Strávit celý život v centru Rio de Janeira, to už na jednom zanechá jisté následky. Proto si i manželský pár z brazilské metropole přál strávit svůj důchod na nějakém klidnějším místě. Svůj dlouhodobý plán měli přichystaný léta: nejprve našetřili na zastavitelný pozemek v těsném sousedství Národního parku Tijuca, pak popřemýšleli nad svými plány a konečnou podobu realizace i starosti se stavbou přenechali na týmu architektů. Finální podobu domu, Rio House, do nějž se pak přestěhovali, neznali do poslední chvíle. Tohle překvapení si totiž chtěli užít naplno. Dům na důchod měl splňovat několik požadavků, funkcí. Hlavním cílem návrhu bylo, aby byl dům v prostředí těsné blízkosti tropické džungle co nejmenší. Proto je stavba vytažena do patra, aby byla minimalizována jeho stopa v terénu. I tak nabízí velmi slušnou užitnou plochu 140 metrů čtverečních. Stavba samotná měla být pokud možno co nejjednodušší, nenápadná. Sloužit měla jako intimní útočiště, soukromé hájemství, kde by si mohli oba obyvatelé dosyta užívat umění, knih a především přírody. Po letech strávených ve městě, které nespí, už nechtěli slyšet troubení aut ani jiný ruch ulice. Jen zpěv ptáků, zvuky pralesa. Obydlí je programově rozčleněno do dvou částí. Přízemí, které je volně otevřené do okolí, je převážně denní částí. Tady se nachází obývací pokoj, terasa s posezením, venkovní jídelna a malá kuchyně. Je optimální na letní provoz a grilování. Tady se dá posedět s přáteli, když přijedou na návštěvu. Když se ale setmí, mohlo by přízemí být prý i trochu nebezpečné. A proto se pak život za šera přesouvá do vrchní, obytné části. Tu tvoří skleněný box v ocelovém rámu, vyzvednutý nad úroveň terénu dvěma masivními betonovými pilíři. Jeden z nich současně funguje jako vnější/vnitřní krb a jeho komín. Bydlení v Riu bylo stísněné a hlučné (jak se dá od druhého největšího jihoamerického města očekávat), a proto si obyvatelé tolik zakládali na volnosti, otevřenosti. Přízemí navazuje na posečené trávníky zahrady (v posečené trávě se hadům nelíbí), za nimi následují záhonky s květinami, louka a háje z palem jucara a kariniany. Je to jako obývací pokoj, který končí až horizontem. Směrem do týlu domu je přechod a vymezení domu ráznější, je t příkrý násep svahu a za ním už porosty opravdové džungle. Obyvatelé si chtěli soukromí skutečně vychutnat, a tak ke stavební parcele pořídili i 3,1 hektarů okolních pozemků. Mají tak garantováno, že je v jejich pohodě nebude rušit ani případná dodatečná zástavba. Je to jejich soukromý kousek ráje. Stavební skladba domu respektuje podmínky prostředí, a proto se přidržuje materiálů stabilních a odolných. Vlhkosti, horku, plísním. V domě jsou tak k vidění desky a předěly ze syrového neopracovaného betonu, doplněné v obytných částech o vnitřní barevné omítky na terakotě, v duchu brazilských tradic. Podlahy jsou vyvedeny buď mořeného betonu, anebo ze dřeva stromu vermelhao, který svou pevností a nezdolností betonu zdařile konkuruje. Lehce industriální tón pak domu udává lakovaná nerezová konstrukční ocel námořní kvality. S vlhkostí ani korozí problém nemá. Dům je navržen pro přirozené větrání pomocí manuálně otočných oken a stahovacích okenních stěn se sítěmi proti hmyzu. Chcete vystavit interiér čerstvému povětří? Musíte se chopit kola a začít točit, aby se dům otevřel. Na podobném principu fungují integrované solární panely, spolu se systémem ohřevu vody. Umožňují, aby dům fungoval nezávisle na okolo i při občasných výpadcích proudu, které nejsou v těchto končinách neobvyklé. Rio House je nádherně promyšleným bydlením. Jde vidět, že nad jeho detaily oba manželé po dlouhá léta, která trávili ve velkoměstě, společně přemýšleli.Materiály: Olson KundigFoto-kredit: Maíra Acayaba
