Náš host Ing. Jiří Beranovský, Ph.D., MBA. je senior konzultant v oblasti energetiky, energetický auditor nebo odborný asistent na Katedře ekonomiky, manažerství a humanitních věd při Fakultě elektrotechnické na ČVUT Praha. Je také certifikovaným projektantem pasivních domů. Dotazy na aktuální témata úspor energií si připravila Jana Machová. Celý podcast si můžete poslechnout zde nebo přímo pod tímto odstavcem. Hned na začátku podcastu zaznělo, že největší spotřeba energie v ČR připadá na topení, následuje průmysl, doprava a zemědělství. I v měřítku domácností je největším žroutem topení (a to z cca 56 %), sekunduje mu ohřev vody (24 %). Snížení spotřeby energie na vytápění budov a ohřev vody je tedy zásadním krokem k energetické soběstačnosti. Úspor můžeme dosáhnout různými způsoby. Máme zde tzv. útlumy, kdy můžeme vypnout vytápění v místnostech, které nepoužíváme, nebo snižovat teplotu vytápění. Druhým způsobem je zvyšování účinnosti: například nahrazením starého kotle kotlem kondenzačním, zemní plyn nahradit tepelným čerpadlem. V prvním případě tedy snížíme zbytnou spotřebu, ve druhém nahradíme jeden zdroj tím účinnějším, třeba žárovky nahradíme LED svítidly. První věcí je uvažovat o spotřebě tepla na vytápění, která dělá největší spotřebu energií. Na druhém místě je pak spotřeba teplé vody. V rámci nějakého "krizového řízení" můžeme v první řadě snížit teplotu vytápění.U nás jsme zvyklí na teploty v místnostech přesahující 23 °C, což už není úplně zdravotně v porádku. Na západ od nás je běžné vytápění na teploty kolem 20 °C. Snižovat teplotu můžeme ale třeba na dobu spánku, kde je optimální teplota kolem 18 °C, ale někdo spí i při teplotě 16 °C. Ano, to se pořád děje. V současnosti je povinný standard na úrovní NZEB, budova s téměř nulovou spotřebou (Nearly-zero energy building), to je někde uprostřed mezi pasivním a nízkoenergetickým standardem. Není to tedy v kontextu dnešní doby a naší situace takový "zázrak", jaký bychom mohli mít. Jednoznačně se vyplatí cílit u novostaveb na pasivní standard. Ceny energií neustále rostou a asi nebudou klesat na úroveň před situací na Ukrajině. Dává tedy smysl investovat do staveb, které mají pasivní standard. Náš energetický mix je stále z větší části tvořen spalování hnědého uhlí (to se využívá při výrobě elektřiny i v teplárnách). Měli bychom jít cestou obnovitelných zdrojů energie, případně zařadit jadernou energii. Měli bychom ale jít také cestou úspor. Máme velké rezervy u bytových domů a starší zástavby, co se týče vytápění, zateplení, výměny oken. Je tady tedy značný potenciál pro úspory. V první řadě můžeme snížit teplotu ohřevu vody z nějakých 65 °C nebo 75 °C například na 50 °C. Zde ale nesmíme zapomenout na tzv. hygienický ohřev, tedy aspoň jednou týdně ohřát vodu na minimálně 65 °C kvůli legionelám. Snížením teploty snižujeme tepelné ztráty bojleru nebo zásobníku teplé vody.Na druhém místě je snížení absolutní spotřeby. K tomu pomůžou takzvané úsporné výtokové armatury, například perlátory, úsporné sprchové hlavice, nebo baterie se stop ventily, které zastaví průtok vody například během mydlení při sprchování a zachovaní nastavenou teplotu. Co ještě v podcastu zaznělo:Jak správně větrat?Má smysl vypínání spotřebičů, když je nepoužíváme?Šetří sušička prádla energii nebo ne?Je úspornější sprcha nebo vana?Jak ušetřit na splachování? Nezapomeňte si také poslechnout ostatní díly našeho Podcastu o stavbě, zahradě a bydlení. Jako hosty si zveme odborníky a profesionály na stavby, zahradu a vše, co se točí kolem bydlení.Všechny díly najdete také na populárních platformách: SpotifyGoogle Podcasts Apple Podcasts
