Když Dušan Jurkovič působil v letech 1901 až 1903 v Luhačovicích, navrhl zde a ze svých návrhů nechal postavit 12 objektů. Na dnešní poměry je to číslo k neuvěření, ovšem úředníkům tenkrát stačilo na vydání stavebního povolení 14 dní i bez digitalizace. A stavělo se rychle, řemeslnicky. Jedním z dvanácti objektů pak byly právě Sluneční lázně, ještě za první republiky centrum léčebných procedur a odpočinku. Přičemž rekonstrukcí nyní prošel celý areál zahrnující Vodoléčebný ústav, Říční a sluneční lázně, Sirné a slatinné lázně a technický objekt bývalé kotelny a prádelny. Celý areál má dokončenou i parkovou úpravu, kde si lze také za pěkného počasí odpočinout. Včetně vodního biotopu, který nahradil původní bazén. Pokusili jsme se již letmo porovnat stavební řízení na začátku 20. století a dnes, někdejší výstavba Slunečních lázní a jejich rekonstrukce se však porovnat nedají. Rekonstrukce nemohla proběhnout tak rychle, jako byla kdysi stavba postavena. I přes dobové technologické rozdíly. Ty se totiž právě setřely. Stav budov byl již doslova bezútěšný, složitá byla i příprava rekonstrukce, hledaly se finance a nezbytná byla spolupráce s památkáři. Přeživší Jurkovičovy stavby jsou vesměs všechny chráněnými kulturními památkami. Restaurováno muselo být ohromné množství prvků, komplikované bylo i hledání konečného architektonického řešení. A nakonec bylo třeba nastavit i pravidla provozu expozic. Celkem bylo do rekonstrukce areálu, který má sloužit k odpočinku lázeňských hostů i kulturním událostem či výstavám, investováno více jak 150 milionů korun. Zhruba 70 milionů tvořily dotace IROP a zbytek šel z prostředků společnosti Lázně Luhačovice a.s. Nejzásadnějších zásahů se přitom dočkal historicky a architektonicky nejhodnotnější centrální Vodoléčebný ústav. Velkou výzvou bylo při celé jeho obnově budování nových suterénních prostor pod stávajícími objekty. Komplexní práce s využitím vrtaných pilot, zápor a ocelových konstrukcí umožnily vyvěsit stávající historické budovy a podkopat je pro výstavbu nových prostor. Bourání a budování nových stropních konstrukcí ve stávajících uzavřených prostorách vyžadovalo velmi pečlivé plánování a precizní provedení, aby byla zachována stabilita stávajících konstrukcí, a aby bylo dosaženo bezpečného pokračování rekonstrukce. Z důvodu památkové ochrany byly v maximální možné míře zachovány stávající konstrukce a materiály. Provedeny byly i částečné úpravy, jako výměna částí krovu a restaurování hrázděných konstrukcí. Degradované omítky byly opraveny injektáží. Během celé rekonstrukce byl kladen obzvláště velký důraz na restaurování a repasování velkého množství především truhlářských prvků. Historie Slunečních lázní začala v roce 1710. Poddaný Mikuláš Sedlář získal od majitele panství Wolfganga Serényiho svolení k výstavbě mlýna na úpatí hory Jestřábí. Mlýn poháněla voda z řeky Horní Olšavy a rodu Sedlářů patřil 150 let. V roce 1860 jej odkoupili zpět tehdejší majitelé panství Serényiové a vložili jej spolu s dalším majetkem v roce 1902 do první lázeňské akciové společnosti založené MUDr. Františkem Veselým. A přestavbou mlýna na Vodoléčebný ústav byl pověřen právě architekt Dušan Jurkovič.Soubor historických budov sloužil až do roku 2012, kdy začal být pro nevyhovující stav a potřebu technologických změn nahrazován jinými lázeňskými objekty. Po sto letech se pak areál Slunečních lázní vyprázdnil a zchátral. Majitel objektu, společnost Lázně Luhačovice a.s., proto připravil projekt jeho obnovy ve spolupráci s Ing. arch. Petrem Všetečkou