Ochránit rodinu před úpalným vedrem, to už je něco, nad čím se při stavbě rodinného domu v tropech Indonésie vyplatí přemýšlet. Jenže k tomu patří i touha po tom, aby rodina mohla trávit čas na čerstvém vzduchu, v zahradě. Co převáží? První i to druhé přání jdou totiž proti sobě, protože uvnitř neznamená vně. Celou tuhle rozporuplnou situaci řeší překvapivým způsobem projekt rodinné rezidence navržené studiem RAD+ar (Research Artistic Design + architecture) v Djakartě. Dům jako celek v něm přejímá charakteristiky podkroví, a koruna domu, střecha, se stává ústředním prvkem, který se promítá do identity celé budovy. V zásadě jde o dům, který se v přízemí pyšní zahradou, zelení. A nad ní se ve čtyřech oddělených blocích vznáší obytné prostory. Které jsou tvarovány profilem střechy.Ty čtyři introvertní objemové hmoty plynou nad „vnitřní zahradou“ a pronikají do ní. Zvenku přitom stavba působí skoro anonymním dojmem, ale zevnitř ožívá velmi nevšedním uspořádáním. Otevřený půdorys plánu eliminuje zbytečné bariéry, odstraňuje zdi a koridory chodeb, které by překážely v prostoru. Optimalizací struktury návrh zajišťuje, že všechna nadzemní podlaží jsou otevřená, minimalizují se zdi nebo těžké prvky, které by mohly narušit tok prostoru. Místo zdí jsou tu patrná rozmanitá zákoutí, záhyby. Které spoluutváří profil a pažení jedné velké střechy nad hlavou. Použité materiály jsou, alespoň ve vztahu k regionu, poctivé a tradiční. Paleta barev je monochromatická, sjednocující dojem. Podkroví dominuje konzistentní světle hnědý odstín, který ladí s přírodními barvami okolní krajiny, jež se protíná každým patrem. Obě schodiště spojující patra jsou diskrétně integrována, a od okolí se odlišují pouze tmavší barvou a na omak poréznější texturou. Zbytek domu se pak vyznačuje světlejšími barvami a hladkými povrchy. Ty evokují lesk a pomáhají prosvětlit interiér, který skrytý pod velkou střechou zase tolik světla nemá. Architekti ze studia RAD+ar na poptávku klientů vytvořili pod střechou jen čtveřici základních vložených objemů, v programech jako kuchyň, obývací část, koupelny, ložnice. Zdánlivě nevyužitého prostoru, který je prozatím využíván jako zahrada, je tu ale mnohem více. Co s tím místem bude dál, to ukáže až budoucnost. Možná přibude více zeleně, anebo část vegetace ustoupí novým pokojům. Tím, že si ponechali volnost, se neodřezali dalším možnostem rozvoje. Střecha udává tvar domu a především jeho obytné části. Poskytuje bezpečí a soukromí celé rodině a zároveň ponechává dost místa pro krytou vnitřní zahradu, která slouží jako přirozená klimatizace podstřeší. Je to netradiční, ale hodně zajímavé řešení.Zdroj: RAD+ar (Research Artistic Design + architecture)Foto: Ernest Theofilus