Typickým příkladem takové transformace je kompletní renovace malého bytu o rozloze pouhých 28 metrů čtverečních v pařížském 12. obvodu, která ukazuje, že i na minimální ploše lze vytvořit vzdušný, elegantní a funkční domov. Fotografie spolu s půdorysem rekonstrukce odkrývají, jak výrazný efekt mohou mít promyšlené zásahy, práce se světlem a inteligentní členění prostoru. Původní dispozice byla pro dnešní životní styl obtížně využitelná. Malý byt byl rozčleněn do tří miniaturních místností, které působily stísněně, nedávaly možnost přirozenému světlu pronikat do hloubky prostoru a zcela potlačovaly jeho charakter. Architekti proto zvolili radikální přístup: kompletní otevření bytu. Odstranění příček umožnilo nejen optické zvětšení interiéru, ale především mu navrátilo jeho hlavní přednost – propojení s pařížskými střechami a výhled na nedalekou Coulée verte, zelenou promenádu vedoucí po bývalé železnici. Ačkoliv je výsledný prostor otevřený a plynulý, rekonstrukce respektuje potřebu soukromí a jasného rozvržení funkcí. Byt se tak přirozeně rozděluje na denní a noční část, které však nejsou odděleny pevnými stěnami. Noční zóna je chytře ukrytá tak, aby z obývacího prostoru nebyla patrná, ale zároveň působila jako součást jednoho velkorysého celku. Tento typ řešení je u malých bytů klíčový – poskytuje potřebnou intimitu, aniž by ubíral prostor světlu nebo přetížil interiér dalšími konstrukcemi. Velkou pozornost si zaslouží také koupelna. Na první pohled je velmi kompaktní, ale díky chytrému využití zrcadel se vizuálně rozšiřuje a působí mnohem větší, než ve skutečnosti je. Zapuštěné úložné prostory a integrované detaily umožňují maximální funkčnost bez zbytečného zahlcení. V malých bytech často právě koupelna odhalí, jak efektivně dokáže architekt pracovat s minimem prostoru – zde je to patrné v každém řešení. V interiéru byly zachovány a dokonce i zvýrazněny historické prvky, které dávají bytu jeho charakter a jemnou eleganci. Původní proporce, štukové linie či vysoká okna vytvářejí nadčasové kulisy, do nichž byla vložena soudobá funkčnost. Nové materiály byly voleny tak, aby se přirozeně doplňovaly s historickou vrstvou: jednoduché povrchy, neutrální tóny a kvalitní dřevo sjednocují celý interiér a nechávají vyniknout světlu, prostoru a výhledům. Byt využívá především bílou barvu, která obecně dokáže vytvořit pocit prostornosti, světla a čistoty. Bílé jsou stěny, stropy i některý nábytek. Kontrast k bílé dodává černá kuchyňská linka, tmavě zelená pohovka v obývacím pokoji a dřevěná podlaha, díky které je interiér prozářen teplem. Půdorys rekonstrukce ukazuje mimořádně racionální uspořádání. Každý centimetr je využit a každá úložná plocha má jasné opodstatnění. Otevřený prostor není samoúčelný – jeho cílem je umožnit flexibilitu, variabilní způsob užívání a současně posílit vizuální kontinuitu. Výsledkem je byt, který působí mnohem větším dojmem, než odpovídá jeho skutečné metráži.Zdroj: Studio LabopopFoto: David Foessel
