Například bromélie se dokonce zalévají přímo na střed rostliny, tilandsie pro změnu žijí pouze ze vzdušné vlhkosti, které však bývá v bytech se suchým vzduchem nedostatek. Ale rosení prospěje i některým rostlinám, které nemají s pralesy nic společného. Například kapradinám. A třeba některým orchideím svědčí kromě rosení listů i rosení vzdušných kořenů (např. můrovec). Každopádně rosení zvyšuje vzdušnou vlhkost přímo rostlinám a v jejich bezprostředním okolí. A právě v zimě jsou v bytech problémy se suchým vzduchem obvykle největší, pokud vytápíme ústředním topením, tedy radiátory a potrubím s teplonosným médiem. Samozřejmě je též řešením zvýšit vzdušnou vlhkost v celé místnosti, kde rostliny pěstujeme a nebo je přemístit tam, kde je jí nejvíce. Třeba do koupelny. Ovšem pak nám většinou nastává problém se světlem. Další možností je pořízení terária pro tropické rostliny, které vytápíme a kde udržujeme v něm vysokou vzdušnou vlhkost, aniž bychom se sami museli ve svém bytě cítit jako někde v Amazonii. Vždyť si stačí vzpomenout například na pobyt v ZOO v pavilónech s tropickou faunou, které jsou doplněny i tropickou flórou, a kde je udržována vysoká teplota i vzdušná vlhkost. V teplém oblečení se tam nedá příliš dlouho vydržet a pokud se svlékneme, stejně se necítíme dobře. Nejsme na takové klima zvyklí. Potíme se a špatně se nám dýchá. Suchá navíc bývají poslední roky i léta, tedy s výjimkou toho posledního (2020). V bytech, kde pěstujeme pokojové rostliny a dokonce ty tropické, je prostě třeba stále sledovat vlhkoměr. A jak je to se vzdušnou vlhkostí? 0% vzdušné vlhkosti, čili naprosto suchý vzduch v přírodě neexistuje. 10 až 30% představuje suchý vzduch pouště, ale právě i místností v zimě v panelákových bytech s ústředním topením. 40 až 60% je běžná vzdušná vlhkost v běžném letním dni, 70 až 90% představuje vzdušnou vlhkost v uzavřeném skleníku a 100% je vzdušnou vlhkostí zcela nasycený vzduch. A proč je rosení pokojových rostlin tolik užitečné? Dočasně samozřejmě zvýšíme rostlinám vlhkost vzduchu a za teplých dnů a nebo v přetopené místnosti tak rostliny ochladíme, což jim opět svědčí. Ale pozor, používáme pouze vlažnou vodu, nikoli ledovou, která by jim mohla způsobit šok. O horké nemluvě. Zhoršíme též podmínky pro výskyt některých škůdců (např. svilušek), částečně z listů smyjeme prach a rostliny pak lépe dýchají (zcela prach smyjeme osprchováním ve vaně či sprchovém koutě). Správné rosení provádíme tak, že mírně zvlhčíme vlažnou vodou pomocí rozprašovače celou rostlinu, tedy i spodky listů a dokonce nejen nadzemní část rostliny, rosíme i substrát. Výjimku představují květy, na nichž mohou kapky vody způsobit nevzhledné skvrny (například antúrie). V chladnějších místnostech je třeba rosit ráno, jelikož listy rostlin musí do večera oschnout. Nesmí se začít tvořit plísně. A pozor, za slunných dní nerosíme rostliny přímo vystavené slunci. Kapky vody by fungovaly jako zvětšovací sklíčka a sluníčko by rostliny popálilo. Obecně pak platí, že vlhčí vzduch potřebují rostliny s tenkými listy oproti rostlinám s listy kožovitými. Postřikovač na rosení stačí ruční a pokud nechceme příliš namáhat své prsty, koupíme i takový, který lze snadno mechanicky natlakovat. Pomůžeme si též tak, že některé rostliny (vhodně vybrané) sesadíme do jedné nádoby. Vytvoříme tak skupinu rostlin, která si udrží vyšší vzdušnou vlhkost díky odpařované vodě ze substrátu a samotných rostlin. Též prospívá umisťování rostlin v nádobách vedle sebe do skupin. Obzvláště uvnitř skupiny rostlin má vzduch vyšší vlhkost než okolo rostlin. Prospívá též umisťování květináčů s podmiskami na široké a mělké nádoby s kamínky, do kterých stále doléváme čerstvou vodu. Ta se permanentně odpařuje směrem vzhůru a zvyšuje rostlinám vzdušnou vlhkost. Řešením je samozřejmě i zvlhčovač vzduchu a nebo mlhovací fontánka. U některých rostlin jsou jejich nároky na vlhký vzduch široce známé, u jiných nás to překvapí. Z rostlin zdobných květy patří mezi rosení milující druhy například citrusy, gardénie, gloriózy, korálovky, kamélie, lilkovité, lopatkovce, medinily, řemenatky, tilandsie, toulitky, dipladénie, voskovky, vánoční hvězdy a orchideje (Cattleya, Cymbidium, Dendrobium, Oncidium, Paphiopedilum a Phalenopsis). Z rostlin zdobných listy pak zelence, sleziníky a ledviníky, šeflery, pepřince, netíky, monstery, krotony, kalatea, jelení jazyk, kokosovníky, fíkusy a fíkovníky, dračince a dračinky, dieffenbachie, datlovníky, břečťany a araukárie.