z ateliéru TRANSAT architekti.Jedním z hlavních cílů bylo zviditelnění Jurkovičova rukopisu. Variant možného využití areálu pak byla spousta. Nakonec však zvítězilo řešení do podoby odpočinkového areálu s muzejní expozicí. Rozsáhlá rekonstrukce proběhla v letech 2021 až 2024. Objekt Vodoléčebného ústavu byl zbaven mladších přestaveb a uveden převážně do původní podoby z roku 1902. Doplnila jej však podzemní přístavba zázemí. V přízemí pak vznikla expozice vodoléčby a její historie. Originálu se odborníci přibližovali hlavně z dochovaných fotografií. Zachovaly se dva bazénky, které fungovaly jako ochlazovací (oplachy studenou vodou). Obnoveny byly vany, které sloužily k jednotlivým procedurám, i odpočinková lehátka. Výjimečnost areálu byla i v tom, že se zde léčilo vodou říční a studniční, zatímco ostatní procedury v lázních využívaly vodu minerální. Našel se také odkaz na původní mlýn, investor proto nechal vytvořit symbolický potůček a architekt zde použil i původní zdivo z mlýna, konkrétně fasádní kameny s nápisy zřejmě z 1. poloviny 18. století. Bytové zařízení druhého podlaží dnes tvoří dva autentické soubory nábytku navrženého Dušanem Jurkovičem, ovšem z původního areálu Slunečních lázní tento nábytek není. Část expozice je také věnována Leoši Janáčkovi, který v Luhačovicích rád a často pobýval. Dominantou interiéru Vodoléčebného ústavu je odpočívárna, jeden z nejpozoruhodnějších vnitřních prostorů luhačovických lázní. Převýšená hala s pohodlnými lavicemi svědčí o původním významu tohoto místa. Sloužila k setkávání lázeňské společnosti. Její architektonické provedení ukazuje na Jurkovičovu zálibu v britských „cottages“, což byly venkovské domy s dvoupodlažními obytnými halami lemovanými ochozy. Interiér je řešen velmi prostě a dominuje mu dvojice dřevěných sloupů, které nesou trámový strop.„Fascinovala mě Jurkovičova práce s hrázděním, které na objektu vodoléčby proměnil v jeden velký ornament. Věděl jsem, že léty poničený prostor odpočívárny patřil k jeho nejlepším interiérům, a proto bylo jeho obnovení výzvou,“ upozornil architekt Petr Všetečka. V barevném řešení převládá přiznané dřevo doplněné lazurami a několika pestrými akcenty. „Zajímavostí je, že Jurkovič používal ve své době pouze lazury, které dávaly dřevu lehký barevný nádech. Při pozdějších úpravách se však používaly spíše výraznější krycí barvy. Spousta lidí tak vnímá jeho stavby barevnější, než ve skutečnosti byly,“ objasnil Všetečka. V bezprostřední blízkosti Vodoléčebného ústavu byly postaveny a nyní zrekonstruovány Jurkovičovy Říční a sluneční lázně. Říční lázně navazovaly na typologii dobových veřejných plováren. Tvořil je venkovní bazén, vstupní pavilon a dvě řady převlékacích kabin na jižní a východní straně bazénu. Bohužel se už dnes v bazénu nedá koupat, protože je napájen hygienicky nevyhovující vodou z řeky Šťávnice. Vznikl proto biotop, kde je vody jenom po kotníky a lázeňští hosté se mohou brouzdat po kamínkovém dnu. Poslední, severní strana areálu, to jsou pak dva objekty. Vstupní budova muzea s kavárnou, dříve lázeňská prádelna s kotelnou. A monumentální stavba Slatinných a sirných lázní z let 1909 až 1941.Právě Slatinné lázně poškodil zub času nejvíc, o to volnější zde ale měl architekt ruce. Jejich využití dnes spočívá především v podobě prostoru pro konání společenských akcí, výstav a koncertů. Stavebně je tento objekt (díky odstranění vnitřních nepůvodních konstrukcí) uzpůsobený fungovat jako skleník pro zimování teplomilných rostlin z lázeňského parku i jako technologický