K dalším přednostem bezvýkopových technologií patří minimální zásahy do místa, kde má potrubí vést. Nízké jsou tak i náklady na uvedení místa do původního stavu (odpadá odvoz, zpětné zavezení a hutnění zeminy). Při použití protlaků nedochází k narušení povrchu vozovky a tím pádem většinou nedojde ani k žádnému omezení provozu na dané komunikaci – mizí tedy nutnost objíždět místo výkopových prací. Život v bezprostředním okolí prováděné práce celkově výrazně neomezí. Pokud jde o stavební připravenost, tak ta je také minimální. Aby byla bezvýkopová pokládka inženýrských sítí provedena úspěšně, musí být dopředu splněné následující podmínky. Znalost a uvážení půdních podmínek Bezvýkopové technologie jsou nejefektivnější při použití na místě s hlinitou půdou a jíly bez podílu kamene. Naopak komplikované je nasazení této technologie v prostředí nesoudržných půd (hrubé štěrky, písků a kamenité půdy). Vrtání v kompaktní skalní hornině je možné za použití speciálního zařízení. Někdy se pro jistotu používá nejprve zkušební protažení krátkého kusu potrubí vrtem, aby se zjistilo, zda nebude potrubí nějak poškozeno. Pokud by vrypy na tomto zkušebním potrubí byly příliš hluboké, je možné použít ochranné potrubí, které je o jeden řád vyšší a vlastní potrubí se do něj následně vtáhne. Vytyčení inženýrských sítí Vrtání pomocí bezvýkopových technologií je velmi přesné a proto umožňuje bez větších potíží provést pokládku nového potrubí v bezpečném odstupu od stávajících souběžných i křížených inženýrských sítí. Aby však nedošlo k jejich narušení, je nutné všechny tyto sítě dopředu vytyčit a to s maximální možnou přesností. Jedině tak budou práce opravdu efektivní a nebude hrozit jejich prodloužení a prodražení. Nemusíte zoufat ani v případě, že dostatečné podklady u správců sítí prostě neexistují. Pak je totiž pořád ještě možné použít k určení podpovrchových překážek speciální geofyzikální metody, například georadar. Připravení vstupních a výstupních jam Protože jde o organizačně jednodušší a levnější variantu, tak provedení vstupních a výstupních jam byste měli zajistit už v rámci ostatních zemních prací. Jejich přesné umístění a rozměry se liší podle podmínek na konkrétním místě a jsou dohodnuté v rámci přípravné fáze s odborníkem firmy, jež protlak provede. Půdorys vstupní a výstupní jámy se běžně pohybuje mezi 1 x 1m a 2 x 2m. Hloubka jámy je pak obvykle 50 cm pod požadovanou hloubku dna vtahovaného potrubí. Vše ale záleží na použitém zařízení a na místních podmínkách. Bezvýkopové technologie mají v porovnání s klasickými výkopy opravdu mnoho výhod. Na možnost jejich použití v konkrétních místních podmínkách se informujte u zkušených odborníků.
