Čeho se tu chytit? Minulosti jistě ne, zjistili architekti záhy. Dům usazený nedaleko centra Kutné hory totiž prodělal řadu změn, a jako vítěz z nich zrovna nevyšel. Kdysi byl původním středověkým domem, ale z něj už vyjma základů nezbylo nic. Jako takový shořel, a na počátku 19. století jej nahradil nový obytný objekt. Který byl průběžně rekonstruován a upravován. S ohledem na funkci, nikoliv styl. Naposledy v 70. letech minulého století, s nevalnými výsledky. První prohlídka tedy připomínala spíše smutnou přehlídku promarněných šancí. Ve své podobě totiž tento objekt neuchoval nic, co by jej nějak navazovalo k městu, nebo více dotvářelo jeho charakter. A právě tuto ztracenou autenticitu se mu měli pokusit profesionálové ze studia BYRÓ architekti (Jan Holub a Tomáš Hanus) pokusit navrátit. Jak k tomu sami tvůrci projektu podotýkají: „Naším hlavním záměrem bylo v domě znovuobjevit jeho paměť a původní vrstvy - kterých skutečně nebylo mnoho - a prolnout je s vrstvami novými tak, aby vzájemně tvořili celek.“ Rovněž doplňují, že ty hranice mezi novým a starým se nesnažili příliš zdůrazňovat. Nové zásahy měly objektu přinést nové impulzy, které spočívaly zejména v nečekaném propojování jednotlivých prostor domu interiérovými okny a otvory. Život domu se tu doslova točí kolem jádra s točitým schodištěm, zakončeného světlíkem. Zajišťuje komunikaci, spojení, světlo. Stává i mediátorem mezi jednotlivými místnostmi domu v horizontálním směru. Mezi přízemím a patrem je původní kamenné schodiště, mezi patrem a podkrovím je pak nově navržené schodiště tvořené pouze ocelovými stupni, které neblokují prostup světla do nižšího podlaží. Schodiště pak působivě zakončuje střešní světlík, který přináší denní světlo na samotné schody a do hloubky dispozice. Dispozičně je dům navázán na schodišťové jádro, které propojuje všechna podlaží. Sklep zůstal rekonstrukcí prakticky nedotčen a slouží ke skladovacím účelům. Do přízemí se vstupuje skrze prostornou vstupní halu, na kterou navazuje kromě schodiště denní dětská herna se samostatnou koupelnou a servisní část domu, orientovaná do dvora. V patře se nachází obytný prostor s kuchyní, rodičovská ložnice se samostatnou koupelnou a pracovna. Podkroví je určeno pro děti, nachází se v něm klučičí a holčičí pokoj a další koupelna s toaletou. Nedílnou součástí domu je jeho intimní dvorek a zahrada, které byly v rámci renovace také upraveny a jsou přístupné jak přímo ze suterénu, tak přes novou terasu z hlavního obytného prostoru patra. Exteriér domu je pojatý střídmě, navenek nepůsobí dům rušivě, nebo dojmem nějaké mimořádnosti. Zato v interiéru je práce s barvami odvážnější. Celkově jsou voleny spíše tlumené odstíny, které jsou na několika místech kombinovány s výraznějšími barevnými plochami či akcenty. „Přesné řešení vznikalo poměrně dlouho a pečlivě a významnou roli v něm hrál dialog s klienty,“ dodávají architekti. Pochlubit se mohou i tím, že většina nábytku, který je v interiéru použitý, vznikala podle jejich autorských návrhů.Materiály: BYRÓ architektiFoto-kredit: Alex Shoots Buildings
