Jaké jsou nejčastější chyby, kterých se dopouštíme při pěstování oleandrů? Na prvním místě této hitparády je nesprávné zkracování výhonů a nesprávné odstraňování odkvetlého květenství. Druhá dobíhá do cíle nesprávná zálivka a bronzovou medaili bere špatné umístění včetně zimování. Medaile bramborová zbyla na příliš malé pěstební nádoby, které je třeba u oleandrů stále zvětšovat, až již není možné dát nádobu větší. Až poté přichází problém, za který až tolik nemůžeme, totiž nemoci a škůdci. Pořadí na stupních vítězů a pod nimi již známe a nyní se soutěžícím pověnujeme každému zvlášť. Za prvé platí, že pokud je váš oleandr dostatečně košatý, není vůbec třeba jej seřezávat. A jelikož kvete pouze na starém dřevě, o to lépe a více nám bez našich zbytečných zásahů pokvete. Jestliže tedy seříznete na jaře či dokonce později staré větve, připravíte se o květy. O to méně jich prostě v létě bude. Staré větve i loňské výhony řežeme až po odkvětu, ideálně v září. Kromě řezu (sestřihnutí nůžkami) je můžeme také zaštípnout a to v případě, že větve nemají dostatek přeslenů. Více se nám pak po zimě rozkošatí. Vyžaduje-li váš oleandr seříznutí, smíme jej zkracovat nejvýše o třetinu, nikdy víc. Řez je přitom třeba provést těsně nad takzvaným přeslenem (místo, ze kterého vyrůstají tři listy naráz). Na zkrácené větvi pak zůstane alespoň jeden přeslen, nejlépe ale až tři. Z přeslenu pod místem řezu nám přitom vyrostou další tři nové výhony. A z nich oleandr vykvete v dalším roce. Jelikož oleandry nakvétají postupně, nikdy neodstraňujeme usychající květy, ale pouze odstraňujeme květy zcela suché, které se již od rostliny oddělily, v opačném případě likvidujeme i zárodky nových květních pupenů. Zcela odkvetlá květenství odstřiháváme až na konci září při tvarování oleandru. A nic se nestane ani v případě, že necháme květy samostatně opadat a květenství neodstřiháváme. V dalším roce nám rostliny opět bohatě vykvetou. Méně je mnohdy víc. Dostatečná zálivka je u oleandrů důležitá především v době nasazování na květ. Při nedostatečné zálivce uschnou květní poupata. Nadměrná zálivka pro změnu způsobí hnití a opadání květních poupat. Může se to stát například za chladnějšího počasí při současných silných deštích. Mohou též zplihnout květy. Potřebu silnější zálivky přitom rostliny jasně vyjádří šednutím listů, jejich pozdějším kroucením a opadáváním. A pozor, tvrdohlavé oleandry nesnáší tvrdou vodu, zaléváme proto ideálně dešťovkou a určitě ne vodou studniční. Voda též musí být důkladně odstátá. Ve vegetačním období je potřebná vyšší zálivka, obzvláště za horka v létě, kdy oleandry kvetou. Prospěje jim i rosení, ale nejlépe k večeru, za horka by mohlo slunce skrz kapky vody rostlinu popálit. A pozor, nesmíme příliš máčet květy, aby nezačaly hnít. Letněné oleandry zaléváme pouze v případě, že to za nás neprovedl déšť. Navíc je třeba kontrolovat, zda nejsou silnými dešti přemokřené a pokud ano, raději je schováme třeba pod zastřešenou pergolu. Před vydatnými lijáky je to navíc nutné udělat preventivně, aby nám květy nehnily. V každém případě používáme nádobu, ze které může spodem skrz drenáž a odtokové otvory odtékat voda. Obrovské třeba betonové nádoby s plným dnem jsou na škodu. Při zimování v chladné místnosti je třeba zálivku minimalizovat, aby nedošlo k zahnívání kořenů a poté napadení rostliny škůdci. Správné kvetení podpoříme také pravidelným hnojením. Použít můžeme hnojiva tekutá, aplikovaná zároveň se zálivkou. Jelikož oleandry nesnáší průvan, je třeba rozumně zvážit místo pro jejich zazimování. V sezóně pro změnu milují teplo a slunce, pokud nemají přímé slunce, kvetou málo a nebo dokonce vůbec. Zahrada a přímé slunce, balkón či terasa, to jsou ideální místa pro oleandry v sezóně. Při zazimování je důležitá teplota mezi +3 až +10 oC. Odpovídající velikost květináče je pro bohaté kvetení oleandru také důležitá. Velký květináč umožní rozrůstání kořenů, je proto třeba mladé rostliny každým rokem přesazovat do většího. A postupně se až dostaneme k takovým rozměrům, že budou potřebná kolečka. U starých rostlin pak již jen každoročně měníme svrchní část zeminy. Tu volíme těžší, dobře propustnou, nejlépe směs drnovky, pařeništní zeminy a písku. Co se týká pH, mělo by se pohybovat mezi 6,7 a 7,5. Je důležité, aby nádoba měla odtokové otvory, drenáž a podmisku. Nejčastěji jsou oleandry napadány mšicemi, puklicemi, sviluškami a houbami. Čerň způsobuje černání listů, jako by byly posypané sazemi. Navíc je na nich lepkavá medovice. A právě čerň je houba, kterou na oleandry přináší savý hmyz (mšice, puklice a svilušky) spolu s medovicí (tedy svými výměšky). Je proto třeba rostliny chránit před savým hmyzem, navíc je dobré občas listy omýt mýdlovou vodou a nebo provádět postřik listů přípravkem na bázi olejů. Květy jsou často napadány plísní šedou, která tvoří povlaky na květech. Ty jsou následně znetvořené. Dochází k tomu za vysoké vzdušné vlhkosti a intenzivních dešťů. Napadené rostliny je třeba ošetřit fungicidem. Při přemokření a silných deštích jsou problémem také půdní houby způsobující hnití kořenů. Pak je třeba zeminu dezinfikovat například horkou párou, kořeny důkladně vyprat a rostlinu přesadit.Proti savým škůdcům samozřejmě bojujeme průběžně a stále monitorujeme jejich výskyt. A pozor, jejich výskyt při zazimování lze předpokládat stejně jako ve vegetačním období.Zdroj: Wikipedia.org, ČESKÉSTAVBY.cz, abecedazahrady.cz
