede vzlínající vlhkost vystoupit, je ovlivněna velikostí pórů ve zdivu, množstvím vlhkosti v zemi, ale i typem výmalby či tapet. Ve většině případů pak vzlínající vlhkost nevystoupí výše jak 1,5 metru. Je-li však stěna navíc natřena nepropustnou membránou (vodě odolné nátěry), může voda vystoupat i dva metry a výš. Kromě vážného poškození střechy a nebo dokonce jejího špatného provedení, což by se však nemělo stát, může vlhkost pronikat do stěna i jen naprosto banálně, například kvůli nevyčištěným okapům, které přetékají, vadné hydroizolaci prostupů střechu a nebo vadami oplechování střechy. Ať se již však vlhkost dostane do stěn jakkoli, vždy způsobuje též zvýšení vzdušné vlhkosti v domě, která se projeví různými způsoby. Rosením oken a nebo zrcadel, ale i kondenzací na stěnách již tak vlhkých, zašedlými skvrnami a plísněmi na stěnách. Ovšem právě pro vzlínající vlhkost jsou charakteristické mapy (solné výkvěty) na stěnách, bobtnající a opadávající omítka a zatuchlý zápach. Solné výkvěty způsobují soli obsažené ve vodě a s přibývajícími roky se stav stále zhoršuje. Soli jsou dokonce schopné způsobit až popraskání zdiva a vytvoření velkých trhlin. A to je již „konečná stanice“.Nemluvě o tom, že vysoká vlhkost a plísně mají negativní vliv nejen na lidské zdraví, ale i koberce, podlahy, nábytek, obklady a další materiály. Navíc vlhkost způsobuje zvýšení tepelných ztrát obvodovým zdivem budovy, jelikož snižuje izolační schopnosti zdiva a poškozuje tepelné izolace. Pokud tedy plánujete například dodatečné zateplení fasády, výměnu oken a další opatření vedoucí k úsporám energií a zlepšení vzhledu domu, je nejprve třeba začít odstranění příčin vlhkosti stěn. Pokud to neudělá, úspornými opatřeními situaci ještě více zhoršíme. Tepelná izolace a nová okna totiž zbrzdí i tu vlhkost, která by se ze stěn předtím mohla uvolňovat, mohla by jimi prostupovat ven. Nakonec dojde k degradaci izolantu a je po investici. Na ostění okolo nových oken se začnou šířit plísně a situaci již nezlepšíme ani nadměrným větráním. Odborník může poznat již jen pouhým okem, o jakou vlhkost jde, odkud se bere. Proto se vždy vyplatí pozvat odborníka, aby provedl odborný průzkum a teprve na jeho základě navrhl sanační opatření. Ten zkontroluje dokonce i stav parapetů a fasádních soklů a samozřejmě i střechy včetně klempířských prvků. Jako metodu může použít i měření vlhkosti v jednotlivých místnostech a měření hodnot a obsahu solí ve zdivu, může vyhodnotit pórovitost zdiva, jeho nasákavost a hydrofobní vlastnosti stavebních materiálů. Sice za tyto služby zaplatíte, ale budete mít jistotu, že realizované sanační práce nevyjdou vniveč. Často se stane, že je třeba zhodnotit i okolí, resp. vlivy sousední zástavby. A pokud máte například na stěnách dřevěné obklady, začne se vlhkost projevovat právě na nich. Vlhkost se však v místnostech hromadí i díky špatnému větrání a tvorbě tepelných mostů, kdy dochází k takzvanému rosnému bodu. To je teplota, při které začíná vzdušná vlhkost kondenzovat na površích. Aby ke kondenzaci docházelo, musí být vzduch maximálně nasycen vodními parami, jichž již nedovede více absorbovat. Relativní vlhkost vzduchu tak dosahuje sta procent. A důsledky opakované kondenzace mohou být též fatální – vlhké stěny a plísně. U novostaveb jsou konstrukce a materiálové složení zdiva navrhovány právě s ohledem na dosažení příznivých hodnot rosného bodu. U starších budov však musíme rosný bod ovlivnit jinak, pomocí doplňkových opatření. Mezi ně patří nucené či přirozené větrání, případně odstranění důvodů vzniku zvýšené vlhkosti vzduchu v interiéru. Nakonec lze vlhkost do domu doslova zazdít při stavbě či rekonstrukci. Proto odborníci doporučují končit hrubou stavbu či rekonstrukci nejpozději na konci léta, aby měla vlhkost šanci ještě před zimou opustit stavební konstrukce, tedy alespoň z větší části. U dříve zcela běžném „vymrzání“ hrubé stavby nemluvě.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
