V pekle mají nejspíš připravený speciální kotel pro ty, co vytrvale upozorňují na logické nedostatečnosti filmů. Ano, v Pánovi prstenů to prostě měli hobiti vzít s jedním prstenem na křídlech orlů až k Hoře osudu, a bylo by vymalováno za dvacet minut. V podobném duchu by se jistě dalo pokračovat dlouho, a ničit bychom si tak mohli jeden filmový zážitek za druhým. Jen v případě filmu Sám doma a jeho newyorského pokračování se ale vyplatí rozebrat si filmové dílo podobněji.Kritický dospělák v něm totiž vidí roztomilých komediálních záseků, jež by mohly vyústit v tragédii s trvalými následky, opravdu spoustu. Zvlášť když je tak trochu z oboru. Ne tedy nutně jako bytový lupič, ale jako Adam Taylor, který je přednášejícím profesorem anatomie na univerzitě v Lancasteru. Ten k snímku Sám doma, prvnímu i druhému dílu, sepsal přímo učené pojednání. Ve kterém upozorňuje na to, že desetiletý Kevin McCallister - chlapec, který zůstal doma sám - nastražuje pasti, které sice hrají pro smích, ale nesou v sobě sílu, která by v reálném životě byla katastrofální. V podstatě to shrnuje tak, že pokud by oni Mokří banditi, Harry a Marvin, vůbec nějak zázrakem přežili první díl, k druhému by se už dopracovali jen na vozíku.Pytel cementu o hmotnosti pětačtyřiceti kilogramů, který spadne někomu na hlavu; cihly shozené z výšky nebo těžké nástroje metané do obličeje nejsou věci, které by lidské tělo mohlo ustát jen tak bez následků. Protože silné trauma hlavy a krku zřídka končí dobře. Profesor Taylor na to jde, jak se od vzdělance sluší a patří, vědecky. Začíná anatomií lebky. Lebka má totiž ochrannou „klenbu“, která obklopuje mozek, zatímco kosti obličeje obsahují dutiny. Tyto prostory snižují hmotnost lebky, ale také fungují jako biologická deformační zóna, která pomáhá absorbovat sílu a chránit mozek během nárazů. Jenže i tato ochrana má své limity.Hrubý výpočet sil, které působí, když pytel cementu o váze pětačtyřiceti kilogramů narazí na hlavu, naznačuje okamžité smrtelné zranění. Lidský krk tuto úroveň síly jednoduše nedokáže absorbovat. Pro srovnání, výzkum ukazuje, že krční páteř utrpí vážné poškození při síle nad 1000 newtonů. Ale pětačtyřicet kilogramů vážící pytel cementu již vyvíjí svou vlastní vahou zhruba 440 newtonů. A přestože přesná síla závisí na výšce pádu, tíhovém zrychlení a na tom, jak rychle se pytel zastaví, i konzervativní předpoklady předpovídají náraz výrazně nad 1000 newtonů, což překračuje prahové hodnoty pro fatální poranění krku.„Kromě toho existuje vysoké riziko tzv. mozkové hernie, kdy je oteklá mozková tkáň vytlačena do prostorů, kam nepatří,“ doplňuje Taylor. „To může stlačit oblasti, které ovládají dýchání a pohyb, což často vede ke kómatu a smrti.“ Poranění hlavy jsou ovšem jen částí problémů. Mnoho z nástrah, které nalíčil malý Kevin (ať už u sebe doma anebo na stavbě v New Yorku) enormně zatěžuje hrudník a hlavní cévy. Pád dopředu z výšky, drcení těžkými předměty nebo úder do trupu mohou způsobit vážná vnitřní poranění. Tyto síly se běžně vyskytují při čelních nehodách ve vysoké rychlosti. V extrémních případech může náraz protrhnout aortu, hlavní tepnu těla, což je téměř vždy smrtelné.Zranění rozdrcením v jiných částech těla mohou mít vážné a život dalekosáhle měnící následky. I když nejsou okamžitě smrtelná, mohou způsobit vnitřní krvácení, které se zhoršuje v průběhu hodin nebo dnů.„Zlomená žebra mohou například propíchnout játra, ledviny nebo slezinu, což umožní pomalý únik krve do břicha,“ popisuje šťavnatě Taylor. „Poškození měkkých vnitřních orgánů může také vést k infekci, selhání orgánů nebo opožděné smrti, v závislosti na závažnosti.