Nejprve okénko o umění, které nikdy neškodí: Dvacátá léta minulého století byla charakteristická bouřlivým rozvojem úvah o designu a jeho praktických realizacích. Zprvu rafinovaně jednoduchou eleganci stylu Art Deco přejal do detailů propracovaný funkcionalismus, a k němu se brzy připojila i „německá škola“ Bauhausu. Vliv moderny tu silně působil nejen na umění, ale i na architekturu a bytové doplňky, které propojoval v jeden vnitřně provázaný vesmír. Přesněji, umění a technika měli vytvořit nový kompaktní celek, výtvarná činnost se proměnila ve stavbu. Řemeslná práce, materiálová kvalita i krása užitečné jednoduchosti se stala na čas novou normou, ze které vzešla řada inspirujících kousků s vyloženě funkčním dopadem na život lidí. A jedním z názorných příkladů těchto nových směrů a stylů byl i dosud nevídaný sektorový nábytek. Jeho idea byla prostá. Dosud spíše solitérní, samostatné kousky nábytku (příborník, komoda, prádelník, kancelářský stůl, taburet), tu bylo možné volně obměňovat a propojovat ve složitější sestavy. Které, byť se měnilo jejich využití, stále nesly přidanou hodnotu naprosto funkčního a univerzálního nábytku. Nábytku, který pro svou univerzálnost a skladnost mohl být volně kombinován s dalšími prvky, a ve své podstatě tak „růst“ ve vazbě na potřeby svého majitele. Nábytku, který lze jednotlivě využít i v minimálním prostoru, a nese v sobě vždy potenciál pro budování celých větších sestav. V praxi tu tedy nemáme jednu truhlářskou dílnu, produkující jednotlivě originální a komplexní kusy nábytku na míru pro jednu domácnost, ale spíše průmyslový závod, chrlící desítky samostatných prvků (polic, skříní, dílů) ze kterých si sami můžete doma do kompaktu seskládat to, co považujete za vhodné. Idea to svým způsobem byla fascinující, protože umožnila rapidní růst produktů nábytkářského průmyslu, s vysokou dostupností pro zákazníky. Na celou novou kuchyň možná mladý pár neměl, ale mohl si pořídit pár kusů do začátku, a v letech následujících postupně přikupovat a doplňovat sestavu spolu s tím, jak rostla rodina a její možnosti. Sektorový, nebo také pro svou schopnost volné kombinovatelnosti nazývaný skladebný nábytek, proměnil pohled na bydlení a zařizování domácností. Jednou z významných předností sektorového nábytku byla také jakási neutralita vyznění, spojená s dlouhověkostí. Otevřená policová skříň se mohla zrovna tak objevit v dětském pokoji, a po letech pak klidně v obývacím. Na straně zákazníka byla ohromující volnost výběru, umocněná skutečně širokou katalogovou nabídkou. Všechno hezké má ale svůj konec, a stejně jako skončila kreativní umělecko-technická hnutí v letech třicátých, rozplynula se i původní myšlenka sektorového nábytku. V Čechách se dočkala vzkříšení s nástupem normalizace, ale tehdy to kormidelníci národa nenabrali správný kurz. Sektorový nábytek se stal naprosto unifikovaným segmentem produkce, pestrá katalogová nabídka prakticky zmizela a nahradila ji šeď absolutní průměrnosti. Jinými slovy, nebylo z čeho vybírat. Výrazně také poklesla kvalita materiálu i zpracování, produkce jela na objem a kvóty. Výsledkem pak byla devalvace hodnoty sektorového nábytku a to, že drtivá většina v socialismu fungujících domácností měla naprosto stejný, možná jen trochu jinak rozestavěný nábytek. Tuhle nehezkou stopu z minulosti sektorový nábytek nese na svém štítu dodnes, byť nezaslouženě. Doba totiž pokročila a nábytkářský průmysl dokázal navázat na původní tradici. Původní pojetí hezkého a skladného nábytku, který je možné zapracovat i do menšího obytného prostoru. Nábytku