Podlahy a schodiště zůstanou po renovaci hladké a lesklé. Nakonec jsou i tvrdší a díky aplikované impregnaci mnohem trvanlivější a odolnější hloubkovému znečištění. Přitom se i mnohem lépe udržují. Kromě impregnace patří k běžným úpravám kamenných a betonových ploch a objektů tmelení spár, prasklin a děr a plombování děr. Lze i nalepit chybějící části materiálu, třeba uražené hrany některých stupňů schodiště. Povrchy kamene však před leštěním i brousíme, přičemž leštit kámen pak lze až do zrcadlového odlesku. Povrch mramoru se zase zpevňuje takzvanou krystalizací a veškeré pochozí plochy je nakonec dobré upravit protiskluzovými páskami, drážkami či pruhy křemičitého písku nalepeného společně s pryskyřicí či lepidlem. Betonové podlahy můžeme frézovat a brousit. Kamenná a betonová schodiště, sloupy, obložení, náhrobní kameny, chodníky, dlažbu či podlahy, ale třeba i sochy můžeme vyčistit suchou i mokrou cestou. Synonymem suché cesty je pneumatická pistole, která kamenné a betonové povrchy zdrsní a zároveň vyčistí. Je sice nutné počítat s úbytkem materiálu, ten však činí zhruba pouhý 1 milimetr. Největší vliv na úbytek kamenného a betonového materiálu má při suchém čištění zvětrání čištěného materiálu. V kombinaci se silným znečištěním pak může být úbytek ještě větší. Velkou výhodou suchého čištění kamene je však absence jakéhokoli abraziva. Sníží se tak nejen množství odpadu, ale i prašnost v okolí čištěného materiálu. Mokrá cesta je zase kombinací vody a křemičitého písku. Tento postup lze nazvat pískováním za mokra s použitím vysokotlakého stroje. Vyvinutý tlak činí 150 bar a nezbytné abrazivo (písek) zvýší oproti suché cestě čištění jak množství odpadu, tak prašnost v okolí. Mokrou cestou jsou čištěné plochy takzvaně opískovány. Použít tuto metodu můžeme na úplně všechny plochy z rozličných kamenných materiálů a betonu. Většinou se ale mokrá cesta čištění používá na venkovních plochách, suchá zase uvnitř budov, v chodbách a vestibulech a v interiérech. Pokud bychom totiž uvnitř budov použili mokré čištění, hrozilo by, že zdivo nasákne znečištěnou vodou s odpadovým abrazivem (křemičitým pískem). Ovšem pro vyčištění jakýchkoli venkovních kamenných či betonových ploch a objektů můžeme použít čištění mokré i suché. Čistíme kamenné schody S čištěním kamenných schodů jsou často spojené další nezbytné úkony. Opravy uražených nosů a děr ve schodech, nové vyspárování a impregnace čili hloubkové konzervování, které působí proti zvětrávání kamene. Impregnaci oceníme obzvláště při dalším čištění schodů, jelikož úbytek povrchu materiálu bude minimální. Impregnovat lze kámen i beton proti vodě, mastnotám, takzvanému mokrému efektu kamene a dalším nepříznivým vlivům. Čistíme kamenné a betonové sokly Při čištění kamenných a betonových soklů a sloupů můžeme použít obě metody, jak mokrou, tak suchou. Musíme však brát velký zřetel na úroveň zvětrání čištěného materiálu. Nebezpečí zde spočívá především v působení soli z chodníků a vlivu mechu narůstajícího příčinou kyselých dešťů. V hojné míře se sokly a sloupy po vyčištění impregnují, důležitá je především neutralizace kyselého kamene, která zabrání opětovnému růstu mechů a většímu zvětrávání, až dokonce rozpadávání materiálu. Impregnované sokly a sloupy nakonec i odpuzují vodu a nečistoty a oddaluje se tak potřeba jejich dalšího čištění. Čistíme žulové překlady a vstupní římsy U žulových překladů a vstupních říms většinou použijeme suchou cestu čištění i přesto, že jde o venkovní, exteriérové objekty a plochy. Jinak by totiž docházelo ke stékání znečištěné vody s abrazivem po venkovních zdech a poničit kvůli vyčištění římsy venkovní fasádu prostě nelze. Po vyčištění se opět přikloníme k impregnaci, jelikož ta nám do budoucna uspoří nemalé finanční prostředky. Nejčastěji je impregnace překladů a říms nasměrovaná proti zvětrávání kamene a proti nechtěnému přetření vápnem či jiným materiálem, který bude použit při nátěru fasády domu. Čistíme a zdrsňujeme betonové a kamenné dlažby Při čištění a zdrsňování betonových ploch a kamenných dlažeb se zásadně přikláníme k mokré cestě. Tato metoda je zrovna pro dlažbu nejefektivnější a přitom vůči ní i nejšetrnější. Mokrá cesta se používá i k čistění kamenných schodů vyrobených z deskoviny o tloušťce 2 až 4 centimetry. Velký důraz je však nutné klást na zakrytí stěn, ale i oken, která by bylo možné rozbít. I v tomto případě nakonec povrch raději hloubkově impregnujeme, především proti vniknutí vody do materiálu. Povrch pak při kontaktu s vodou zůstane suchý a voda se do dlažby nevsákne. Čistíme kamenné a betonové plochy od nánosů minerálních usazenin a rzi Minerální usazeniny na kameni nebo betonu se odstraňují v závislosti na jejich velikosti a rozsahu poškození. Podle toho volíme suchou či mokrou cestu čištění. Při značném poškození se pak mokré cestě nevyhneme. Rez a minerální usazeniny například z trupů lodí či jiných objektů se odstraňují suchou cestou, tedy pouze tlakovou pistolí. Čistíme komunikace Komunikace – chodníky a různé cesty se čistí zásadně mokrou cestou za užití křemičitého písku (abraziva) Použít lze buď rotační trysku, kterou z povrchu odstraníme mech, nánosy malty a slabé nečistoty, páru, která nás zbaví barev, žvýkaček a mastnoty) nebo křemičitý písek (pískování abrazivem) pro silné znečištění barvou či stavebními materiály (maltou, omítkovou směsí a betonem). Samozřejmě je možné tyto 3 metody libovolně kombinovat. Aplikujeme protiskluzové pásky a drážky Obzvláště na kamenné a betonové schody či jiné kluzké pochozí plochy (dlažby) je vhodné po vyčištění aplikovat protiskluzové pásky nebo drážky. Požadovaného výsledku můžeme dosáhnout třemi různými způsoby. Prvním je nalepení protiskluzových pásků na kluzký povrch a mokré úseky pochozích ploch a na všechny zakřivené či úhlové a tvarované povrchy v chodbách, na rampách, schodištích, v koupelnách a sprchách, toaletách a v okolí bazénů a saun. Druhým způsobem aplikace je vytryskání drážek do kamenných schodů, terac a betonu. Naruší se tak vrchní hladká vrstva a materiál neklouže. Třetím způsobem je nanesení pryskyřice či lepidla s kalibrovaným křemičitým pískem.
