Za „starožitnosti“ se na českém trhu považují předměty, které vznikly před rokem 1945. Některé zdroje posouvají hranici stáří až do roku 1950, jiné hovoří dokonce o tom, že starožitností je vše starší padesáti let. Při oceňování kromě stáří rozhoduje také zachovalost předmětu a jeho unikátnost. Nabízejí se zejména tyto možnosti:obchod se starožitnostmi,aukční domy se svými aukčními katalogy,soudní znalec,internetové obchody,veletrh. Nejjednodušším způsobem je samozřejmě návštěva starožitnictví. Nejlépe uděláte, pokud s sebou daný předmět rovnou vezmete. Jedná-li se o větší předmět, pořiďte alespoň fotografie ze všech stran. Pokud bude mít předmět nějakou hodnotu, pravděpodobně vám starožitník učiní nabídku. Odkoupením „za hotové“ si přijdete maximálně na 50 % skutečné prodejní ceny. Proto je vhodnější jít cestou komisního prodeje. Starožitník se s vámi domluví na ceně, za jakou bude předmět nabízet a pakliže se předmět prodá, strhne si pro sebe provizi v předem domluvené výši. Ta se většinou stanovuje v procentech a její výše se pohybuje okolo 20 %. Chcete-li z předmětu vytěžit maximum, obejděte více obchodů a nabídky vzájemně porovnejte. Na našem území působí hned několik světově známých aukčních domů, konkrétně například Dorotheum, Aukční dům Korunní nebo Aukční dům Zezula. V těchto domech se zdarma dozvíte, jakou hodnotu asi předmět má. Navíc jejich prostřednictvím můžete předmět rovnou prodat. Věc donesete do aukčního domu. Pokud se domluvíte na spolupráci, odborníci v aukčním domě s vámi nejprve podepíšou smlouvu a předmět si nafotí. Následně jej zařadí do aukčního katalogu a domluvíte se na vyvolávací ceně. Ta se pohybuje mezi 50-70 % předpokládané výsledné ceny, za kterou se předmět skutečně prodá. Aukční domy si za své služby berou provizi ve výši 10-20 %. Po hodnotě předmětu můžete začít pátrat také na „vlastní pěst“ v aukčních katalozích, které bývají dostupné online. Ostatně, procházení takových katalogů vám poskytne zábavu z tepla domova na desítky hodin. V katalozích bývá uvedeno, co, kdy a za kolik se prodalo. Budete-li mít štěstí, najdete předmět podobný tomu vašemu. Představu o ceně můžete získat také na internetových obchodech, jakými je například Antikpraha.cz. Nápomocné vám mohou být také Českéstarožitnosti.cz a mnoho dalších. Kromě specializovaných internetových obchodů si můžete projít i nejznámější české servery, jakými jsou Aukro.cz nebo Bazos.cz. U těchto „laických“ serverů ovšem pozor, existuje tu mnohem větší pravděpodobnost, že nabídkovou cenu nestanovoval odborník, a tudíž se podle ní nelze orientovat. Kontaktovat soudního znalce se vyplatí až v případě, kdy máte indicie o tom, že vlastníte něco opravdu cenného. Není ale soudní znalec jako soudní znalec, vyberte proto takového, který se pohybuje v odvětví „ceny a odhady výtvarného umění, starožitností a předmětů muzejní a galerijní hodnoty“. Za odhad ceny, ke kterému dostanete písemný posudek, zaplatíte od jednoho tisíce výš. Ve výsledku můžete za znalečné zaplatit i tisíců několik, a to v závislosti na náročnosti a hodnotě oceňovaných artefaktů. Další možnost představuje návštěva veletrhu Antique, který se koná dvakrát ročně. Pořádá jej Asociace Starožitníků a sejdou se na něm desítky vystavovatelů. Obchodování se starožitnostmi je vždy tak trochu sázka do loterie. Co bylo dříve levné, může být dnes drahé a naopak – dříve doslova exkluzivní zboží nemusí mít dnes téměř žádnou cenu. Svět starožitností podléhá módě a mění se velmi rychle. Ostatně to je riziko investování snad ve všech oborech. Alespoň minimální záruku, že neproděláte, vám zaručí díla známých autorů, předměty věhlasných značek a limitované edice. Sériově vyráběné předměty se pravděpodobně cennými starožitnostmi nikdy nestanou. Tento klíč lze použít v momentě, kdy přemýšlíte, zda věc prodat ihned, nebo si ji ještě schovat pro případ, že by v budoucnu na hodnotě ještě získala. Největšímu zájmu se těší plně funkční (i drobnější) starožitnosti. Pokud na půdě objevíte starožitný nábytek, spíše uspějete s plně funkčními kusy, které si lidé pořizují do dobových interiérů a běžně je používají. Nejhůře si vedou nekvalitně renovované kusy. Svou popularitu si drží také zlaté mince a kvalitní šperky – klidně i drobnější. Lidé rádi nakupují také jídelní servisy nebo sklo a porcelán známých značek.
