Plody rybízu jsou šťavnaté a nakyslé, což je unikátní kombinace, která je předurčila do dezertů, neopakovatelných marmelád a šťáv, ale třeba i vína. Obsahují přitom ohromné množství především vitaminu C. O keře rybízů přitom není třeba nijak zvlášť pečovat, jejich největším nepřítelem jsou mšice a molice a právě proti mšicím je obvykle třeba opakovaný jarní postřik. Jakmile však rybízy již začnou plodit s chemickou ochranou skončíme. Použít lze navíc s úspěchem i přírodní prostředky. O původu rybízů a historii jejich pěstování se toho paradoxně mnoho neví. Jisté je, že již v 15. století byl pěstován například v Dánsku, Německu a Holandsku a již v tu dobu probíhala jejich kultivace. Dál historická paměť lidstva, tedy písemné záznamy, ohledně rybízů nesahá. Poté se rybízy šířily do dalších zemí a právě u nás najdeme o pěstování červeného rybízu zmínku již z poloviny 16. století. Samotný původ rostliny byl dohledán dokonce až na Sibiři, kde se rybíz původně pěstoval jako léčivá rostlina. Rybíz patří mezi nejzdravější ovoce, navíc po něm neztloustneme, jelikož plody rybízu obsahují jen malou energetickou hodnotu, čili minimum cukru a téměř žádný rostlinný tuk. O to více však obsahují vody a hlavně velké množství zdraví prospěšných látek. V červeném a bílém rybízu najdeme vápník, železo, fosfor, provitamin A a vitamin B1. Černý rybíz obsahuje kromě vitaminů B také karoten, rutin, kyselinu citronovou a třísloviny. Nejvíce však rybízy obsahují vitaminu C, černý rybíz dokonce 10 krát více než citrony. Rybízová šťáva snižuje horečku stejně jako třeba malinová, a je silně močopudná. Rybízy také obsahují mnoho pektinu, což je přírodní želírovací látka, proto je rybíz ideální do ovocných marmelád a rosolů. Rybíz je přitom svou nakyslou chutí v kombinaci s vysokým obsahem vody silně osvěžující. Rybízová vína, sirupy a džusy jsou neopakovatelnými nápoji. Malé keříky rybízů vysazujeme na jaře či na podzim jako prostokořenné. Kořeny nejprve namočíme do vody na jeden den a poté až keříky vysazujeme. Jednotlivé keře se sázejí asi metr a půl od sebe, jelikož po letech zmohutní a navíc je mezi nimi třeba procházet při péči o dřeviny a při sklizni. Rybízy nám pak budou přinášet dobrý výnos až 20 let, což je dostatečná doba na to, aby keře zmohutněly.Jinak ale rybízy nevyžadují speciální zeminu, stačí půdu obohatit o kompost. Bílý a červený rybíz je třeba vysazovat tak, aby měly výhony cca 5 až 10 cm pod zemí. Umožníme tak rostlinám, aby se zpevnily. Černý rybíz vysazujeme též trochu hlouběji, ale ne tolik. Rybízy po výsadbě a důkladné zálivce vždy seřízneme a poté vždy vyřezáváme čtyřleté výhony a necháváme keříky zhoustnout výhony novými. Důležitá je u černého rybízu výsadba alespoň dvou keřů u sebe, aby se mohly vzájemně opylovat. Nejlépe 2 různé odrůdy, zvýšíme tak úrodu. Když rybízy nasazují na květ a plodí, je též třeba pravidelně hnojit, jelikož dostatek živin v tuto dobu zvýší úrodu. To platí pro všechny rybízy.Černý rybíz je dobře odolává chorobám, nejvíce mu škodí pouze rez vejmutová. Ta rybízy oslabuje a snižuje výnosy. Červené, ale i bílé rybízy může napadat antraknóza, což je nebezpečná nemoc, která může keře i zahubit. Rybízy si můžeme koupit stromkové a keříkové. Ty keříkové nám budou plodit cca až dvacet let, stromkové o cca 5 let méně. Keře také lépe odolávají chorobám, na druhou stranu je předností stromků menší zábor místa na pozemku, proto jich můžeme mít u sebe více. Stromky navíc vypadají vzhledněji a lze je i dobře tvarovat. Hodí se i do větších nádob.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
