Nohy, respektive chodidla, jsou z hlediska mikrobiálního života tím nejdivočejším územím na lidském těle. Nebylo tomu tak vždy. Za časů, kdy plosky pralidí bosky ťapaly po povrchu, to tak zlé nebylo. I když je oblast mezi prsty na nohou plná potních žláz, byl to tehdy dobře odvětrávaný a poměrně „čistý“ terén.To až nápad nohy zabalit do onucí a ponožek, uzavřeného prostoru bot, v teplém, vlhkém a dusném prostředí, učinil z chodidel ráj mikrobiální diverzity. Deštný prales plný mikrobů. Bakterií, plísní a hub, u nichž může dosahovat populační hustota od stovky po 10 milionů na jeden centimetr čtvereční pokožky. Není to jen o prostém množství, ale především o té rozmanitosti. Na jedněch zapařených nohách můžeme nalézt okolo tisícovky druhů takových mikroorganismů. Nohy tedy jsou nesmírně druhově bohaté. A je to znát i „vně“ jejich povrchu, respektive na ponožkách.Studie ukazují, že ponožky obsahují jak neškodné kožní mikroorganismy, jako jsou koaguláza-negativní stafylokoky, tak i potenciálně nebezpečné patogeny včetně exemplářů rodu Aspergillus, Staphylococcus, Candida, Histoplasma a Cryptococcus. Těmto všem pohromadě se skvěle daří v teplých, vlhkých prostorách mezi prsty, kde se živí potem a odumřelými kožními buňkami. A právě produkty jejich metabolismu, těkavé mastné kyseliny a sirné sloučeniny, jsou tím, co vlastně dodává zpoceným nohám, ponožkám a botám jejich notoricky známý odér.Neříká se to často, ale je to tak: samotný pot nezapáchá. Páchne teprve až díky mikrobiálnímu zpracování potu. Přičemž produkt mikrobiálního trávení „přechází“ do ponožek. Mikrobiom ponožek přitom není ovlivněn jen vašima nohama. Odráží také velmi komplexně vaše prostředí. Ponožky sbírají mikroby z každého povrchu, po kterém chodíte: z domácí podlahy, cvičební podložky, šatny nebo i zahrady. Ponožky fungují kvůli své tkané/textilní povaze jako jakési mikrobiální magnety. Zachytávají, co kolem nich jen proletí. Bakterie a houby z půdy, vody, zvířecích chlupů a prachu každodenního života.O tom, jak moc vlastně „nechutné“ ponožky jsou, svědčí i to – jak už doložily předchozí studie - že za dvanáct hodin nošení „nasbíraly“ největší počet bakterií a hub ze všech testovaných kusů oblečení. Ani vaše spodní prádlo nebo propocený nátělník po dvanácti hodinách nejsou tak divoké jako ponožky. Přičemž jejich mikrobiální hosté v nich nemusí zůstat napořád. Cokoli, co žije ve vašich ponožkách, se může přenést do bot, na podlahy, do ložního prádla – a dokonce i zpět na vaši kůži. Ponožky mohou také hrát klíčovou roli v šíření plísňových infekcí, jako je Tinea pedis (známá také jako Atletická noha), což je vysoce nakažlivé onemocnění postihující zejména prsty a meziprstní prostory, ale může se rozšířit i na paty, ruce nebo třísla. Tuto infekci způsobují dermatofytické houby, kterým se daří v teplém, vlhkém prostředí – přesně jako ve zpocených ponožkách a těsných botách.Aby se tomu předešlo, odborníci doporučují nechodit naboso ve společných prostorech, jako jsou tělocvičny nebo bazény. A také nesdílet ponožky, ručníky ani boty, dbát na dobrou hygienu nohou. Což mimo jiné zahrnuje mytí a důkladné osoušení mezi prsty.Lokální antimykotika bývají účinná, ale prevence je klíčová. Podle odborníků je také důležité vědět, že ponožky mohou uchovat plísňové spory i po vyprání. Pokud jste měli epizodu s onou Atletickou nohu nebo jinou plísní, infekcí, nošení těch samých ponožek – i když vypadají čistě – může vést k opětovné infekci.Z hlediska prevence je nejbezpečnější nosit každý den čisté ponožky a nechat boty mezi nošeními úplně vyschnout. Vybírat bystě měli prodyšné materiály a vyhýbejte se obuvi, která zadržuje teplo nebo podporuje nadměrné pocení. Ale to už se dostáváme k „údržbě“ a praní ponožek samotných.Protože, a to je to nejpodstatnější, k vymýcení deštného pralesa mikrobiálního života nemusí být nízké a šetrné teploty praní na třicet nebo na čtyřicet postačující.A jak už tu padlo, nedostatečně vyprané ponožky se mohou stát přenašeči infekcí, zvláště v domácnostech s rizikovými osobami. Obraťte je naruby před praním, aby se procesu čištění vystavila vnitřní vrstva, kde se hromadí většina mikrobů.Použijte silnější enzymatický prací prostředek, který pomáhá rozkládat pot a kožní zbytky.Perte alespoň na 60 °C, pokud je to možné. Protože vyšší teplota pomáhá mikroby odstranit a usmrtit.Pokud perete při nižší teplotě, ponožky můžete napařit žehličkou. Teplo z žehlení zničí zbylé spory.A pokud jde o sušení, zdaleka nejlepší je to na Slunci. Protože přímé sluneční záření znamená též UV záření. A to je velkým nepřítelem všech bakterií.Zdroj: Researchgate.com, Nature.com, TheConversation.com, ruh.nhs.uk
