Platí však, že veškerá správní rozhodnutí budou vycházet z právního stavu, který byl platný v době jejich vydání. Obzvláště velkou smůlu budeme mít v případě, že stavbu nám již stavební úřad povolil, ke změně právní úpravy však došlo během odvolacího řízení. V takovém případě totiž bude akceptována již nová právní úprava. K hlavním změnám došlo ve Vyhlášce o technických požadavcích stavby. Ta stanoví technické požadavky na veškeré stavby, požadavky na bezpečnost a vlastnosti staveb (sem řadíme požární bezpečnost, mechanickou odolnost a stabilitu, ochranu zdraví osob, ochranu proti hluku a vibracím a proslunění bytů), požadavky na stavební konstrukce staveb (na veškeré konstrukční prvky), požadavky na technická zařízení staveb (veškeré sítě) a nakonec i zvláštní požadavky na vybrané druhy staveb (bytové a rodinné domy, stavby pro rodinnou rekreaci – chaty a chalupy, garáže a jiné). Odborníci považují tuto vyhlášku za klíčovou a doporučují se s ní seznámit. Dále je nutné zmínit změny ve Vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území (č. 269/2009 Sb., kterou byla změněna vyhláška předchozí). Tato vyhláška řeší změny v likvidaci odpadních vod, změny u studen individuálního zásobování vodou, žump a malých čistíren odpadních vod (ČOV) a upravuje i vzájemné odstupy staveb. Nově tato vyhláška upravuje minimální vzdálenosti sousedících staveb. Hovoří o vzdálenostech domů v případě, že jsou v některé z protilehlých stěn sousedících staveb umístěna okna obytných místností. Odstup staveb pak musí být roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, což ale neplatí pro stavby umístěné v prolukách. Podobně se určí odstup i u nebytových staveb. Změna nastala i v případě vzdálenosti garáže a dalších staveb, které s bydlením souvisejí a podmiňují jej a jsou umístěné na pozemku rodinného domu. Ty nesmí být od společných hranic pozemku blíž jak 2 metry. Novela zákona říká, že se stavební pozemek vymezuje tak, aby na něm bylo řešené vsakování či odvádění srážkových vod ze zastavěných či zpevněných ploch (neplánuje-li se jiné využití srážkových vod). Upřednostněno je vsakování, poté zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací do vod povrchových a až poté, kdy není možné ani toto odvádění do povrchových vod, je možné regulované odvádění srážkových vod do jednotné kanalizace. Žumpy je pak možné budovat pouze tam, kde nelze splaškové odpadní vody odvádět do kanalizace, nebo kde není možné odpadní vody vyčištěné v malé čistírně odpadních vod (do ekvivalentu 500 obyvatel) vypouštět do vodního toku či vod podzemních. Žumpu nebo malou ČOV musíme umístit a řešit tak, abychom mohli stavbu výhledově připojit na kanalizaci, která je ukončena čistírnou odpadních vod. Pokud stavbu připojíme na kanalizaci ukončenou čistírnou odpadních vod, musíme zajistit ukončení užívání žumpy či malé ČOV. Žumpu či malou ČOV navíc musíme umístit tak, aby k nim byl umožněn přístup pro vybrání jejich obsahu. Změny se týkají i studní individuálního zásobování vodou. Ty musí být situované v prostředí, které není zdrojem možného znečištění ani ohrožení jakosti vody ve studni. Navíc v takové poloze, aby nebyla ovlivněna vydatnost sousedních studní. Nejmenší vzdálenosti studní od zdrojů jejich možného znečištění jsou přitom stanovené podle druhů zdrojů znečištění. Jinak je tomu pro málo propustné a pro propustné prostředí. Viz. § 24a. V některých případech jsou pak možné výjimky, ovšem pouze tehdy, nemůže-li být ohrožena bezpečnost, ochrana života a zdraví osob a sousední pozemky a stavby. Takovým řešením musí být navíc dosaženo účelu, který je sledován obecnými požadavky na výstavbu. Výše zviditelněné změny však jsou v podstatě jen drobnými