Rýmovníkům se také říká kubánské oregano nebo řecký či mexický eukalyptus, ale i moud či molice, jelikož odpuzují hmyz. Léčivé schopnosti těchto u nás pokojových rostlin, které dorůstají v teplejších oblastech běžně velikosti keřů, nejsou vůbec náhodné. Patří totiž do možno říci “super léčivé“ čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae, dříve též Labiatae neboli pyskaté pro tvar květů). Právě fakt, že jde o teplomilné rostliny, které u nás můžeme pěstovat celoročně pouze jako pokojovky, vlastně využití rýmovníků nahrává. Stačí několik opečovávaných rostlin a budete mít zdravých, čerstvých lístků k dispozici celoročně dostatek i při vyšší spotřebě. Více rostlin proto, že musíme rostliny zbavovat lístků opatrně, postupně, abychom je neumořili. Fotosyntéza je pro jejich prosperitu důležitá. Když už ale více rostlin, můžeme pěstovat i více druhů rýmovníků pro různá využití. Rýmovníky (Plectranthus) se používají především k inhalování při rýmě a nachlazení. Doporučují se dokonce místo nosních kapek a jiných léků, jelikož obsahují vonné léčivé silice, které jsou typické svou eukalyptovou vůní, mají tedy příjemné aroma a hlavně působí antibakteriálně. Stačí rozemnout mezi prsty dva lístky a každý opatrně zastrčit do jedné nosní dírky. Další možností je využití tinktury z lístků rýmovníku, případně inhalace výluhu v horké vodě. Léčivý je i čaj z vyluhovaných lístků rýmovníku. Celá rostlina v místnosti dokonce funguje preventivně. Odvar z lístků rýmovníku navíc pomáhá i při vysokém tlaku a srdečních potížích, když pak vychladne, hojí drobné ranky a popáleniny, funguje jako urychlovač hojení. Jeho účinky jsou protizánětlivé i protiplísňové, pomůže i při virózách a zánětech dásní. A když rýmovník postavíme do místnosti spolu s meduňkou, mátou a šlavějí, máme hotovou 'protihmyzí' armádu. Společně tyto rostliny odpudí komáry, mouchy, moly, i mšice a molice. Rod rýmovník (Plectranthus) nabízí přibližně 350 druhů jednoletých nebo vytrvalých stálezelených rostlin, z nichž mnohé jsou pěstovány pro užitečné listy, jiné však i kvůli květům. Rýmovníky pochází z teplejších částí Afriky, Madagaskaru, Asie, Austrálie a z tichomořských ostrovů. V našich končinách jsou rýmovníky pěstované jako pokojové rostliny, které lze letnit. A bohužel jsou tyto rostliny v našich představách natolik uhnízděné jako byliny léčící rýmu (ostatně to plyne i z českého názvu), až se zapomíná na to, že jsou i skvělým přírodním repelentem a chuťově výrazným kořením. Vůně rýmovníku je jemně mentolová a lehce kořeněná. A to samé platí i o chuti. Obecně můžeme rýmovník použít všude, kde se běžně používá šalvěj. Obě tyto byliny uklidňují žaludek a zmírňují nadýmání. Bohužel se však na rozdíl od šalvěje dužnaté listy rýmovníku obtížně suší, což ale není žádná překážka, stačí si v kuchyni vždy utrhnout čerstvé. Sušením se nezvýrazňuje chuť této bylinky, jako je tomu třeba u majoránky. Prostě lístky rýmovníku nasekáme na jemno a použijeme čerstvé k vepřovému, hovězímu, drůbežímu i jehněčímu masu, ale i ke zvěřině. V grilovací sezóně navíc můžeme rýmovník přidávat na jemno nasekaný do marinád, do kterých maso nakládáme. Rýmovníkem můžeme ochutit i těstoviny, brambory, pomazánky a vejce, hodí se i do smoothie a různých míchaných drinků. Skvělé jsou tedy lístky rýmovníků k pečenému a grilovanému masu, ale i do omáček a polévek. Marinádu na grilování masa můžeme připravit třeba tak, že přidáme na 1 litr vroucí vody 3 listy rýmovníku a 2 až 3 lžičky medu. Můžeme ale samozřejmě experimentovat i s dalším kořením, solí apod.. Velmi známý a hojně pěstovaný je u nás rýmovník citrónový (Plectranthus amboinicus), který lze stejně jako mnoho dalších druhů rýmovníků využít jak při nachlazení, tak v kuchyni, i jako přírodní repelent. Ovšem ideální pro inhalování při nachlazení je rýmovník purpurový (Plectranthus purpuratus). Pozor však, při rýmě a nachlazení nejde o jediný možný lék či zázrak, ale o jednu ze