“Film ilustruje i četné méně „smrtelné“ okamžiky. Taková barva stříknutá do očí může způsobit chemické popáleniny a slepotu. Ani jednoduché uklouznutí a pády nejsou neškodné. Kosti v zadní části lebky jsou silné pouze asi 6–7 milimetrů. Silný úder v tomto místě může způsobit krvácení uvnitř lebky. Přičemž toto krvácení do mozku se ne vždy projeví okamžitě a může se zhoršit během hodin nebo dnů i po zdánlivě drobném nárazu. Klasickou scénou jedničky i dvojky Sám doma jsou zásahy elektřinou. Ovšem i ta je vtipná jen do určité míry. Když padouch Marv chytne kohoutky připojené k obloukové svářečce, je vystaven elektrickému proudu, který způsobuje nekontrolovatelné stahování jeho svalů. Proto se lidé, kteří se dotknou živých elektrických zdrojů, často nemohou pustit. Proud potlačí normální nervové signály těla. „Dlouhodobé vystavení pak zvyšuje riziko fatálního narušení normálního srdečního rytmu a potenciálně může vyvolat zástavu srdce,“ konstatuje Taylor.Významnou roli hrají i různá bodná poranění. Hřebík proražený nohou není jen bolestivý. Může poškodit nervy a měkké tkáně, zlomit kosti a zanést bakterie hluboko do rány. To zvyšuje riziko vážné infekce, včetně tetanu. A samozřejmě, je tu i nechvalně proslulá opakovaná scéna s let-lampou.Zapálení po dobu 22 sekund (jak podle záběru vypočítává Taylor) je více než dost času na to, aby to způsobilo trvalé poškození nervů. I když kůže na hlavě patří k nejsilnějším na těle, jsou podkladové tkáně a kosti lebky náchylnější k hlubokým popáleninám, které dosahují třetího nebo dokonce čtvrtého stupně závažnosti a mohou být i smrtelné.Stručně řečeno, Mokří banditi Harry a Marv by v realitě nepřežili první díl, a do druhého by se sotva mohli dobelhat. Přežití toho, čím si během svého loupežného vpádu prošli, by vyžadovalo mimořádné štěstí, okamžitou péči a předlouhé měsíce rehabilitace. Třetí pokračování by fyzicky ustát zkrátka nemohli. Dospělého diváka by pak rozhodně neměl minout ani právní aspekt. V USA sice neexistuje jednotná hranice trestní odpovědnosti, ale desetiletý Kevin McCallister by se nejspíš po takové hrdinské akci podíval před soud pro mladistvé. A nedopadl by u něj dobře. Jak to? Sebeobranu a právo „hájit svůj domov“ sice v Americe akcentují velmi silně, ale pořád v mezích určité právní přiměřenosti.Americká legislativa bere právo na sebeobranu skoro za posvátnou, ale jen v rámci bezprostřednosti. Pokud by Kevin vypálil z tátovy brokovnice na dva lumpy, kteří k němu s páčidly prolézají oknem (respektive překonali by vnitřní parapet jeho domu), bylo by vše „po americku“ v nejlepším pořádku. Jenže Kevin po většinu snímků není v přímém kontaktu s těmi lupiči. Neodvrací okamžitý útok, bezprostřední hrozbu. Ba co víc, aktivně si připravuje pasti, jež někomu mají způsobit zranění. Přitom konkrétně pasti a nástrahy na vlastním pozemku jsou u amerických soudů považovány za nelegální. Zledovatělé schody nebo vánoční ozdoby, autíčka, by mu nejspíš prošly. Ale rozpálenou kliku – způsobující těžké popáleniny a přitom nereagující na okamžitou hrozbu – potažmo potenciálně smrtící údery elektrickým proudem (při neznámém zdravotním stavu oběti) - to už patří k věcem, z nichž by se Kevin asi nevymluvil.Rodinné komedii to na popularitě nikterak neubírá a i dospěláci se u ní mohou dobře pobavit. Byť tedy třeba jen tím, že budou domýšlet reálné důsledky takové nepřiměřené obrany domácnosti před lupiči.Zdroj: TheConversation.com, Pubmed.ncbi.com