úpravami oproti plánované velké změně stavebního zákona. Tato novela však možná nebude schválena ani v roce 2010. Jejím cílem má být zjednodušení rozhodování stavebních úřadů a sjednocení výkladu zákona. Původně měla tato novela počítat i s rušením malých stavebních úřadů, to se však nakonec nepředpokládá. Má však být naopak rozšířen okruh staveb, ke kterým nebude nutné povolení stavebního úřadu. Mnozí odborníci se však této velké novele brání. Vycházejí z předpokladu, že životnost stavěných budov je dimenzována minimálně na 100 let. Přitom však už nový stavební zákon, platný teprve od 1.1. 2007, prošel několika menšími změnami a měl by být dokonce opět razantně novelizován. Úředníci a druhá skupina odborné veřejnosti zase tvrdí, že má tato novela přinést zpřesnění a konkretizaci zákona z roku 2006. Novelu stavebního zákona navrhuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a vychází přitom z praktických poznatků, které přinesla právě nová právní norma, stavební zákon č. 183/2006 Sb. Novela by tedy dle MMR měla tento zákon korigovat, zpřesňovat a konkretizovat, respektive některá jeho ustanovení. Celkem půjde zhruba o 300 dílčích změn. Vládě má být tento návrh předložen v lednu 2010. Součástí návrhu novely je i návrh na stanovení kvalifikačních požadavků pro pracovníky stavebních úřadů, které dodnes neexistují. Podle novely by mohl na stavebním úřadu pracovat jen absolvent vysoké školy stavebního, architektonického nebo právnického zaměření, případně středoškolák se střední průmyslovou školou zakončenou maturitou a minimálně pěti lety praxe v projektování či provádění staveb (není jisté, zda půjde o SPŠ stavebního či technického směru). Návrh novely také výrazně zkracuje proces pořízení územního plánu obcí (o měsíce až rok). Nyní územní plány prochází etapami zadání, konceptu, návrhu pro společné jednání s dotčenými orgány a návrhu pro veřejné projednání. Dle návrhu novely by mělo být vypuštěno zpracování a projednání konceptu územního plánu, což převezme rovnou etapa společného jednání s dotčenými orgány. MMR přitom tvrdí, že novelou nebude ve svých právech dotčena veřejnost. Během společného jednání s dotčenými orgány totiž bude návrh územního plánu vystaven a ona bude mít možnost k němu vznášet své připomínky. Změnami by pak měly projít i takové zákonné normy, jako regulační plány vymezených území, náhrady za změny v území, předkupní právo obcí, nezastavitelné pozemky a veřejnoprávní smlouvy, které mohou nahradit některé druhy územních rozhodnutí a stavební povolení. Zpřesněny by měly být formulace stavebního řádu (především § 103 a § 104), jelikož některé pojmy je možné vykládat různě, a to dokonce i pojmy celkem triviální. Návrh novely také výrazně zkracuje proces pořízení územního plánu obcí (o měsíce až rok). Nyní územní plány prochází etapami zadání, konceptu, návrhu pro společné jednání s dotčenými orgány a návrhu pro veřejné projednání. Dle návrhu novely by mělo být vypuštěno zpracování a projednání konceptu územního plánu, což převezme rovnou etapa společného jednání s dotčenými orgány. MMR přitom tvrdí, že novelou nebude ve svých právech dotčena veřejnost. Během společného jednání s dotčenými orgány totiž bude návrh územního plánu vystaven a ona bude mít možnost k němu vznášet své připomínky. Změnami by pak měly projít i takové zákonné normy, jako regulační plány vymezených území, náhrady za změny v území, předkupní právo obcí, nezastavitelné pozemky a veřejnoprávní smlouvy, které mohou nahradit některé druhy územních rozhodnutí a stavební povolení. Zpřesněny by měly být formulace stavebního řádu (především § 103 a § 104), jelikož některé pojmy je možné vykládat různě, a to dokonce i pojmy celkem triviální.