součástí více souběžných opatření. Vždy navíc záleží na dispozicích konkrétního jedince, jedni si nemohou rýmovník vynachválit, jiným nevyhovuje. Je třeba zkoušet, testovat, experimentovat a nebo se samozřejmě rozhodnout pro pohodlné řešení nákupu v lékárně či vyzvednutí léku na lékařský recept, jestliže vám nevadí čekárna lékařské ordinace plná chrchlajících a smrkajících lidí a riziko získání dalších zajímavých kmenů nemocí. Jedním z nejčastějších druhů rýmovníku ve světě je Plectranthus argentatus pocházející z Austrálie. Typický je stříbřitě ochlupenými stonky s hustě rostoucími vejčitými listy dlouhými 5 až 11 cm. Listy jsou světle šedozelené barvy a mají vykrajované okraje. Ve své domovině jde o stálezelený keř. Vůbec nejrozšířenější je ve světě Plectranthus forsteri (někdy též Plectranthus coleoides), divoce rostoucí druh na východě Austrálie, Fidži a v Nové Kaledonii. Tento rýmovník tvoří až více jak metr dlouhé převislé šlahouny s množstvím zelených a bíle lemovaných listů. A pokud chcete svou sbírku rýmovníků opravdu ozvláštnit, není nad kultivary s různobarevně panašovanými listy. V sezóně pak mohou rýmovníky při svém letnění zdobit i vaše belkóny, lodžie, terasy a zahrady. Mezi další známé druhy rýmovníků patří například Plectranthus verticillatus čili švédský břečťan, Plectranthus parviflorus (oblíbené okrasné byliny pěstované v truhlících), Plectranthus rotundifolius (vytváří hlízy, kterým se říká africké brambory) a Plectranthus scutellarioides známý též jako pochvatec šišákovitý neboli africká kopřiva. Tuto oblíbenou okrasnou rostlinu určitě budete znát. Rýmovník se velmi snadno množí vegetativně vrcholovými řízky. Řízky rychle koření ve vodě, načež je přesadíme do běžného zahradního substrátu. Jde však také o běžný sortiment zahradnictví a hobby center, který není vůbec drahý. Mladé sazeničky si lze zakoupit řádově za desítky korun, větší sazenice začínají přibližně na stovce. Rýmovník je možné letnit venku, před zimou (resp. podzimem) jej však musíme schovat do tepla. Nejradši má v zimě teploty +8 až +15 stupňů Celsia, snese však i běžně vytápěné byty. V létě dovede rýmovník vytvořit krásné, dlouhé převisy (záleží na druhu), hodí se proto i do balkónových truhlíků či na okenní parapety. Rýmovníky stále rychle dorůstají, vonné a léčivé listy proto můžeme stříhat dost často, aniž by hrozilo vážné poškození rostlin. Vždy ale platí, že vše je třeba dělat s mírou. Rýmovníky preferují běžnou zeminu vylehčenou pískem a určitě je vhodné v sezóně pravidelně i přihnojovat. Různé zdroje uvádí, že rýmovníky nemají rády přímé slunce, ale bohaté převisy rýmovníků na okenních parapetech dokazují, že tak zlé to zase není, navíc tyto rostliny pochází z velice teplých oblastí. Lepší ale bude se vyhnout jižní straně a největším vedrům. V zimě rýmovníkům prospívá světlé a suché prostředí a zároveň omezíme zálivku. V sezóně zaléváme hojně, ale nepřeléváme, dokonce tyto rostliny snesou krátkodobě i nedostatek vody, nikdy však přelévání. Pokud rýmovník zaštipujeme, tedy odebíráme lístky, provádíme to vždy stejnoměrně. Nikdy neplundrujeme jednu část rostliny, ale vždy uštípneme lístek z jiného místa. Rýmovník se dobře snese v jednom truhlíku s pelargoniemi, petuniemi a jinými kvetoucími okrasnými rostlinami. Navíc jim odhání škůdce. Rýmovník hnojíme od jara do podzimu jednou až dvakrát za měsíc. Použít můžeme například tyčinky určené pro interiérové rostliny, nebo kapalná hnojiva. K přesazování přistoupíme v únoru až dubnu, ovšem mladým rostlinám prospěje kvůli rychlému růstu přesazení i dvakrát za rok. Vždy samozřejmě do větší nádoby. Pokud si rostlinku zakoupíme, přesadíme ji vždy i s balem do větší nádoby ihned poté, co si ji přineseme domů.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, zdravi.euro.cz, magazin.recepty.cz, bylinkovyraj.net, receptyprimanapadu.cz, Wikipedia, vitalia.cz, ireceptar.cz, bylinkovo.cz, rostliny-prozdravi.cz, pestitelka.cz
