Teprve v souvislosti se zvyšujícími se cenami plynu a jeho nedostatkem začíná na povrch vyplouvat souvislost mezi elektřinou a zemním plynem. Dozvídáme se, že je to právě cena plynu, která ovlivňuje cenu elektrické energie. Je to totiž plyn, který je tím nejdražším prvkem energetického mixu. A cenu těch ostatních ovlivňuje proto, že se nedá jen tak nahradit. Pomáhá totiž stabilizovat elektrizační soustavu a vyrovnávat spotřebu elektřiny ve špičkách. Většina elektřiny u nás pochází z jaderných a uhelných elektráren. Jde o zdroje, schopné dodávat ohromné množství energie po dlouhou dobu. Jejich nedostatkem je ale nízká flexibilita – dlouho jim trvá, než se „rozpálí“ a také nejdou hned „vypnout“. Proto tyto elektrárny jedou víceméně nonstop a vykrývají tak velkou část naší spotřeby. K nim se pak připojují další různé zdroje, jako jsou solární, vodní nebo větrné elektrárny. Z nich zejména ty sluneční a větrné se sice rozjíždějí a vypínají poměrně rychle, ale nikoli z naší vůle. Zkrátka, vyrábějí elektřinu jen tehdy, kdy svítí slunce nebo fouká vítr. A u vodních zase záleží na tom, jestli není sucho. Proto pak vlastně každodenně nastávají situace, kdy je v energetické síti elektřiny nedostatek nebo přebytek. A takový výkyv je potřeba nějak vykrýt. V době, kdy je spotřeba nejvyšší, je potřeba do sítě připojit další zdroj elektřiny. S výjimkou například přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně (umí dodat až 650 MW) a dalších drobnějších zdrojů nebo úložišť hrají roli takového záložního zdroje plynové elektrárny. Ta největší z nich, paroplynová elektrárna v Počeradech, disponuje výkonem 838 MW. Zemní plyn se na výrobě elektřiny v České republice podílí z 8 %. Pro srovnání, zde jsou podíly obnovitelných zdrojů energie: biomasa 3%, bioplyn 3%, vodní elektrárny 3%, solární 3 %, větrné elektrárny a bioodpad se pak dělí o 1 %. Celkem jsme v roce 2021 vyrobili 12,4 % elektřiny z obnovitelných zdrojů celkem. Prakticky veškerá ostatní elektřina spadá pod jádro (36 %) nebo hnědé uhlí (37 %). A proto – i když nemáte vůbec zavedený plyn - se i vaše domácnost podílí na národní spotřebě zemního plynu. V elektřině, která vám „teče“ ze zásuvky ve špičce, je přítomna i ta z plynových zdrojů. Můžete situaci nějak ovlivnit? Ano, je to možné. Snažit se používat energeticky náročné spotřebiče elektřiny mimo špičku. Je to strategie, kterou využívají lidé, kteří mají zavedený nízký tarif pro spotřebitele využívající bojler, elektrická topení nebo elektromobil. Ti čekají na tzv. noční proud, aby ušetřili. My ostatní můžeme také počkat, abychom ušetřili životní prostředí a snížili svou závislost na (kulantně řečeno) nepříliš duševně stabilních vládách zemí produkujících zemní plyn. Průběh spotřeby elektrické energie během dne se dá vyčíst v Roční zprávě o provozu elektrizační soustavy České republiky, vydávané Energetickým regulačním úřadem. Zde zjistíme, že v období největší spotřeby, tedy v mrazivých zimních dnech, nastává špička mezi 8 a 11 hodinou dopoledne. Vysoká spotřeba ale trvá až někdy do 20 hodiny večer, kdy postupně klesá a zůstává nízká asi do 6 hodin ráno. V létě je pak celková spotřeba elektřiny nižší a špička se pohybuje mezi 10 a 12 hodinou. Významný pokles spotřeby nastává po 22 hodině, opět do 6 hodin ranních. Pokud tedy chcete přenosové soustavě trochu ulehčit, využívejte například pračky, myčky, žehličky nebo sušičky prádla raději odpoledne než dopoledne. To samé se dá říct třeba o řezání dříví nebo sekání trávy elektrickou sekačkou (a dobíjení akumulátorů pro elektrické nářadí). Ideálně použijte režim pro odložený start a přístroj naprogramujte na spuštění během odpoledne, navečer a nebo úplně nejlépe jej nechte pracovat v noci (tady ovšem s cirkulárkou opatrně, sousedi by s tímto přístupem nemuseli souhlasit).Další možností, pokud nelze spotřebu odložit, ji alespoň rozložit. Nezapínat všechny žrouty elektřiny najednou. Například nejdřív uvařit vodu v rychlovarné konvici a teprve poté zapnout kávovar. Nechat doprat pračku a poté zapnout myčku apod. Zdroje: Energetický regulační úřad, peak.cz, ČEZ, Wikipedia.
