Běžné zmlazení a hluboký řez jsou odlišné pojmy. Zmlazení obvykle snese většina dřevin vhodných pro živé ploty. Hluboký řez, při kterém dřeviny ztrácí i 50 % zelené hmoty anebo dokonce veškerou, ale již ne. A někdy je pak lepší zdevastovaný a starý porost vyměnit za nový. Třeba vůči starým a již nevzhledným zeravům (Thuja) můžeme být nemilosrdní. Hluboký řez má jednu špatnou vlastnost, dosti dlouho je totiž vidět. Vždy záleží na rychlosti růstu konkrétní dřeviny, aby se „rány“ v živém plotu co nejrychleji zacelily. A u některých pomalu rostoucích dřevin pak může jít i o více let. Záleží však také na věkovitosti, třeba stálezelený a dlouhověký tis červený (Taxus baccata), který dobře snáší opravdu hluboké zmlazení a dosti rychle pak obrůstá, se vyplatí zachovat. I přes svůj původně nevábný vzhled nás nakonec může v dobré kondici přežít. Pokud již k radikálnímu řezu musíme přistoupit, není to možné u všech dřevin ve stejnou dobu. Záleží kromě druhu také na počasí a klimatických podmínkách lokality. Například snadno vymrzající dřeviny nesmíme nikdy radikálně prořezávat před příchodem mrazíků. Nízké teploty by poškodily rašící výhony snažící se nahradit původní větve. Nejhůř si přitom dovedou poradit s radikálním řezem dřeviny stálezelené. Tedy některé z nich. Obzvláště ty, které rostou pomalu. Nesmíme je řezat před příchodem mrazů ani za příliš horkého počasí, letní řez je pro ně nevhodný stejně jako časný jarní a pozdní podzimní. Nejsnáze si s radikálním řezem obvykle poradí odolné dřeviny opadavé. Řez v předjaří či brzy na jaře rostlinám umožní se během jediné sezóny s řezem dobře vyrovnat. Některé obzvláště zanedbané živé ploty z opadavých dřevin se dokonce dají zmladit až takzvaně na pařez. Ovšem jen v případě, že konkrétní druh dovede znova obrůst a to jsou obvykle druhy rychle rostoucí s dobrou regenerační schopností. Rychle rostoucí dřeviny je ale třeba od dalšího roku po radikálním zmlazení stříhat 2 až 3 krát za sezonu a přesto mohou přerůstat. Řez na pařez o výšce cca 10 cm snesou japonské tavolníky (Spiraea japonica), svídy (Cornus) a mochna křovitá (Potentilla fruticosa), na vyšší pařez ptačí zob (Ligustrum vulgare), habry (Carpinus betulus) a dřišťál Thunbergova (Berberis thunbergii). Ze stálezelených jehličnanů dobře snáší radikální zmlazení zeravy (Thuja), kterým můžeme vzít až 50 % hmoty a rychle rostoucí cypřišovec Leylandův (Cupressocyparis x leylandii), kterému můžeme výrazně snížit výšku. U něj je původní terminální výhon nahrazen výhonem rostoucím nejblíže u vrcholu. Bohužel stálezelné jehličnany sice snesou i větší snížení výšky, jejich boční stěny však již většinou nemůžeme zásadně upravovat, protože na postranních větvích nemusí vyrůst mladé zelené výhony. I v tomto případě se ale najde výjimka, totiž jedovatý tis červený (Taxus baccata). Ten dobře obráží i z výrazně zkrácených postranních větví, proto je tak oblíben v podobě tvarovaných živých plotů v zámeckých parcích. I když důvodů je více. Navíc to není jen o zmlazení, ale i následné péči, i když dřeviny zmladíme včas na jaře. Potřebují pak hojnou zálivku obzvláště za veder a sucha. Dobrý je též mulč pod zmlazenými dřevinami, který sníží výpar vody. Musíme mít na paměti, že radikální zmlazení je pro každou dřevinu necitlivý zásah, při kterém přijdou o velkou část své zelené hmoty. A to znamená, že dřeviny přichází o hmotu schopnou fotosyntézy. Je proto třeba dostatečně hnojit, bez kvalitní výživy to nepůjde, fotosyntéza