Ze zadní strany, která je nejvíce ukryta očím kolemjdoucích, se dům leskne v záři slunečních paprsků jako čirý skleník. Z opačné strany je zcela nenápadný, ale směrem do zahrady je vidět, že se zde stalo něco neobvyklého. Vyrostla zde totiž velkorysá skleněná přístavba. Majitel chalupy k tomu říká: „Proletím starou světnicí, prosmýknu se kolem schodiště do patra, rozrazím dveře a jsem v obytném prostoru, který vznikl na místě původní kůlny. Je to zjevení. Lehká transparentní konstrukce vyplněná skleněnými tabulemi vymezuje lehce utopený velkorysý obývák spojující moderní kuchyň a spoustu volného prostoru. Neobvyklé uspořádání fascinuje množstvím nálad a atmosfér. Lesklý strop obložený mosazí odráží každou změnu venkovní atmosféry. Z kuchyně stoupám dál po několika schodech a jsem zpátky v té staré známé jizerské světnici.“ Stará chalupa přitom stojí na louce v Jizerských horách více jak sto let. Okolní svět se však od doby, kdy byla postavena, výrazně proměnil. Přestože však lidstvo dokázalo kromě dvou světových válek přistát na měsíci, ten dál ozařuje loukou za domem, jako by se nic nestalo. Svět se ale zrychlil a propojil. A právě na to ukazuje i nový skleněný přístavek. Obyvatelé domu mohou vnímat nejdrobnější nálady přírody i za chladného počasí, jako by byli uprostřed ní. V kamnech praská dřevo, na plotně se vaří voda na čaj a kávu a za prosklenými stěnami všechno ožívá novým svítáním. Majitel chalupy dodává: „Dům jsme opravili s myšlenkami na budoucnost, ale zároveň jsme se nechtěli vzdát všech těch krásných, divokých a nepohodlných vlastností, které mu zůstaly z minulosti. Bylo důležité, abychom chalupě nevzali její neviditelné srdce, vůni dřeva a zatuchlý chlad žulových bloků. Zachovali jsme, co jen šlo. To zbylé jsme doplnili novou kvalitou, která se s minulostí nesnaží soutěžit.“ Ústředním bodem a prvkem dispozice celého domu se stala pec a kamna ve světnici, která zasahují do proskleného obytného prostoru. Vlastně se stálé „obíhá okolo komína“. Prostor pro život pak byl v přízemí doplněn nezbytnostmi, které jaksi patří do každé horské chalupy, ovšem kamenná lázeň vestavěná mezi původní stěny, to je už něco jiného. Stala se doslova očistným strojem. Funguje to tak, že na betonové ostrůvky dopadá voda ze sprch a mizí pod perforovaným podlahovým roštem. Vodní pára přitom kondenzuje na kamenech, které byly možná kdysi uzmuty z koryta řeky Jizery. Je dost dobře možné, že se po nich dříve valily prudké jarní vody této řeky. Ze vstupní chodby se pak vystupuje do patra po subtilních ocelových schodech okolo kulatého světlíku. Právě ten prozařuje nejen celý prostor schodiště. Ze starých trámů dýchá v podkroví historie, stejně jako z původní šindelové střechy, kterou se podařilo zachránit. A kde nebylo možné zachránit prkna původní podlahy, bylo instalováno sklo. Se sklem se při rekonstrukci vůbec nešetřilo, skleněné prvky nahrazují ztrouchnivělé dřevo a propojují vnitřní prostor do podoby překvapivě funkčního celku. Sklo tak dokonce poskytuje nečekané průhledy domem. Horní patro je samozřejmě určené ke spánku, jsou zde 4 ložnice, obzvláště kouzelně však působí prosklená hlavní ložnice. Vlastně se můžete vžít do pocitu, že jste na kapitánském můstku. Kulatý světlík přitom září jako měsíc. Velká dětská ložnice je pak zároveň i hernou. Za špatného počasí zde děti mohou trávit většinu svého času. Další dvě ložnice pak byly inspirovány tradičními podkrovními pokoji v horských chalupách. A majitelé přitakávají, že v podkroví chalupy se prostě skvěle spí. Interiéry jsou ale vybavené decentně, žádná pompéznost, natož kýč. Decentní vybavení vlastně podtrhuje celkovou filozofii přístupu k rekonstrukci chalupy. Nepatří sem žádné významné a drahé kousky světového designu, byť je nové vybavení autorsky navrženým nábytkem a doplňky. Hlavní roli hrála kvalita ruční práce řemeslníků z Jizerských hor, kteří zde stále žijí a pracují. A nové kusy byly doplněny starým nábytkem. A ještě jedna věc přibyla, totiž kousek od chalupy stojí téměř neviditelná sauna, pouze linka na louce. Nenápadná, byť betonová stavba, je zapuštěna do terénu, příliš z něj nevyčnívá. A když napadne sníh, téměř se v něm ztratí. Skákat do sněhu je povoleno! Lokace: Horní Polubný, ČRInvestor: soukromý investorProjekt: 2018Realizace: 2021Plocha: 142 m2Generální projektant: Mjölking s.r.o.Realizace: Aron house s.r.o., Sollus nábytek, s.r.o., Janošík okna-dveře s.r.o.Fotografie: BoysPlayNiceZdroj: Mjölk architekti