depozitář.Celý areál Slunečních lázní je dnes bezbariérový a parkově upravený.V Luhačovicích nechala společnost Lázně Luhačovice již i dlaší stopy. Například přestavění hotelu Jurkovičův dům do původní podoby v roce 2002. Rekonstrukce Slunečních lázní LuhačoviceKraj: ZlínskýProjekt: 06/2016 až 01/2020Realizace: 03/2021 až 04/2024Investor: Lázně Luhačovice a.s.Náklady: 153,45 mil. Kč, projekt vznikl s přispěním dotace z evropských fondů (Integrovaný regionální operační program) ve výši 70 milionůZastavěná plocha: 1 664 m2Obestavěný prostor: 13 995 m3Autor: Ing. arch. Petr Všetečka, TRANSAT architektiSpolupráce: Karel Menšík, Silvie Jagošová, Robert Václavík, Tereza Novotná, Alena Všetečková, Kajetán Všetečka, Tomáš Jiránek a Ondřej Černík (New Visit), Petr Daniel (STABIL), Miloš Zimula (ATEH lighting), Zdeněk Macháček (STUDIO 6.15.), Antonín Šimčík (BeePartner), Ludmila Loucká (Nadace Leoše Janáčka)Hlavní dodavatelé: Navláčil stavební firma, Dřevozpracující výrobní družstvo Jaroměřice nad Rokytnou, TabernáklStavbyvedoucí: Richard Plšek ČKAIT 1302167, Michal Hořák ČKAIT 1302596 / Navláčil stavební firma, s.r.o. Slovenský architekt Dušan Jurkovič byl výrazným představitelem secesní architektury, ovšem zcela osobitého stylu, který byl výrazně ovlivněn lidovou architekturou. Jeho unikátní stavby zdobí Luhačovice, Brno i beskydské Pustevny. Narodil se 23. srpna 1868, jeho otec patřil k známým slovenským vlastencům, matka byla znalkyní lidového umění, jeho dědeček Samuel Jurkovič spoluzakládal Matici Slovenskou. Po studiu na nižším gymnáziu v Šoproni odešel Dušan Jurkovič do Vídně, kde studoval na Státní průmyslové škole. Během praxe v ateliéru architekta Blažeje Bully v Martině ho zaujaly práce lidových tesařů ve dřevě, šest let pak pracoval v ateliéru architekta Michala Urbánka ve Vsetíně. Zde studoval valašské lidové stavby a podílel se na návrhu valašské dědiny a další folklórní stavby pro národopisnou výstavu v Praze. Později přesídlil do Brna, kde se zapojil do místního kulturního života. Když nyní přeskočíme celou jeho architektonickou tvorbu, jako první zástupce z řad architektů se stal Dušan Samo Jurkovič v roce 1946 národním umělcem. Vlastní vila v Žabovřeskách, která slučuje principy lidové tvorby s aktuálními podněty vídeňské moderny a britských vzorůHotel Jurkovičův dům v Luhačovicích z roku 1902, který stojí v samém srdci lázníRodinná vila pro právníka Náhlovského z let 1907 a 1908, stojí v pražské BubenčiHudební pavilon na „kuří noze“ v Luhačovicích Sluneční lázně v LuhačovicíchStavby na Pustevnách, chatu Libušín bohužel zničil neúmyslný požár, zřejmě byl způsobený vzduchovou kapsou u komína, postavena byla replika chaty jako vědecká rekonstrukce (ke stavbě byly použity původní technologie)Slovácká búda v Luhačovicích, také shořela, mohlo však jít o pojistný podvodPrvní stavbou, kterou pozřel oheň, byl v roce 1937 dřevěný dům, který Jurkovič nechal z vesničky Čičmany pracně převézt do PrahyJurkovičova rozhledna, vznikla jenom podle dochované kresby autora Jurkovičův krytý dřevěný most, byl postaven na začátku 20. století ve stylu lidové valašské architekturyJurkovičova křížová cesta na Svatém Hostýně, tento unikátní historický a architektonický památník nabízí sérii 13 kaplíVilla Vlastimila, soukromá vila v LuhačovicíchVilla Alpine Rose, soukromá vila v LuhačovicíchLázeňský dům Jestřabí, LuhačoviceBudova zvaná Chaloupka, postavena ve stylu tzv. rolnické seceseSpolkový dům, Dům kultury ve Skalici, SlovenskoZdroj: STAVBA ROKU, idnes.cz, jurkovic.cz, Wikipedia
