Podzim je pro růže, kvetoucí krásky našich zahrad vlastně nejdůležitějším obdobím. O to více, že jsou právě růže pro mnohé opravdu srdeční záležitostí. Na podzim růže vysazujeme, chráníme před mrazem a také prořezáváme. Na podzim připravujeme úrodu nádherných květů pro další sezónu. A zapomenout na podzim právě na růže je fatální chybou. Oblíbené jsou přitom jak růže velkokvěté čili čajohybridy, tak mnohokvěté čili polyantky. A oba jmenované typy růží vyžadují právě na podzim (v říjnu až na začátku listopadu) úpravu řezem. Růže pěstované v jedné skupině vysazujeme na podzim v případě čajohybridů v rozestupech 40 až 50 centimetrů. Taková vzdálenost nutí keříky jít za světlem a proto se vytahují vzhůru. Dorůstají pak výšky 120 až 150 centimetrů a tvoří opravdu velká poupata, jež se rozvíjí v neobvykle velké květy. Pro řez do vázy a do květinových aranží je pak výhodné, že máme dostatečně dlouhé stonky s květy. Polyantky vysazujeme pro změnu ve vzdálenostech pouze 25 až 30 centimetrů, díky čemuž získáme dekorativní růžové koberce. Polyantky se navíc k řezu obvykle příliš nevyužívají, i když po domácku aranžovaná kytice z polyantek do vázy na hrob a nebo na stůl do kuchyně vypadá také báječně. Řezem totiž zamezíme odpařování vlhkosti z mladých přírůstků. Ty dokonce někdy před zimou ještě nasazují poupata. A právě odpařování přirozené vlhkosti zvyšuje citlivost růží na vysušování a snižuje jejich odolnost vůči namrzání. Musíme proto v říjnu až na začátku listopadu seříznout polyantky i čajohybridy na cca polovinu aktuální výšky. Jinak lze však sklízet růže do vázy obvykle ještě na podzim, proto pěstitelé odkládají radikální podzimní řez na poslední chvíli, na dobu ještě před příchodem mrazíků. Navíc i bez potřeby řezu do vázy vypadají kvetoucí růže na podzim na záhonech báječně. Před zimou je pak dokonce žádoucí nenechat již růže vykvétat. Výhony s květy proto sestřihujeme hodně nízko (cca 30 až 40 cm od rozvětvení a ještě na stvolu se spícími pupeny). U pěstitelů je zažit osvědčený zvyk provádět řez na 5 až 8 oček. Očko je přitom místo, ze kterého nám roste větvička s lístky. Řez provádíme nad místem, kde nám poslední očko směřuje ven (tedy od středu keře). Pokud by poslední očko směřovalo dovnitř, keř bychom jen zbytečně zahušťovali a větvičky by se nám křížily, což je nežádoucí. Očka vždy počítáme od prvního ve směru od kořene rostliny směrem vzhůru. Střih (řez) provedeme jeden až dva centimetry nad posledním očkem, které směřuje ven. Časný řez je přitom naopak nevýhodný, jelikož růže ještě rychle vyrazí a narostou nové výhony nasazující na květy. A my budeme muset řez zbytečně opakovat. Prostě je třeba nechat růže dokvést, co to jen jde a řez provádět co nejpozději. I půlka až konec listopadu mohou být vhodnou dobou za teplého podzimu. Pokud pak odstřihneme při časném řezu výhony s květy příliš vysoko, přírůstek nebude tak velký a také poupata budou malá. Přesto však bude třeba řez provést před příchodem mrazů ještě jednou. Navíc květy, které slouží k okrase a nikoli sběru šípků, by určitě neměly překvétat a nebo dokonce tvořit základy šípků. U těchto růží odstřiháváme odkvétající květy průběžně a tím umožníme rostlinám věnovat více síly kvetení po celou sezónu.Existují však také růže, které není třeba zastřihávat, konkrétně skalkové růžičky. Ovšem u keřů a stromkových růží je řez opravdu nezbytný. Na jaře pak tyto růže ještě sestřihneme na 3 očka a můžeme se těšit na bujný růst a bohatou násadu květů. Poslední očko (to nejvýše položené) musí opět směřovat ven z keříku. Výhodná je před zimou také poduška z kompostu, kterou keříky u krčků přikopčíme. Určitě neprovádějte okopávání motyčkou a přihrnování zeminy. Výhradně použijte čerstvý kompost. Okopáváním bychom mohli poškodit kořeny a usnadnili bychom tak jejich promrznutí. Proto je třeba pouze přihazovat nový kompost (či jiný humózní materiál) z kolečka. Zvýšíme tak odolnost keříků vůči mrazům ochranou jejich kořenů a krčků. Na jaře pak kopečky kompostu opatrně rozhrneme, čímž dohnojíme celou plochu růžových záhonů (rozárium). Pokud navíc přidáme na kompost na podzim ještě listí a nakonec i chvojí, také tím nic nepokazíme. Odměněni budeme v další sezóně nádhernými květy. Právě na podzim, v době vhodné pro řez, jsou růže napadány houbovou chorobou, které říkáme černá skvrnitost (Diplocarpon rosae). Je proto třeba preventivní ošetření růží vhodným fungicidem. Černá skvrnitost růží přichází s obdobím, kdy je rozdíly mezi teplotami v noci a přes den výraznější. A ohroženy jsou touto chorobou všechny druhy růží. Zásadní je pak již prevence, růže je třeba ošetřit včas, ještě před masivním výskytem této nemoci, později by nemoc mohla zasáhnout i stonky, větvičky a květy. Pokud se v minulosti u vás a nebo sousedů tato choroba vyskytla, jsou potřebné preventivní postřiky ještě před jejími prvními projevy. A pokud nemoc zjistíte, je třeba postřik provést okamžitě! Při masivním napadení je také třeba sestříhat větvičky a odstranit všechny zbylé napadené listy. Černou skvrnitost poznáme podle skvrn, které se tvoří na horní straně listů. Podle odrůdy růží jsou tyto skvrny hnědočerné, černofialové až černé a různých tvarů. Začínají malými tečkami a postupně se zvětšují ve větší fleky. Zelená barva listů se pak rychle mění, listy žloutnou a schnou. Některé šlechtěné kultivary jsou vůči této nákaze odolnější, přesto se skvrnitost objeví i u nich, i když v menší míře. Černá skvrnitost se šíří vzduchem a na povrchu skvrn se tvoří malé, černé, puchýřkovité plodničky, které nesou výtrusy. A právě tyto výtrusy se dále šíří po okolí. Stinnou stránkou černé skvrnitosti jsou též sousedské vztahy. Pokud soused neošetřuje, rozšíří se k vám choroba právě od něj. K nejnáchylnějším na černou skvrnitost pak patří například odrůdy Whisky a Mabela. Nejméně jsou jí napadány růže popínavé.Vhodnými přípravky jsou DITHANE, DISCUS, BAYCOR, NOVOZIR a SYLLIT.
