Alternace plodnosti zjednodušeně znamená, že ovocné stromy plodí v jednom roce ohromné množství ovoce a v následujícím roce odpočívají, plodí mnohem méně a nebo dokonce vůbec. U ovocných keřů (např. rybízů) nebývá tento jev obvyklý, v jejich případě jde spíše o naši špatnou péči, ovšem alternace plodnosti o ovocných stromů je naprosto běžná, lze ji však ovlivnit. V zásadě lze říci, že bohatá úroda v jednom roce ovocné stromy vyčerpává a proto v dalším roce odpočívají. Třetím rokem by se však již tato situace neměla opakovat a pokud ano, je problém jinde. K alternaci plodnosti dochází také u velkých stromů a stromů s kotlovitou korunou. A jde o alternaci zcela specifickou, kdy v jednom roce plodí polovina kmene a v druhém druhá. Nejčastěji se setkáme se střídáním plodnosti u jabloní, zdaleka však nejde jen o jejich výsadu. Běžně postihuje i hrušně, slivoně, meruňky a broskve. A může dokonce jít o genetickou dispozici, která se váže přímo na konkrétní odrůdy (u jabloní např. Ontario). Oproti tomu však byly vyšlechtěny i odrůdy, u kterých k alternaci plodnosti vůbec nedochází (např. James Grieve). Jedním z důvodů alternace plodnosti též mohou být růstové podmínky na konkrétním stanovišti, čili nedostatečná výživa, příliš hustá koruna (nedostatečný a nebo špatně provedený řez ovocných stromů), ale i v úvodu článku zmíněné namrznutí květů. Stejně tak ale může být příčinou alternace plodnosti nevhodný výběr odrůdy pro konkrétní podmínky (půda, klima,…). V každém případě lze alternaci plodnosti ovlivnit, avšak ne ve všech směrech. Za prvé je klíčový řez, kterým nastavíme rovnováhu mezi růstem stromu a jeho plodností. V zásadě jde o to, že hlubším řezem na jaře omezíme násadu plodů a podpoříme růst. Provést jej lze u ovocných dřevin s krátkými přírůstky a bohatou násadou květních oček. Délka přírůstku by přitom měla ročně činit 20 až 40 cm. Jestliže naopak chceme omezit růst stromu a zvýšit násadu plodů, řez omezíme. Vlastně jde o to, že strom „pouze“ proklestíme. U bujně rostoucích dřevin pak můžeme dokonce sáhnout i k letnímu řezu a ohýbání větví. Eliminaci alternace plodnosti dosáhneme také probírkou plůdků, prostě jde o to, že odstraníme přebytečné ovoce a to ještě včas, dokud je malé. Na jednom plodenství necháme pouze 2 až 3 plody. Ty jsou pak i kvalitnější a zdravější. Prostě vyšší jakosti. Ideálním obdobím pro probírku je obvykle červen, neplatí to však například pro letní jablka. V případě jabloní nesoucích plody zrající na konci léta až začátkem podzimu se probírka doporučuje 20 až 30 dnů po opadu květních plátků, a to na vzdálenost 10 až 25 cm. A pozor, u některých odrůd dochází k tomu, že nezralá jablka vylučují do mízy stromu inhibitory, které mají jediný účel: potlačit vznik květních pupenů na výhonech pro další rok. Jde samozřejmě o ty odrůdy, u nichž se zárodky květních pupenů tvoří již v předchozím roce. Dochází k tomu na přelomu května a června a proto je nutné u nich červnový termín probírky plodů dodržet. Důležité je samozřejmě i správné a dostatečné hnojení a za sucha závlaha, protože stromy své plody nemusí vůbec udržet. Obzvláště časté je to například u mladých hrušní. Ty mohou plody nasadit dokonce i hojně, ale nakonec nesklidíte jedinou. Připočteme-li ještě riziko a hojný výskyt rzi hrušňové, je vypěstování hrušek dosti obtížné.
