Dům se nachází na jednom ze sarajevských předměstí. Ve čtvrti, která je stavebně trochu neuspořádaná. Jistý nelad byl patrný i z chaotického uspořádání jednopodlažního domu z 80. let, kteří si tu v roce 2017 pořídila žena, jejíž muž je upoután na vozík. Obydlí v původní podobě potřebám obou rozhodně nevyhovovalo, a tak se rozhodli pro úpravy. A ne zrovna skromné. Objekt měl kompletně proměnit své přízemí, dostavbou vyzískat jedno podlaží – a k tomu ještě přisadit plně napojenou „ateliérovou“ část. Ta má výhledově fungovat jako samostatná bytová jednotka, zázemí pro pečovatelku-ošetřovatelku. Byl to poměrně náročný plán, a proto byl rozdělen do dvou fází. Ta první – s podlažím navíc – už je hotová. A s úpravami se dotkla 90 metrů čtverečních prostoru. Podstatné bylo, aby druhá fáze - ona ateliérová část - smysluplně navázala na rekonstruovaný dům a vytvořila funkční i esteticky smysluplné propojení. Proto také projektu říkají Half-House, poloviční dům. Architekti tady museli reagovat nejen na stav před rekonstrukcí, vlastní úpravu prostoru a realizaci patra, ale museli současně přemýšlet i tom, jak to bude vypadat dál, s druhou polovinou. Každý dílek zadání přitom musel odpovídat potřebám majitele. Od umístění vypínačů, postavení a provedení klid, výšky a hloubky polic, míst k posezení i prostornosti koridorů chodeb, tu muselo fungovat v souladu. A zatímco se takto zevnitř rodil složitý plán, navenek se vše samozřejmě drželo v mezích formálních prostorových omezení domu, typického pro daný region. Výsledek je fascinující, protože ona specifická uzpůsobení se absolutně nepromítla do estetické čistoty domu. Který je moderní, kvalitní a nese v sobě všechno, co by se očekávalo. Je tu velký obývací prostor i jídelna s krbem, protože se tu počítá s návštěvami rodiny. Prosklené posuvné dveře rozšiřují obytný prostor ven, kde vidíme prostornou terasu s grilem. Majitel se tu může realizovat, uvnitř i venku, bez omezení. Klíčovým architektonickým prvkem návrhu jsou vestavěné truhlářské stěny, vedené od podlahy ke stropu, které se táhnou po celé délce jídelny, obývacího pokoje a pronikají až do venkovního prostoru. Stěny jsou řešeny jako fasáda, s vyřezanými dutinami pro umístění oken, průchodů, upravených posezení, polic na knihy, úložných skříní. Do patra vede výtah, toaleta s koupelnou je na každém podlaží. Architekti tu našli místo i pro tradiční prvky bosenské domácnosti. Vestavěné skříně musandera, lemující stěny při vstupu do domu a podél hlavní chodby. Horní galerie odkazuje na dřevěné verandy divanhana a kemarija, tedy přechodové prostory mezi interiérem a exteriérem. Stavební práce na druhé fázi už byly zahájeny, a dá se odtušit, že výsledek bude stejně překvapivý – a stejně uspokojivý – jako v první fázi. Dům tu není souborem překážek a bariér, která neustále připomínají omezení. Je to funkční životní prostor.Zdroj: Projekt V ArhitekturaFoto-kredit: Projekt V Arhitektura
