Lednička je spolu s mrazákem stálým žroutem elektřiny, prostě jsou tato zařízení obvykle zapnutá po celý rok. Je tedy výhodné mít lednici a mrazák co nejnižší energetické třídy, tedy co nejúspornější, také je však musíme správně používat. A právě námraza zvyšuje spotřebu elektřiny výrazně. Logicky je to, co se nemrazuje, vodou, čili námraza se tvoří v důsledku vysoké vzdušné vlhkosti v lednici, ale i mrazáku. Zkondenzované kapky vody prostě rychle zmrznou. A jak vlhkost v lednici a mrazáku obvykle nejvíce stoupá? Dostává se do nich nejčastěji zvenčí. Čili pokud bydlíte ve vlhčích prostorách a lednici s mrazákem často otevíráte, je problém na světě. Může však jít i o špatně doléhající těsnění, které samo o sobě zároveň zvyšuje spotřebu elektřiny. Pokud jde o starší zařízení se špatným těsněním, je na zváženou pořízení nového s nejmenší spotřebou elektřiny. Vlhkost se však v lednici zvyšuje i nevhodným skladováním potravin v neuzavřených nádobách (to je navíc spojeno i s nepříjemnými zápachy z lednice) stejně jako chlazením příliš teplých pokrmů. Kdysi jsem od někoho slyšel, že prostě dá čerstvě uvařené jídlo hned po obědě do lednice. Fatální chyba! A třeba v případě guláše zahušťovaného chlebem obrovská šance, jak tento pokrm velmi brzy vylít do kanálu. Nejčastěji mají s námrazou problémy starší lednice, jejichž chladicí jednotka již není dostatečně účinná. Problematické je také umístění chladničky a mrazáku blízko stěny, poblíž topení, kamen, ale i sporáku anebo myčky na nádobí či pračky. Chladicí systém totiž může na vnější zdroje tepla reagovat právě nadměrným mrazením. U chladniček s odtokovým otvorem u vnitřní zadní stěny navíc bývá problém s přítomností kousků jídla a jiných nečistot v odtokovém otvoru, kterým pak nemůže protékat rozpouštějící se námraza. Samozřejmě dochází k námraze častěji v létě za větších veder, pokud není interiér klimatizován a přehřívá se. Největším problémem bývá lednička s mrazákem v jednom, což je ostatně nejčastěji pořizovaný domácí spotřebič tohoto typu. Většina domácností nepotřebuje velký samostatný mrazák, ale ten malý se vždy hodí. A právě toto řešení je velmi náchylné k námraze ve své mrazící části. Je tedy třeba dvířka mrazáku pečlivě zavírat a příliš často je neotevírat. I tak je však třeba mrazáček po čase odmrazit, námraze se v tomto případě prostě nevyhneme. Každých 3 až 5 měsíců nás tato činnost nevyhnutelně čeká. V žádném případě nedávejte do lednice a mrazáku teplé potraviny.Potraviny vkládejte zásadně v dobře těsnícím obalu. Prodávají se pro tento účel různé systémy plastových krabiček, ale i sáčků, které můžeme vakuovat.Důkladně vždy zavírejte vnitřní i venkovní dvířka.Vždy než lednici či mrazák otevřete, přemýšlejte, zda je to vůbec nutné. Mnoho lidí to prostě dělá jen tak, ze zvyku, aniž by zrovna potřebovali cokoli vyjmout anebo vložit.Uvažujte nad výměnou starých zařízení za nová, úsporná a lépe těsnící.Mrazák a lednici nepřeplňujte, raději si pořiďte větší.Kupte si chladící zařízení se systém, který bývá označován jako No Frost, Low Frost či Frost Free. Silnější vrstva námrazy jak 3 milimetry dovede prodražit provoz chladících zařízení až o 75 procent. Rozmrazování se tedy rozhodně vyplatí. Starší lednice s mrazákem a mrazáky navíc spadají do energetické třídy B a horší, což může představovat i více jak 400 kilowatthodin elektřiny ročně na jedno zařízení. Provoz se pak běžně pohybuje okolo 2 000 Kč ročně za elektřinu na jedno zařízení. A pozor, to ještě hovoříme o starých cenách elektřiny, tedy ještě před energetickou krizí. A v případě silné námrazy můžete k této částce připlácet ročně klidně i dalších 1500 Kč. Lednice prostě musí fungovat (chladit) na vyšší výkon. Při současných cenách to pak může být i 6 až 8 tisíc korun ročně. Nejprve vyjmeme všechny potraviny a uložíme dočasně (krátkodobě) někam do chladu. Přístroj poté odpojíme od elektřiny, otevřeme všechna dvířka a námraza postupně odtaje. Pomoci si můžeme například puštěným fénem na vlasy, ale obvykle je to zbytečné. Pokud je však vrstva námrazy opravdu silná, hodí se i toto řešení, abychom nemuseli příliš dlouho čekat. Stejně tak můžeme dovnitř dát nádobu s horkou vodou, Nikdy ale nepolévejte horkou vodou přímo stěny lednice a mrazáku, mohly by popraskat. Některé potraviny (obzvláště pak ty, co byly v mrazáku), by čekání nemusely přežít. Nakonec lednici a mrazák pořádně vymyjte do čista (ideální je voda s octem) a vysušte. Určitě nepoužívejte chemii, jste v zóně potravin! Až poté je možné zařízení opět zapojit do elektřiny a když se nachladí, můžeme potraviny vrátit zpět. Při odtávání námrazy je důležité, zda je zařízení vybaveno odtokovým systémem, pokud ne, je třeba si pomoci nějakou nádobou a savými textiliemi. Nikdy neodstraňujte násilně kousky ledu ze stěn, zařízení byste mohli nenávratně poškodit. Stav těsnění můžeme jednoduše zkontrolovat listem papíru, který přivřeme na různých místech do dveří. Pokud jej po zavření dveří snadno vytáhneme, máme problém. Těsnění může být zpuchřelé či jinak poškozené. Je též třeba zkontrolovat průchodnost odtokového otvoru (kanálku). Tato technologie bývá označována jako No Frost, Low Frost či Frost Free a opravdu dovede vzniku námrazy účinně předcházet. Moderní lednice jsou v tomto případě vybavené senzory, které průběžně sledují vlhkost uvnitř přístroje. Navíc mají i systém pro rovnoměrné proudění studeného vzduchu a efektivní odvádění vlhkosti ven. V takových chladničkách proto nevzniká žádná námraza, lépe si udrží požadovanou teplotu a rychleji ji obnoví po otevření dveří.Zdroj: Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz
