Je čas na sprchu, za vedra si to řeknete i vícekrát za den. Ale co rostliny? Dopřejte tento osvěžující pocit i jim. Sprchování je totiž tím nejlepším a zároveň nejjednodušším způsobem, jak vyčistit jejich listy od prachu. Kvůli prachu rostliny špatně rostou, dusí se, rychle klesají k zemi a poté odcházejí, uhynou. A pozor, prach se usazuje i na spodních stranách listů, přičemž i zde jsou dýchací průduchy, ale i na stoncích a kmíncích. A právě tato místa nelze dostatečně zbavit prachu jinak, než pořádnou sprchou. Svěží a krásně lesklé listy, zdravé rostliny, to bude výsledek osprchování. O dost pracnější je pak rosení rozprašovačem a následné utírání listů. Navíc stírat listy můžeme jen některým rostlinám, abychom je nepoškodili. Malé lístky s drsným povrchem je nejlepší čistit pomocí suchého měkkého štětce, křehké a měkké listy raději nečistíme vůbec, mohli bychom je poškodit nadměrným tlakem. Namočeným hadříkem či houbičkou (její hladkou částí) stíráme listy pomalu dlouhými tahy od stonku ke špičce. Listy lehce přidržujeme v dlaních a postupujeme jemnými, ale energickými tahy. Především nesmíme příliš tlačit, nečistíme hrnec drátěnkou. A také nesmíme používat žádné abrazivo, natož chemii. Listy rostlin dýchají při takzvané fotosyntéze, ale také odpařují a nebo naopak přijímají vodu. A pokud jsou listy čisté, nezaprášené, mohou průduchy fungovat beze zbytku a fotosyntéza probíhá lépe. Pravidelné sprchování je pak o to důležitější, pokud v místnosti kouříte a nebo zatápíte v kamnech a občas to obzvláště ze začátku takzvaně začoudí. Třeba kvůli špatnému tahu komínu, ale i nízké kvalitě paliva či tlaku vzduchu. Oxid uhelnatý ucpává póry rostlin stejně jako prach a taktéž jim brání v dýchání. Rostliny se zaprášenými listy vyhledávají i někteří škůdci, třeba svilušky. Pravidelným sprchováním rostlin tedy navíc eliminujete výskyt škodlivého hmyzu. Dobré je také občasné vydatné propláchnutí substrátu, jelikož se v něm usazují průběžně dodávaná hnojiva a hromadí se. Voda se navíc dostane až k těm nejmenším kořínkům, jen je třeba, aby pak odtekla. Kořeny nemůžeme držet v jakémsi bazénu. A k dostatečnému odtoku vody ostatně slouží drenáž. Při přesazování je u mnohých druhů dokonce vhodné vyjmout celý kořenový bal, pořádně propláchnout a rostliny přesadit do nového substrátu poté, co odstraníme poškozené či odumřelé kořínky. Kromě sezónního letnění a tedy sprchování příjemným deštěm (přívalové lijáky a kroupy rostlinám svědčit nebudou) můžeme pokojové rostliny sprchovat ve vaně či sprchovém koutu. Vodu volíme vlažnou, nikdy ne ledovou ani horkou, přičemž začneme tak, že rostlinám vytvoříme shora iluzi deště. Proud vody volíme mírnější. Pak přidáme déšť i ze stran a zdola (prach je i na spodních stranách listů) a necháme rostliny pořádně oschnout. A pozor, ne všechny rostliny sprchování a letnění na dešti ocení. Například africké fialky a některé kaktusy a sukulenty zásadně nesprchujeme.Než tedy rostlinám dopřejeme sprchu, je třeba vědět, jestli konkrétnímu druhu sprchování prospěje. Samozřejmostí jsou odtokové otvory v květináči a nejlépe i drenáž na jeho dně. Rostliny oplachujeme, zbavujeme prachu a zaléváme, nikoli topíme! Listy mohou být krásně lesklé a přesto budou po opláchnutí vodou dýchat. Již samotná voda lesk listů zlepší, ale pokud chceme opravdu blyštivě lesknoucí listy například monstery či tchynina jazyku, je dobré použít obyčejnou citrónovou šťávu. 2 lžičky šťávy na sklenici vody budou zcela stačit. Roztokem listy nakonec otřeme, doleštíme. Do koupelen, kde máme možnost pravidelného přísunu přirozeného denního světla (a stačí i světlovod, nemusí jít zrovna o okno), volíme rostliny, které ocení pravidelně zvyšovanou vzdušnou vlhkost a přitom jim nevadí menší porce osvětlení. I když, i koupelna může být osvětlena bohatě.Umístění rostlin v koupelně má navíc mnoho předností. Prostor oživí, ale mnohé budou i čistit vzduch. Uklidní naši psychiku, zlepší naše zdraví. Navíc absorbují přebytečnou vlhkost a eliminují výskyt bakterií. Bylo dokonce vědecky prokázáno, že rostliny v koupelně zlepšují náladu a zvyšují kreativitu. Přitom filtrují toxiny ze vzduchu a vyrábějí kyslík. Mnoho druhů pokojových rostlin navíc pochází z tropů, kde jsou na vysokou vzdušnou vlhkost zvyklé. A v suchých bytech jen trpí. Zkuste přemístit na okno v koupelně například orchideje a uvidíte.Do tmavších koupelen volíme třeba bambus, aloe veru, zmíněné orchideje a kapradiny. Volit můžeme i některé palmy, ovšem za nedostatku světla nám nepokvetou. K přežití však palmám stačí jen 500 až 700 luxů. Vynikajícím prostředím jsou koupelny pro bromeliovité, vyžadují však světlé koupelny. Umístit sem pak můžeme například i tilandsie.
