Konec léta je vhodným obdobím k přesazování a množení pivoněk a kosatců, je možné úspěšně řízkovat opadavé a stálezelené dřeviny. Množit můžeme také vřesovce (řízkováním) a pěnišníky (hřížením). Z balkónových rostlin množíme fuchsie a pelargónie. Dále záhony pravidelně zaléváme a odplevelujeme, odstraňujeme odkvetlé květy trvalek a letniček. Vysokým trvalkám je třeba opatřit oporu, nebo je vyvázat. Neměli bychom zapomenout na vistárii, jejíž letošní výhony zaštipujeme za třetím a čtvrtým listem. V srpnu provádíme druhý letní řez růží, který již však není tak hluboký jako řez první, aplikovaný vždy po odkvětu. Sbíráme a sušíme šater, limonku, smilky, měsíčnici a nejrůznější okrasné trávy, které jsou vhodné do suchých vazeb. Vysoké trvalky jsou vhodné k řezu do letních kytic, které zútulní interiér. Koncem srpna je třeba již myslet na blížící se podzim a začít vysazovat jarní cibuloviny jako jsou tulipány, narcisy, bledule, sněženky, modřence a jiné. Jehličnany a stálezelené dřeviny sázíme až do konce srpna, aby stihly do zimy zakořenit. Právě kvete V pozdním létě z letniček vykvétají astry čínské (Callistephus chinensis). Existuje na mnoho druhů, které se od sebe liší velikostí, tvarem a barvou květů. Nejčastěji však astry nesou bílou, růžovou a fialovou barvu. Kvetou vytrvale až do září a výborně se hodí k řezu. Pro úspěšné pěstování je třeba respektovat, že je rostlina citlivá na houbovou chorobu, při které rostlina hyne. Tato choroba se poměrně dlouho udržuje v půdě, proto se nevyplatí astry dávat na jedno místo dříve než za 5 let. Další zajímavou letničkou je sluncovka (Eschscholtzia), která dorůstá až 40 cm. Půvabné miskovité květy nesou bílou, oranžovou, žlutou, červenou a růžovou barvu. Rostlina kvete pouze za slunného počasí. I když jednotlivé květy nevydrží příliš dlouho kvést, ihned po odkvětu neúnavně vykvétají další, takže rostlina kvete vytrvale poměrně dlouho. Bohatě kvete netýkavka (Impatiens) - nabízí nejrůznější podoby svých květů od nejrůznějších barev až po květy jednoduché a plné. Daří se jí raději v polostínu nežli na přímém slunci. Kromě letniček je v zahradě k vidění řada trvalek, které se výborně hodí k řezu. Dominantní svým vysokým vzrůstem je bezesporu zlatobýl (Solidago), který dorůstá výšky až 120 cm. Květenství tvoří květní laty složené z drobných žlutých kvítků. Na záhoně a ve váze vydrží poměrně dlouho. Tato rostlina je velice nenáročná na pěstování. Další vysokou trvalkou je oměj (Acanitum), která dorůstá až 1,5 m. Hroznovitá květenství jsou nápadně podobná květům lupiny, oměje však mají jednotlivé přilbicovité květy větší. I když je tato rostlina nenáročná a daří se jí velmi dobře v polostínu, je třeba mít na paměti, že celá část rostliny je silně jedovatá. Od srpna do října bohatě vykvétá sasanka japonská (Anemone hupehensis), která dorůstá výšky až 120 cm. Kvete bílými, růžovými nebo červenými květy a daří se jí v polostínu. Z cibulnatých a hlíznatých rostlin jsou v srpnu nejvýraznější jiřinky (Dahlia), které kvetou až do podzimu. Existuje celá řada druhů, které se od sebe liší barvou, velikostí květů a vzrůstem. Těmto rostlinám propadlo mnoho pěstitelů, kteří by se mezi sebou mohli předhánět v počtu druhů a vzácných exemplářů. Jiřinka je právem označována jako královna podzimních zahrad. V současné době existuje na 20.000 hybridů, které se hodí na záhon, jiné jsou vhodné do skalek, další do truhlíků či okrasných nádob. Květy nesou všechny druhy barev kromě modré. Ocún jesenní (Colchicum) vykvétá od srpna do září. Na rozdíl od ostatních cibulovin a hlíznatých rostlin se do země vysazuje v červenci. Kvete jednoduchými nebo plnými květy bílé nebo růžové barvy. Půvabnou cibulovinou vykvétající v létě je litoška (Galtonia), která je také známá jako letní hyacint. Rostlina tvoří stvol až 120 cm vysoký, zakončený hroznovitým květenstvím, které je složené ze zvonkovitých květů zelenobílé barvy. Na zimu rostlina žádá zimní přikrytí, v oblastech s vysokými mrazy je lepší cibuli na podzim vyndat ze země. Z okrasných dřevin jsou králi srpnových zahrad ibišek syrský (Hibiscus syriacus) a hortenzie (Hydrangea), které pokračují v květu již od července. Dekorativní jsou květy tavolníku (Spiraea), které zahradu zdobí až do září. Chocholičnaté květenství složené z mnoha květů má bílou, růžovou nebo červenou barvu. Některé druhy však mají i dekorativní listy, které jsou zkadeřené nebo žluté. Používají