Vybírat můžete z velkokvětých (čajohybridů), mnohokvětých, sadových, stromkových, pnoucích, miniaturních, půdopokryvných a převislých druhů. Minirůže jsou známé také jako hrnkové rostliny, které s oblibou přinášíme do našich interiérů. Růže si zkrátka našla uplatnění všude. Barevná paleta květů je velice rozmanitá a kromě toho květy krásně voní. K řezu se nejlépe hodí plně vyvinutá poupata, u nichž se začíná odvíjet první květní plátek. Takové květy vydrží ve váze nejdéle. Odkvetlé květy na růžích pravidelně odstraňujeme v době, kdy korunní plátky opadávají. U mnohokvětých druhů pod celým květem těsně nad prvním listem, u velkokvětých druhů odkvetlý květ odstraňujeme spolu se dvěma horními listy. Pěstování růží Pěstování růží není nikterak složité. Dá se říci, že se pěstují velice snadno. Základem je slunné stanoviště, zde kvete růže bohatě. Po výsadbě, za horkých dní a dále také po odkvětu, nesmíme zapomenout na bohatou zálivku. Standardní tekuté hnojivo aplikujeme spolu se zálivkou a to vždy přímo ke kořenům. Alfou a omegou jsou pěstování v úrodné půdě, správný jarní řez a dostatečná zimní přikrývka. Řez růží Věděli jste, že správným řezem zajistíte rostlině správný růst a bohaté kvetení? Přitom jejich výsadba jejich řez také ovlivňuje. Růže, které jsme na záhon vysadili na podzim, řežeme od poloviny dubna a to zpravidla na 2 – 3 pupeny na každém výhonu. Řez růží, které sázíme na jaře, provádíme ihned po jejich vysazení. V následujících letech se řez provádí od března do poloviny dubna. Obecně však platí, že čím dříve řez provedeme, tím dříve pokvetou. U rostlin pěstovaných k řezu je nutné postranní poupata včas vyštipovat. Výsadba Růže lze sázet na jaře i na podzim. Pokud však váháte, kdy je ideální čas výsadby růží, věřte, že je to podzim - od října do poloviny listopadu, v závislosti na počasí. Na jaře se doporučuje růže sázet v oblastech s obzvlášť silnými mrazy. Při nákupu vybírejte takovou rostlinu, která má bohatý a zdravý kořenový systém. Rostlinu sázíme do hloubky okolo 40 cm ve vzdálenosti 40 až 50 cm od sebe. Před výsadbou je dobré kořeny na hodinu ponořit do nádoby s vodou. Sazenice se sází tak hluboko, aby bylo očkování na krčku zhruba 5 cm pod povrchem půdy. Poté rostlinu důkladně zalijeme. Na zimu je nutné rostlinu přikrýt nejlépe chvojím. Stromkové růže je dobré sázet našikmo, což umožní snadnější přikrytí. Když se rostlina ohýbá k zemi, upevňuje se a zakrývá. Na jaře se následně musí přivázat k pevné opoře. Množení Jednoduchým a poměrně častým způsobem, jak růže množit, je množení ze zelených řízků. Takto lze množit jak miniaturní, tak záhonové růže. Řízky můžeme sbírat v době, kdy růže tvoří poupata, ale až do jejich odkvětu, čili od června do července. Odřezáváme je ze střední části letorostu a to tak, aby každý řízek měl zpravidla dva listy. Spodní řez před vysazením ponoříme do substrátu s růstovým hormonem, který podpoří snadné zakořeňování. Horní očko by mělo být nad substrátem, spodní očko v zemi. Řízky pěstujeme ve skleníku či v květináči přikrytém fólií. Výhodou tohoto množení je, že rostlina netvoří plané odnože. Na druhou stranu však takto vypěstovaná rostlina není příliš odolná vůči mrazu, není trvanlivá a v neposlední řadě nekvete bohatě. Velkokvěté druhy lze množit i pod velkou skleněnou lahví (ideální je zavařovací - 5l) přímo na záhoně. Jarní řízky odebírané od března do dubna sice zakořeňují mnohem hůř, zato však jsou lépe připravené na první zimu, protože mají lépe vyvinutý kořenový systém. Choroby a škůdci Růže nepatří mezi odolné rostliny, často je napadána škůdci nebo chorobami. Často se objevuje padlí, které lze účinně hubit pomocí přípravku Sulikol, Saprol či Topas. Padlí poznáte podle toho, že se na listech a poupatech tvoří bílé moučnaté povlaky. Někdy je také třeba zasáhnout proti mšicím nebo sviluškám, které se objevují na příliš suchém a stinném stanovišti. Dostane-li se hnojivo na list, může se objevit černá skvrnitost, která růže napadá také za dlouhých deštivých dní. V tomto případě nezbývá nic jiného, než keř ošetřit fungicidními přípravky, jinak rostlina začne pomalu shazovat listy. Proti černé skvrnitosti však jsou vyšlechtěné odolnější druhy růží s tuhými a lesklými listy.