s energií tolik nepomůže. Nejvhodnější jsou pomalu rozpustná granulovaná hnojiva a kvalitní kompost zapravený do vrchní vrstvy zeminy. Vlastně stačí zeminu opatrně nakypřit a kompost přidat. Teprve na něj uložíme mulč. Které dřeviny snáší radikální zmlazení (hluboký řez) naopak špatně? Předně duby (Quercus), u kterých trvá dlouho, než přestanou být vidět řezné rány, pak zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens), který nahrazuje větší ztráty zelené hmoty velice pomalu a poté i Cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana). Ten snese jen mírné snížení své výšky a menší ztrátu zelené hmoty. Buk lesní (Fagus sylvatica) – dobře snáší hlubší zmlazovací řez Javor klen (Acer pseudoplatanus) a javor mléč (Acer platanoides) – dobře snáší hlubší zmlazovací řez Habr obecný (Carpinus betulus) – v době vegetačního klidu snese i hluboké zmlazení na pařez Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus) – hlubší řez sice snáší dobře, ale dlouho trvá, než se dostane do původního stavu, než obroste, boční výhony navíc nesmí být po zmlazení poškozeny mrazem Cypřišovec Leylandův (Cupressocyaris x leylandii) – hlubší řez sice snáší dobře, ale dlouho trvá, než nové výhony překryjí řezné rány, navíc vyholuje a boční výhony špatně obrůstají Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) a ptačí zob vejčitolistý (Ligustrum ovalifolium) – po hlubokém řezu skvěle regenerují, dobře snáší i řez až na pařez výšky 10 cm, zmlazení se provádí v předjaří Tavolník japonský (Spiraea japonica) – dobře snáší i řez na pařez 10 cm, dokonce až k půdnímu povrchu, takže pařez nebude viditelný žádný Svídy (Cornus) – dobře snáší i řez na pařez 10 cm Mochna křovitá (Potentila fruticosa) – dobře snáší i řez na pařez 10 cm Hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea) – skvěle snáší i velmi hluboký řez, rychle roste a má skvělé regenerační schopnosti Dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii) – skvěle snáší i velmi hluboký řez, rychle roste a má skvělé regenerační schopnosti Kalina (Viburnum) – dobře snáší i hlubší řez, záleží však na druhu Zimolez fialový (Lonicera pileata) a zimolez lesklý (Lonicera nitida) – mají dobré regenerační schopnosti dokonce i po hlubokém vymrznutí celých větví Tis červený (Taxus baccata) – skvělé regenerační schopností, hluboký řez dobře snáší i věkovité rostliny, snadno je proto lze obnovovat i v historických zámeckých parcíchZdroj: izahradkar.cz, best4hedging.com Další články o živých plotech:Jak správně provádět řez živých plotůŽivý plot - přirozená součást zahradyVýhody živých plotůJak a kdy vysadit živý plotStříhat a nebo nestříhat živý plot?Výběr dřevin do živých plotůJak a kdy vysazovat živý plot, jak daleko od plotu neživého a jaký zvolit rozestup sazenicTvarovat a nebo netvarovat živý plot? Proč a jak provádět řez živého plotu?Jak založit živý plot, aby byl prospěšný pro živočichy?Jilm sibiřský, ideální dřevina pro rychle rostoucí živý plotProč si udělat živý plot z hlohuJak hnojit živé plotyJak vybrat neopadavé dřeviny pro živé plotyJak vybrat "opadavé" dřeviny pro živé plotyJaké dřeviny se hodí pro rychle rostoucí živé plotyJak vysazovat a udržovat živé ploty?Ptačí zob jako ideální keř pro živé plotyOkrasné brsleny vyniknou na podzim jako solitéry i v podobě živých plotůVšudypřítomné túje, správně zeravy, pro někoho nutné zlo i zdroj nenávisti, pro jiné chloubaVrchol léta je časem tvarování dřevinJak pěstovat bobkovišně