se také do živých plotů nebo jako solitéry. Od srpna začíná kvést jerlín japonský (Sophora japonica), který se však hodí jen do rozlehlých zahrad, protože dorůstá výšky až 25 m. Starší exempláře vytvářejí výrazné květní laty bílé barvy. Z malých dřevin stojí za zmínku letní vřesovec (Erica), který kvete od srpna do září drobnými zvonečkovitými květy bílé, růžové a červené barvy. Chráněné stěny v teplých oblastech zdobí trubač (Campsis), který je zajímavý pro své červené nebo oranžové trubkové květy. Kromě květů je však mnoho okrasných dřevin zajímavých i po odkvětu pro své výrazné plody – bobule. Červené bobule září na dřišťálech (Berberis), dřínu (Cornus mas), hlohu (Crataegus) a jiných. Tipy prací: V srpnu provádíme druhý řez během vegetace živého plotu z listnatých dřevin. První řez jsme provedli na přelomu května a června. Třetí rok po výsadbě živého plotu z jehličnanů provádíme řez postranních výhonů, přičemž boční strany by neměly tvořit rovnou plochu. Výšku plotu zásadně neupravujeme, i když výška jednotlivých dřevin je různá. Výšku plotu upravujeme až tehdy, kdy plot požadované výšky doroste. Je vhodná doba přesazovat a množit dělením pivoňky a kosatce. Množíme řízkováním opadavé a stálezelené dřeviny. Hřížíme pěnišníky, řízkováním množíme vřesovce. Roubujeme jehličnany. Odstraňujeme odkvetlé květy trvalek a letniček. Vysoké trvalky vyvazujeme a zajišťujeme jim oporu. Řízkujeme pelargónie a fuchsie. Letošní výhony vistárie zaštipujeme za třetím a čtvrtým listem. V srpnu provádíme druhý letní řez růží, který již však není tak hluboký jako řez první, aplikovaný vždy po odkvětu. Květy určené do vázy řežeme vždy ráno nebo pozdě večer, aby ve váze vydržely co nejdéle. Sbíráme suché květy růží a levandule, které krásně provoní interiér a navíc působí dekorativně. Levandule také odpuzuje moly. Až do září vysazujeme ocún podzimní, který vykvétá právě na podzim. Jehličnany a stálezelené dřeviny sázíme až do konce srpna, aby do zimy stihly zakořenit. Sbíráme a sušíme šater, limonku, smilky, měsíčnici a nejrůznější okrasné trávy, které jsou vhodné do suchých vazeb. Levanduli po odkvětu seřezáváme. Od května do srpna se provádí několikrát za období řez tvarovaných dřevin (zimostrázu, myrty, vavřínu, ptačího zobu). Vyštipujeme chryzantémy. Na konci měsíce začínáme s výsadbou cibulovin - narcisů a šafránu. Konce měsíce na záhon sázíme sazenice dvouletek. Borovice ošetřujeme proti houbové chorobě přípravky Dithane nebo Novozir. Tato choroba způsobuje hnědnutí jehlic. Postřik aplikujeme minimálně 2x za měsíc. Mšice na chryzantémách likvidujeme Mospilanem. Padlí na okrasných rostlinách hubíme Rubiganem či Karathanem. Letní množení okrasných rostlin Zejména na konci letního období je možné množit řadu okrasných rostlin. Jak trvalek, tak okrasných stálezelených a opadavých dřevin a některých druhů balkónovek. Některé druhy se množí nejlépe dělením, u kterých to však není možné, zvolíme množení hřížením nebo řízkováním. A jak na to? Dělení Množení rostlin dělením trsů patří mezi nejjednodušší způsob. Tímto způsobem je navíc možné rostlinu rozdělit na několik dalších rostlin. Rostlinu nejprve vyjmeme rýčem z půdy a rozdělíme ji podle potřeby na dvě nebo více částí a ty zasadíme do země. Tímto způsobem lze množit trvalky, okrasné trávy nebo malé keře, které tvoří trsy a výmladky. Množit dělením lze třeba levanduli, barvínek, svídu, mahon, lísku, kosatce, pivoňky a jiné. Hřížení Hřížením je možné namnožit i více rostlin najednou. Stačí pouze naříznutý výhon keře vložit do půdy a upevnit jej. Výhon se ponechává u mateřské rostliny do té doby, než se u báze hříženého výhonu nezačnou tvořit kořeny, což trvá zhruba 6 až 12 měsíců. Tímto způsobem se množí zejména magnólie, pěnišníky, vřesy, dříšťály a jiné. Řízkování Nejvhodnější období pro letní řízkování je od července do srpna. Zeleným materiálem jsou polovyzrálé řízky, které se řežou z pevných postranních výhonů. Zatímco vrchol by měl být zelený a měkký, báze by měla být tvrdá a pevná. Podmínkou je, že odebrané řízky musí být čerstvé, nikoli zvadlé. Sází se ihned do půdy ve skleníku nebo do květináče, který přikryjeme igelitem, nebo (je-li to možné) sklem. Tímto způsobem množíme například pelargónie a fuchsie, z okrasných dřevin pak dřišťál, starček, tavolník, skimie, rododendron, mochnu a další. Přečtěte si také srpnový díl našeho seriálu Rok na zahradě: Srpen na zahradě.
