V kategorii Volná krajina uspěla obec Ořechov na Brněnsku, která se dlouhodobě věnuje obnově okolní krajiny či hospodaření s dešťovou vodou uvnitř i mimo obec. Ořechov využil veškeré obecní plochy k vybudování polních cest, výsadbě stromořadí, tvorbě remízků či rozsáhlého valu s biokoridorem, který brání záplavám a splavování orné půdy do obce. Vznikly zde také 3 přírodní rybníčky, suchý poldr, sedmihektarový mokřad či 4 retenční nádrže na dešťovou vodu. První místo v kategorii Zastavěná území získala proměna areálu pražské střední školy v ulici Českobrodská. Z původní budovy ze 70. let, která se přehřívala, zatékalo do ní a obsahovala nebezpečný azbest, zůstala pouze nosná konstrukce. Plášť dnes tvoří inovativní lehká dřevěná fasáda ENVILOP vyvinutá aplikovaným výzkumem ČVUT. Budova využívá tepelná čerpadla, chytré větrání i osvětlení (řízené čidly a časovými programy) či automatické venkovní žaluzie. Na zelené vegetační střeše se nachází fotovoltaická elektrárna doplněná o bateriové uložiště. Použitou vodu z umyvadel a sprch přečišťují a používají ke splachování toalet. Dešťovou vodu zadržují v retenčních nádržích pro zálivku zeleně. V kategorií Pracovní prostředí odborná porota ocenila beskydské paraglidingové centrum Flight Park Javorový, které díky chytrému softwaru propojenému s rezervačním systémem efektivně vyhřívá objednané pokoje i teplou vodu, čímž výrazně šetří energii. Ta navíc částečně pochází z udržitelných zdrojů, protože ji vyrábí malá fotovoltaická elektrárna umístěná na střeše hotelu. Doplňují ji 4 solární kolektory na ohřev vody s celkovou kapacitou 800 litrů vody. Cílem majitelů je vytvořit zde co nejvíce energeticky soběstačný systém a do budoucna jej rozšířit ještě o ostrovně řešené obytné chaty. Na fungování bez inženýrských sítí (tj. bez připojení na vodu, elektřinu a kanalizaci) se zaměřil také projekt Český soběstačný dům z jihočeského Kyselova, vítěz kategorie Náš domov. Do navrhování a realizace projektu se zapojilo více než 40 odborníků i nadšenců. Doslova na zelené louce vyrostl dům, který si vyrábí veškerou elektřinu se slunce, topí biomasou, zachycuje maximum dešťové vody a po přečištění ji využívá ke sprchování i splachování. Projekt zájemcům na svém webu sdílí veškeré své technické principy a zkušenosti, které by měly být uplatnitelné i v „připojené“ zástavbě. „Cenu sympatie opět udělovala veřejnost prostřednictvím hlasování na webu soutěže, do něhož se zapojilo téměř 6 tisíc hlasujících. Nejvyšší počet hlasů získal projekt revitalizace Sedmihorských mokřadů,“ říká koordinátorka soutěže Andrea Křivánková z Nadace Partnerství. Území Sedmihorských mokřadů na Semilsku v minulosti těžce poškodilo odvodňování. Po nejprve složitém řešení majetkoprávních vztahů mohlo dojít k odstranění husté sítě odvodňovacích kanálů a k následnému vyhloubení 14 tůní. Dnes zdejší mokřady zadržují až 26 500 m2 vody (v tůních i půdě). Na území se začaly vracet vzácné druhy obojživelníků i ptáků a v budoucnu snad i orchidejí. Na závěr pořadatelé vyhlásili letos již potřetí také Cenu Prahy, kterou si odnesla Obnova Čelakovského sadů a okolí Národního muzea. Porota vyzdvihla zejména zdejší úpravy stanovištních podmínek pro zeleň, která v přehřívajícím se centru s hustou dopravou velmi trpí. Inspirativní je také práce se zadržováním dešťové vody s pomocí dlážděných ploch, speciálně upraveného podloží či ochranou před zhutňováním půdy.