kvalitního a odolného, který vás bude provázet bydlením po dlouhá léta, už proto, že jej můžete rozšiřovat do celých sestav nebo redukovat, přestavovat a kombinovat podle vlastních potřeb. Vybavení dětského pokoje, které může v prvních letech připomínat spíše sklad hraček, se může změnit v příjemný pokoj pro školáka anebo studenta. Stačí jen přestavět a doplnit pár kusů nábytku. Je to vkusné a praktické.Sektorový nábytek je špičkový pro ložnice, obývací a dětské pokoje, předsíně, domácí kanceláře, své uplatnění bude mít i v moderní kuchyni. Katalogy vám nabídnou díly skládačky – kusy nábytku, a na vás je, jak je rozmístíte. Výrobce vám obvykle nabídne plnou sestavu, kterou si můžete, s pomocí grafického designu, volně naprogramovat a upravit. I když jde o tovární produkci, není dnes problém dobrat se sektorového nábytku v rustikálním nebo zdobném designu. Ale abychom jen nechválili, je tu i pár věcí, na které si vyplatí dát bedlivý pozor. Jsou totiž rozhodnutí, která se jen obtížně berou zpátky. Tím prvním je volba materiálu, odstínu, lesku. Musíte si být absolutně jistí, že dostáváte to, co chcete (a co budete chtít další desítky let). Pokud se vám našedlý odstín sonoma-dub okouká, bude už pozdě na výměnu, protože bude zastoupen řadou produktů. Obecně pak platí, že než barevné extrémy je lepší držet se v tónech neutrálních, které nebudou kontrastní k dalším barevným proměnám v obývaných místnostech.Další komplikace mohou vyplývat z tzv. atypických řešení. I když je katalogová nabídka sektorového nábytku přepestrá, pořád je svým způsobem produktově a rozměrově unifikovaná. A přiměřená řešení na míru individuálním podmínkám úplně nenabízí. Zásadním faktorem pro výběr nábytku a zařízení domácnosti je u nás pořád cena, a na sektorovém nábytku se skutečně šetřit nevyplácí. Je nutné prozkoumat kvalitu materiálu a vedení spojů, a nedělat kompromisy. K tomu, aby nábytek snesl stěhování a různé zatížení, musí být opravdu pevný a kvalitní. A takový levný nebývá. Pořízením nejlevnějších kousků tak můžeme kompromitovat vlastní snahu o kvalitní a moderní bydlení. Problematizující může být i montáž. Ne vždy se vyplatí šetřit s tím, že si necháme doručit skutečnou skládačku, a sestavení provedeme sami. Navíc právě tyto skládačky nevynikají zrovna kvalitou provedení a odolností spojů. Lepší jsou kousky už sestavené, nebo instalované profesionály. Nepodceňujte ani dodatečné fixování, uchycení ke stěnám, případně vyvážení pantů a dvířek. Chcete přeci, aby vám nábytek vydržel co nejdéle, ne? Většina stinných stránek sektorového nábytku ostatně souvisí s pořízením nekvalitních kousků anebo špatnou montáží. Mezi zásadní výhody sektorového nábytku patří vysoká variabilita, neutrální provedení vyhovující různým účelům, relativní finanční nenáročnost a jistá nadčasovost, díky které nalezne uplatnění kdekoliv. K nevýhodám bude vždy tak trochu patřit, že nehledíte na originální kousek, ale průmyslový produkt, ze kterého řemeslná zručnost nečiší. Jsou trochu odosobněné a trvá, než si k nim vytvoříte hlubší vztah. Každý to samozřejmě může vnímat jinak, ale třeba postel do ložnice nebo jídelní stůl budou lepší z masivu, zatímco pro ostatní nábytek sektorové provedení nevadí.V závislosti na intenzitě užívání vydrží kvalitní sektorový nábytek desetiletí, nábytek z masivu vás přežije. Záleží tedy, jestli plánujete nábytek se záměrem na mezigenerační dlouhověkost, anebo funkčnost. A tak jak moc vás limituje cena. Platí ale, že současný sektorový nábytek se kvalitou vyrovná se svou předlohou z minulého století.
